Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Alice
Alice
Vloženo 26. 10. 2014
Líbí se mi

Moje posedlosti - ÚCHYLKY

Alice
Alice
Vloženo 26. 10. 2014
Líbí se mi
Moje posedlosti - ÚCHYLKY

Moje posedlosti - ÚCHYLKY

Každý máme něco...a jakou úchylku máte vy?

No já vím, že to zní divně, ale každý nějakou máme. Můj bratr si i v hluboké dospělosti sebou všude vozí svůj polštářek, do práce s ním sice nechodí, ale na veškeré dovolené, služební cesty, kde musí přespat, všude ho doprovází jeho macíček. Moje babička nevyšla z bytu bez náušnic. Neměla propíchnuté dírky a nosila klipsy, které doma odkládala. Jak v předsíni u zrcadla  zjistila, že nemá náušnice – na cestu autem k nám na oběd – šly se hledat ty dokonale ladící. No a pokud zrovna ty náušnice měla, tak se hledalo zase něco jiného. Nikdy nepřišla nikam včas, a to jsme pro ni jezdili s předstihem. Ona byla vůbec zvláštní. Nikdy si sama nemyla vlasy,  pokaždé šla ke kadeřnici, která ji učesala drdol, večer si na něj dala síťku a spala s hodně naducaným polštářem. Když už návštěvy kadeřnice nedovoloval její zdravotní stav, kadeřnice za ní chodila domů.

Moje matka luxuje pouze brzo ráno. Můj otec byl architekt, noční pták a kreslil dlouho do noci. Potom ráno pozdě vstával. V případě, že máma měla v plánu luxovat, byl malér naprogramovaný. Pravidelně se pohádali. Na dotaz: proč ho nenecháš vyspat a nevyluxuješ pozdějc, vždyť je to úplně jedno? odpovídala: Ne, to nemůžu, luxuje se jedině ráno.

Kamarádka (panna) a můj manžel (panna) mají jednu stejnou úchylku, tak nevím, jestli to nemá něco společného s tím znamením. Týká se sekání trávy. Se sekačkou se totiž musí jezdit pouze určitým směrem. Sekání trávy mě baví, rozhodně víc než jiné domácí práce a taky si říkám, že manželovi ušetřím práci a on alespoň bude moct nekonečně opravovat babetu, vymýšlet domácí pivovar nebo dělat další podobné, pro domácnost zcela  nepostradatelné činnosti. Ale to ne. Jakmile začnu sekat, stojí kus ode mne a sleduje. Čuba taky sleduje, ale sekačku, aby, jakmile zastavím a nebudu dávat pozor, mohla sežrat kolečka. Na manželovi je vidět, jak psychicky trpí. Vždycky to dělám špatně. Nemyslete si, že lítám po trávě za sekačkou sem a tam jako střelená slepice, jezdím s ní normálně od kraji ke kraji. To je špatně, protože pak ta tráva nemá stejný směr a jak to vypadá…oba na to mají svůj vlastní a dozajista geniální systém, jak správně posekat trávu, aby jedno stéblo bylo jako druhé. Dřív mi návod sděloval, ale protože jsem to do příště zase zapomněla, neb v době sekání jsem dost často byla bez dozoru statného ošetřovatele a dovolila si ten luxus sekat trávu jak chci, takže jsem jeho skvělé rady opět zapomněla. Od dalšího školení už upustil, ale s vyčítavými pohledy nepřestal.

Jeho další posedlostí jsou, jako i posedlostí spousty Čechů, houby. Lépe řečeno – sbírání hub. Jakmile nastanou podzimní plískanice, začne být nervózní jak narkoman bez další dávky a s Karkulčiným košíčkem a sdělením: "Ali, jdu se podívat do lesa, jenom tady za barák, jen na chvilku", odchází minimálně na dvě hodiny do lesa. Vrací se s plným košíčkem a většinou ještě plnou mikinou. V případě, že odchází s velkým košíkem, je mi jasné, že ho uvidím až po západu slunce. V tomto případě naše čuba mizí z jeho dohledu, aby ho čirou náhodou nenapadlo, že ji vezme sebou. Je to už stará dáma a tak se několikrát stalo, že pak volá o pomoc: "Ali, přijeď pro nás, ona už nemůže….."

Jedna moje kolegyně měla přímo nebezpečnou úchylku. Uklízení. Denně měnila ručníky, každý týden povlečení, její byt vypadal jako po zásahu uklízecí čety v jakoukoliv noční či denní hodinu. Ale jen do té doby, než si pořídila manžela, dítě, dům, psa a zjistila, že to prostě nejde. Bohužel až poté, co zkolabovala a skončila na psychiatrii.

To já si ujíždím na onačejších věcech, nepořádek mě opravdu nerozhodí. Ta největší úchylka je rovnání ramínek. Ramínka musí být pověšená jedním směrem a i oblečení na nich musí mít zapínání na stejnou stranu. I v obchodech rovnám ramínka a oblečení otáčím na tu správnou stranu. Jak mě kamarádky nechají bez dozoru u své skříně, nenajdou pak kámen na kameni. Prostě si nemůžu pomoct.

Další úchylky se týkají jídla.

Krupicovou kaši jím pouze z hrnce a vařečkou. Jinak mi prostě nechutná. Živě si vás všechny představuji, jak se ošklíbáte. Ona fakt jí krupicovou kaši???? A ještě k tomu vařečkou??? No fúúúj. Jako dítě jsem každé maso pečlivě oškrábala od omáčky, v dospělosti to na chvíli přešlo, ale nedávno jsem se přistihla, že na talíř nandám jídlo, poleju omáčkou, sednu ke stolu a maso pečlivě oškrábu… Taky mám zvláštní vztah k rajčatům. Jím je, jen když si je sama nakrájím. To znamená, že v restauraci je ze salátu vypreparuju, jako oblohu na talíři nechám netknuté. Jídla, kde je nebezpečí, že rajče bude v takovém stavu, kdy nepůjde vypreparovat, si neobjednávám. Doma je však jím. Neptejte se mě proč, já to nevím.

A co vy? S jakými závislostmi a úchylkami zápasíte?

Vaše Alice

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
Viera1
Viera1 27. 12. 2014

kazdy mame nejake tie uchylky

Odpovědět
konatovka
konatovka 30. 10. 2014

moje úchylka? Asi ta, že mě to denně žene ven, za jakéhokoliv počasí musím jít na dlouhou procházku...a když někdy nemohu, jsem z toho špatná

Odpovědět
Siraellen
Siraellen 29. 10. 2014

miluji čaje,jakékoliv

Odpovědět
Vanel
Vanel 29. 10. 2014

Já šiju. A nakupuju materiál. I když vím, že toho mám doma už dost, že to nestihnu všechno zpracovat. Nakupuju a nakupuju a zásoby se hromadí. Když tahle látečka je tak pěkná. Co kdyby se to hodilo a pak to nebude třeba tak výhodné. Dospělé dcery se již odstěhovaly, tak jsem se roztáhla v jednom z jejich pokojů. A kochám se regály s látkami, které jsem si kvůli nim pořídila. A to je tedy úchylka, která leze do peněz.

Odpovědět
arowana
arowana 28. 10. 2014

Nevím, jestli je to úchylka, asi spíš závislost na kávě. Musí to být čerstvě namletá káva připravená v presovači a značka Tchibo. Jinak mám stejnou úchylku jako autorka článku a to je rovnání ramínek a zapínání oblečení v jednom směru. Taky musím mít na krku stále nějaký šátek nebo šálku a to proto, že když mám krk holý, tak ho mám celý ztuhlý. Samozřejmě mám šálu omotanou kolem krku i v noci, takže 24 hodin denně. Ještě, že se šátky a šálky berou jako vysoce módní doplněk.

Odpovědět
Alice
Alice 29. 10. 2014

To jsem ráda, že v tom s ramínkama nejsem sama Šály a chomouty taky miluju a mám jich hafo, ale nespím v nich...co na to partner? Jestlipak nemá chuť vás někdy "přiškrtit"??

ŽENY s.r.o. v číslech

1
žena na začátku (naše Eva)
3.
rok startujeme v novém
10
regionálních Pracoven ŽENY s.r.o.
3 000
žen v průměru na jedné akci v OC
84 935
registrovaných inspirativních žen
2 922
testovaných produktů
43 290
odeslaných produktů
165 073
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.