Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Alice
Alice
Vloženo 28. 7. 2014
Líbí se mi

Moje posedlosti - KNÍŽKY

Alice
Alice
Vloženo 28. 7. 2014
Líbí se mi
Moje posedlosti - KNÍŽKY

Moje posedlosti - KNÍŽKY

Alice tentokrát vtipně o knihách. A jaké knihy čtete vy?

Čtu už od té doby, co mě ve škole naučili číst. Svou první knížku si pamatuju dodnes. Útlá knížečka o V.I.Leninovi a jeho manželce Naděždě Krupské. Byla tam vylíčená jako štíhlá, krásná žena, která trpěla pod útlakem, ale svou vnitřní sílou a vírou v komunismus, v Lenina a samozřejmě s jeho pomocí, vše překonala. Tuhle knížku jsem četla stále dokolečka, až byla celá ohmataná. Taky jsem o ní pořád mluvila… pak  v mamince bouchly saze a knížku vyhodila. Budiž mi omluvou, že jsem chodila do 3. třídy.

Pak jsem četla vše, co mi přišlo pod ruku, jen označení: Povinná četba, knížku vyřadilo z mého seznamu. Moje maminka měla schovaný svůj čtenářský deník, starší ročníky ví, o čem mluvím, a já všechno pěkně opsala. Na rozdíl ode mne, maminka většinu těch věcí četla. Z češtiny jsem odmaturovala díky tomu, že paní profesorka velmi rychle pochopila, že Karel Havlíček Borovský nepatří mezi autory, kterými se večer v posteli obkládám a protože věděla o mé čtecí posedlosti, nenápadně řeč přesunula úplně jinam. Děkuju, paní profesorko.

Na gymnáziu jsem začala i psát. Hned v prváku povídání o jarní chmelové brigádě celé třídy, následovaly všechny další chmelové brigády, na objednávku spolužáků milostné dopisy, různé povídání, básničky, co se nerýmovaly. Kdybych se čirou náhodou někdy rozhodla napsat knížku o puberťačce, tak mám spoustu podkladových materiálů. Po škole jsem si dopisovala se všemi spolužáky na vojně. Oni byli rádi a já prostě ráda píšu. V práci jsem psala zápisy z porad a jednání, protokoly. Vždy existovala oficiální verze a ta vtipná.

O každé dovolené nebo výletu píšu malá povídání, která různě posílám kamarádkám. Většinou pak říkají: skvělý, už tam nemusím jet, už všechno vím. Píšu scénáře k většině akcí, které se u nás na vsi pořádají, na čarodějnicích se obzvlášť vyřádím. Začala jsem psát i knížku, ale není to vůbec jednoduché. Ne, nechci být další Michal Viewegh. Nejdřív jsem plánovala spíš Dicka Francise, detektivky jsou super, ale bohužel jako vrah bych naprosto selhala, odhalil by mě každý podprůměrný policajt a netrvalo by mu to moc dlouho. Nebo Jackie Collinsová, taková červená knihovna sice není zrovna literární skvost, ale zase bych byla bohatá. Ale dělá mi problém psát o sexu a z milostné chvilky v mém podání je rázem humorná scénka. 

Na mém spisovatelském Olympu se boxují jiní dva spisovatelé - Ivanka Devátá a Ivan Kraus. Knížkám obou dvou závidím tu lehkost a vtipný popis běžných událostí, které potkávají většinu z nás. No, většinu asi ne, rodina Ivana Krause  je poněkud praštěnější než je běžné. Moje nejoblíbenější knížka od něj je: To na tobě doschne. Nádhera. Doporučuju.

Ivanku Devátou nesmím číst v hromadných dopravních prostředcích, protože se nahlas směju. Ostatní spolucestující zvedají oči od mobilů, tabletů a elektronických čteček a divně na mě koukají. Chtěla jsem citovat nějaký odstavec z její knížky, tak jsem teď v rychlém sledu přečetla hned 3 a nemůžu se rozhodnout. Je mi líto, budete si to muset přečíst. Ivanku Devátou mám  zakázanou i večer v posteli, manžel na mě vrčí a pes namíchnutě funí. Prý je tím smíchem budím. Ale číst v posteli nesmím žádnou pěknou knížku, nemůžu totiž přestat, dokud ji nedočtu. Ráno se pak nevstává úplně skvěle.

Představa úžasné dovolené je ta, že ležím, pláž u moře je samozřejmě top, ale můžu být i u řeky nebo na zahradě u minibazénku, čtu si, občas se jdu smočit a pak si odskočím k jídlu, ale jen na chvilku, abych ten čas, kdy jsem bez knížky, zbytečně neprodlužovala. Mezi jednu z mých krásných dovolených určitě patří ta, kdy jsem jen s kamarádkou odjela na týden do Turecka. Byla to nádhera. Sluníčko, (i když dva dny bylo zataženo, následovalo…už s tebou nikam nepojedu…no já nevím, jak to dělám, ale já za to FAKT NEMŮŽU) krásný moře, skvělý jídlo, skvělý pití, vada na kráse byla jen ta, že jsme byly samy dvě, a tak se  z nás pro místní plejboje stala lovná zvěř. Ale zase v našem věku zvedne sebevědomí už jen ten zájem. Za ten týden jsem zvládla přečíst 3 knížky, kamarádka čtyři. Já totiž občas  plavala v moři.

I když ten týden v rakouských Alpách, kdy jsem si vazy v koleni natrhla hned první den a po zbytek pobytu musela ležet s nohou nahoru, to taky nebylo úplně k zahození, nikdo mi ty knížky nemohl vyčítat. A bylo krásně, sluníčko pražilo do balkonu, jídlo mi protekčně nosili až do pokoje….i lanovka kvůli mně zpomalila, když jsem se na konci týdne rozhodla jít si pro změnu číst až nahoru na kopec.

Mám teď ne úplně dobrovolně víc času než běžně, je krásně teplo, kousek za domem mám Jizeru…..ale bohužel musím odbíhat uvařit, uklidit, pes mi naléhavě sděluje: Paničko, mám hlad… paničko, pojď si se mnou hrát…paničko, nudím se, dělej něco…paničko, za plotem je vrah, pomóc. A tak se zavírám v „mém“ pokoji a tady si píšu, abych už konečně byla ta slavná a bohatá spisovatelka a nemusela nic dělat… no vždyť říkám, že umím jen ty ironické komedie….

Vaše Alice

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
Jankkas
Jankkas 3. 7. 2020

Odpovědět
Maruš11
Maruš11 6. 4. 2020

Odpovědět
Amanda
Amanda 26. 10. 2015

jo

Odpovědět
heenna
heenna 13. 3. 2015

knizky jsou uzasne, ale mam rada ty hmatatelne, nejak nemuzu prijit na chut elektronickym

Odpovědět
gustawka
gustawka 13. 8. 2014

velcie ráda čtu

Odpovědět

ŽENY s.r.o. v číslech

3 887
testovaných produktů
98 127
registrovaných inspirativních žen
210 746
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.