Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Alice
Alice
Vloženo 15. 2. 2015
Líbí se mi

Moje posedlosti - KAMARÁDKY

Alice
Alice
Vloženo 15. 2. 2015
Líbí se mi
Moje posedlosti - KAMARÁDKY

Moje posedlosti - KAMARÁDKY

Blogerka Alice představuje Evu a Marcelu, další skvělé kamarádky. Hýčkejte si své kamarádky a bavte se!

Tuto svou posedlost zcela výjimečně nemyslím ironicky, ale smrtelně vážně. A jak tak za ty měsíce čtu vaše blogy a komentáře, vím, že tohle je i vaší posedlostí.

Kamarádky mě provází celým životem, některé jsou stálé už od základní školy, některé získávám během času. Měla jsem v životě štěstí na lidi kolem sebe, a tak mi z každého zaměstnání zůstal někdo, s kým se vídám, některé jsem získala díky koníčkům a některé díky přestěhování. Někteří mi dokonce přibyli do rodiny. Občas někdo vypadne, ale jen na chvíli, aby se po několika letech zase objevil. Své kamarádky si hýčkám, protože vím, že s nimi je život hned jednodušší a taky veselejší.

Užíváme si společné dovolené, kafíčka, sedánky, hromadné návštěvy divadel, tuto návštěvu většinou spojíme s večeří nebo alespoň skleničkou před představením. A vždycky se u toho hrozně nasmějeme, tuto skutečnost si nenecháme pro sebe, takže příště nás jde zase o něco víc.

Moji kamarádku Libušku už znáte, ale takových já mám v sortimentu víc. Další je Eva. Vysoká, štíhlá, ba přímo hubená blondýnka. Chlapy ze své výšky přehlíží jak lány družstevní a málokterého uznala za hodného jejích vřelejších citů. Její první láska byl o dost starší, elegantní, galantní, romantický architekt, se smyslem pro krásno a nákupy, ke kterému se nastěhovala  hned po škole po pár týdnech známosti. Vždy říkala, že: „to je TA LÁSKA, protože mu nejde o sex, on miluje moji duši, to tělo je jen nedůležitá schránka, holky, on mě FAKT miluje“. Až jednou přišla domů a zjistila, že o ten sex mu nešlo tak nějak proto, že miluje nejen Evu, ale i Břéťu. Od té doby naivitou netrpí, spíš naopak, už dopředu čeká podraz, lež či nějakou jinou křivárnu. V době, kdy některé z nás už doma měly děti školou povinné, či v běhu rozvodové řízení, nebo taky oboje najednou, Eva byla stále svobodná, bezdětná a její matka při každé její návštěvě doma lkala:

„S tebou to je těžký, s žádným mužským nevydržíš, proč mi někoho nepřivedeš ukázat, takhle se těch vnoučat nedočkám. Představ si, že Romanka Novotná už čeká třetí, holka je ti přes třicet, kdo si myslíš, že tě tady doma najde?“

Podotýkám, že Eva pracovala, slušně vydělávala, bydlela ve vlastním bytě a rozhodně po večerech neseděla doma a nečekala na prince z pohádky. Jen ty své objevy nepředstavovala rodičům. Nicméně tyto řeči špatně snášela, hlavně byla v rozpacích, když se jí ptali lidé ne úplně z rodiny a nevěděla, co odpovědět. Radila jsem jí: „Říkej, že jsi rozvedená.“ A ona: „Ne, já nechci být rozvedená.“ Tak jsem to posunula o level výš: „Říkej, že jsi vdova a jinýho chlapa nechceš. Ještě tě budou litovat.“ Dostalo se mi odpovědi, že jsem blbá a ještě k tomu cynik. Pak i jí začaly tikat biologické hodiny, se svým přítelem žila už něco přes rok a tak se rozhodla. Jednoho dne nám oznámila, že je těhotná. Nadšeně jsme jí gratulovaly a ptaly se: „Co na to Marek? …a kdy bude svatba?“ Tu Eva rezolutně odmítla. „Svatba? To ne, to je hrozně zavazující, dítě chci, ale nejsem si jistá, jestli Marek je ten pravý.“ Uplynuly dva roky a Eva byla opět těhotná. Její maminka se tetelila radostí, další vnouče na cestě, konečně se dočkala, jen ta svatba nějak nepřicházela a Eva veškeré dotazy na ni odrážela. O dalších pár let později, kdy jsme se opět sešly na naše občasné popovídání, přišla jedna naše kamarádka s radostným sdělením, že na svá mladá kolena bude babička. Tu se ozvala Eva, že na svá stará kolena je opět těhotná. A aby toho nebylo málo, tak čeká rovnou dvojčata. Jásaly jsme a otázaly se:

„Za chvíli budete mít 4 děti, tak kdy se dočkáme tý svatby? Už víš, jestli Marek je ten pravý?“ Eva se zamyslela a prohlásila: „Holky, já nevím, tak nějak si nejsem jistá“.

Nebo třeba Marcela. Ač se nedá říct, že by vypadala zrovna jako Miss World, vždycky všude sbalila nejhezčího kluka a nedalo jí to skoro žádnou práci. Měla v sobě cosi, co chlapy přitahovalo jako můry k hořící svíčce. Jednoho z těch samců si velmi brzo vzala a velmi brzo v rychlém sledu spolu vyrobili několik dětí. Pak se Marcela otřepala a usoudila, že pro jednoho jí je škoda. Ne, nerozvedla se, jen si pořídila milence. Lépe řečeno po několik dalších let měla neustále nějakého milence. Nevím, jak zvládala práci, děti, manžela a k tomu ještě milence. Ten poslední byl Pavel, její učitel němčiny. Jen se poprvé objevil ve dveřích její kanceláře, Marcele blesklo hlavou: Bože, ten je tááák hezkej, ale moc mladej. No ano, 12 let už je docela dost. Během dalšího půl roku, kdy se pravidelně vídali 2 x týdně a povídali si o všem možném, samozřejmě v němčině v rámci výuky, Marcela zjistila, že mají spoustu společného. Líbí se jim stejné knížky, mají stejné názory, zjistila, že je nejen hezkej, ale i chytrej a taky říkala, že jsou na sebe tak nějak napojeni. Myšlenkově. Že na něj myslí a ejhle, přijde od něj zpráva. No jestli to nebylo tím, že na něj myslela pořád. Počet sms za den se stupňoval, erotické dusno při hodinách němčiny se dalo krájet. A tak si jednou udělali hodinu němčiny venku mimo kancelář. V parku, se zmrzlinou. Podruhé v kavárně, pak v jiné kavárně a pak to přišlo. Pozval ji k sobě domů. Marcela byla nervózní, jak na prvním rande. I tahle hodina němčiny začala tak, jako ty ostatní. Domácím úkolem, doplněném kávou, u které si stále vykali. Pak Marcela nevydržela a řekla: „Tak dáš mi už konečně pusu?“ Líbali se. Dlouho. Jeho ruce jezdily po jejím těle, u toho říkal ty věci, co holka v každém věku ráda slyší. A v tom pokročilém tuplem, už to totiž moc často neslyší. Že je chytrá, krásná, úžasná, má nádherný nohy a prsa a vůbec, je prostě skvělá. Marcela byla v sedmém nebi..... Konečně došlo na sex...... Deset vteřin a dost. Pak se Pavel zvedl a prohlásil:

„Promiň, ale budeme muset jít, já mám za chvíli fotbal“.

Marcela seděla drahnou dobu v autě a snažila se probrat z toho šoku, aby domů dojela v pořádku a nic na ní nebylo znát. Během této doby od Pavla přišly 3 romantické  sms, jak byla úžasná a jak se těší na další rande. Další rande se nekonalo. Poté, co do faktury za hodiny němčiny zaúčtoval i tuto lekci u něj doma, usoudila, že těchto služeb jí není třeba.

Ale já mám své kamarádky ráda i s jejich chybami, vždyť nikdo není dokonalý.

Vaše Alice

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
Miška optimistka
Miška optimistka 15. 3. 2015

Odpovědět
4vladku
4vladku 20. 2. 2015

kamarádky jsou fajn, scházíme se v cukrárně...

Odpovědět
ALLISON
ALLISON 19. 2. 2015

Nejkrásnější jsou přátelství, na která navážete plynulou větou třeba i po letech a stále si máte co říct, o čem povídat i mlčet - s kamarádkou i kamarádem, přítelem

Odpovědět
Lakousek
Lakousek 19. 2. 2015

Kamarádky jsou fajn.

Odpovědět
Vivi11
Vivi11 18. 2. 2015

Mám jednu nejlepší už 30 let

Odpovědět

ŽENY s.r.o. v číslech

2 922
testovaných produktů
86 655
registrovaných inspirativních žen
165 073
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.