Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Alice
Alice
Vloženo 31. 7. 2014
Líbí se mi

Moje posedlosti aneb sport podruhé

Alice
Alice
Vloženo 31. 7. 2014
Líbí se mi
Moje posedlosti aneb sport podruhé

Moje posedlosti aneb sport podruhé

Alice popisuje báječný fitness víkend, který ji stál...hodně sil.

V době mé posedlosti cvičením, jsem od rodinného krbu utíkala i na cvičící víkendy s dalšími stiženými touto posedlostí. Jednou z nich je moje kamarádka Alice. Krom toho, že máme stejné jméno, máme i stejné bydliště. Když si telefonujeme, já jdu na terasu, ona do okna horní koupelny a při hovoru na sebe gestikulujeme. Bez telefonu bychom hovor sice slyšely, ale s námi i celá čtvrť, protože mezi sebou máme ještě zahradu jiného domu. Divíte se, že tohle, ne úplně obvyklé jméno je v obci s cca 500 obyvateli zastoupeno hned dvakrát? Chyba, chyba, zlatá rybko, jsme tu tři Alice, s tou třetí si ale do oken nevidíme. Prostě jsme se tu tak nějak sešly. Málokdy se nám poštěstí, abychom na nějaké akci byly všechny tři, ale ono stačí, když jsme dvě.

„Ahoj, jak se jmenuješ? Ahoj, já jsem Alice. Ahoj, já jsem Alice.“ Následuje podezíravý pohled: "Holky, vy si ze mě děláte legraci. Tak jak se jmenujete?" A teď si to představte 3x. To nevysvětlíte.

Ač to není její práce, Alice cvičí neustále, cvičí jako trenérka, cvičí s důchodci, cvičí s dětmi, běhá různé maratony, jedním slovem je prostě cvičením posedlá, a to velmi velmi. Taky na rozdíl ode mne její oblečení má velikost podvyživené puberťačky.

Jedno páteční odpoledne jsme vyrazily na víkend do Českého Švýcarska. Čekalo nás posilování, spinning, powerjóga, pilates, dietní jídlo a mimo jiné i akce hotelu, sobotní maškarní s názvem: Vzhůru do pyžam. Dojely jsme celé natěšené a hned vyrazily na první hodinu – spinning. Následovala večeře. Tady nehrozilo, že bychom se přejedly. Kuře bledé, k tomu UHO (pro ty, co nenavštěvovaly školní jídelnu nebo ještě nikdy nebyly v nemocnici – Univerzální Hnědá Omáčka), rýže tvrdá. Ta nebyla al dente, ta byla docela obyčejně nedovařená. Kalorie jsme musely dohnat vínkem. Červeným. Od ostatních stolů se ozývalo: pane vrchní, dvoje palačinky, jeden smažák a jedny zapečené tousty. Jestli chtěl kuchař tím svým výtvorem zvednout obrat, tak se mu to povedlo na jedničku.

Ráno začal teror – před snídaní powerjóga, po snídani hodina pauza, potom bodystyling. Plíce jsem vyplivla po prvních deseti minutách a našla je asi hodinu po skončení lekce. Jen Alice poskakovala a švitořila: holky, co je, tak běžím, běžím, z čeho jsi unavená, vždyť jsme ještě nezačaly…no hrůza hrůzoucí. No a protože nás odpoledne čekaly ještě dvě hodiny cvičení a netušily jsme, jakou lahůdku si pro nás pan kuchař připravil na večer, oběd v jiné hospůdce byla jasná volba. Alice se podívala na jídelní lístek a řekla: " Holky, já jsem ještě tak plná toho cvičení, já jíst nebudu." Unisono jsme pronesly: CO???? A doprovodily pohledem, který jasně říkal: koukej jíst, jinak ti to do krku vlastnoručně nacpem. Alice znejistěla: "No, tak dobře, ale jenom polévku." Ani my neměly v úmyslu dát si knedlo vepřo zélo, avšak námi objednaní pstruzi vyhráli cenu v soutěži o největší ploutev. Dietní to sice bylo, ale v poněkud jiném množství.

Odpoledne jsme zvládly pilates, spinning a na večeři přiběhly ještě s barvou obličeje značky rudé rajče, s ručníkem kolem krku. „Pane vrchní, honem nám tu večeři přineste, ať se do začátku maškarního stihneme udělat krásné.“ Před námi přistál talíř s kostkou zapečených těstovin velikosti cca 12 x 12 x 12 cm. Už při prvním soustu jsem zjistila, že těstoviny jsou bez chuti a zápachu a pro změnu zcela rozvařené. I řekla jsem si: nevadí, nepřejíme se, oběd vydal hned za několik porcí.  Rozhrábla jsem tu cihlu na mém talíři a zjistila, že hned pod zapečenou centimetrovou vrstvou je to úplně, ale úplně syrové. Jsem tolerantní host, vlas v jídle mě nerozhodí, jen ho odstraním a doufám, že kuchař měl umytou hlavu. Ani kvůli špinavému příboru nevyvádím, jen si řeknu o jiný, upatlanou skleničku otřu ubrouskem. Tohle bylo moc. Udělala jsem jeden véééélmi hluboký nádech, chňapla talíř a vyrazila do kuchyně. Můj hovor s kuchařem popisovat nebudu, končil asi takto: Ty nádhero, ty bys to asi uvařila líp, co. Uvařila, hravě levou rukou, s pravou za uchem. I když teď si nejsem jistá, zda jsem nepoužila tu variantu s rukou v úplně jiné části těla. Ke snídani byly připraveny vždy švédské stoly, jinak by tohle asi bylo moje poslední jídlo. Při objednávce jiného pokrmu bych se obávala, že kuchař skákne ke správci pro trošku DDT, aby to mělo říz.

Na maškarní jsme se udělaly krásné, jen co je pravda. Já měla úžasné krajkové podvlékačky po mé prababičce, k tomu ustřiženou noční košili. Alice apartní jégrovky, takovou tu vytahanou bavlněnou kombinézu s názvem rybano, moc slušivé. Chodila kolem zrcadla a říkala: „Není to ono, něco by to chtělo“. A já: „Prsa. Vezmi si mojí podprsenku.“„Zbláznila ses? Co do ní dám?" „No co by, několikero smotaných ponožek ten nadbytek místa hravě vyřešilo. I vyrazily jsme do víru nočního života.

Hned v první soutěži jsem vyhrála cenu o nejkrásnější lýtko. Cena byla opravdu závratná, v krásné zdobené krabičce se choulily pidi kalhotky ve velikosti na většího trpaslíka. Tak říkám: „Alice, nikoho hubenějšího neznám, vezmi si je.“ Alice radostně zajásala a ty pidikalhotky si hned oblékla. Na jégrovky. Trošku jsme popily, trošku tancovaly, když tu vyhlašují další soutěž pro páry. I zůstaly jsme na parketu. A moderátor: „Dámy, to je soutěž pro páry, jako pro ženu a pro muže."  Alice prohlásila: „To není problém.“ Sáhla do podprsenky, vytáhla jedny srolované ponožky a strčila si je do minikalhotek. Moderátor zcepeněl, sál řval smíchy. No uznejte, to nás nemohli vyloučit ze soutěžení hned na začátku. Následovala otázka: jak se jmenujete? Alice. Alice. Moderátor ztěžka dýchal, sál to považoval za skvělý vtip a někteří i smíchy učůrávali. Soutěž spočívala v tom, že pár byl jako na plese a pán byl jako opilý a opilý pán se střízlivou dámou měli tancovat. Alice předvedla opilého pána naprosto přesvědčivě, kdyby byl přítomen lovec hereckých talentů, Alice měla roli okamžitě v kapse. Já pouze statovala a snažila se, abychom neupadly úplně. Sál freneticky tleskal, mohu neskromně říct, že jsme měly úspěch. Ano, vyhrály jsme první cenu. Ceny byly zajímavě voleny, pár – což předem nemohli tušit, že to budou dvě praštěný ženský, dostal JEDEN hrnek s motivem čarodějnice. Máme ho v místní hospůdce a pijeme z něj čaj. Má ho ta, která dřív přijde. Pak už jsme se soutěží raději nezúčastnily, aby nás ostatní nekamenovali.

Ráno bylo kruté. Na předsnídaňovou powerjógu odkvačila pouze Alice. Na posnídaňový bodystyling šla také jen Alice se slovy – prd vydržíte. I domů řídila Alice, jen před vrátky jsem musela sebrat všechny síly, aby na mě nebylo vidět, jak mě všechno bolí a jak se nemůžu hýbat. Přece tomu chlapovi doma nepřiznám, že měl zase pravdu a že jsem totálně grogy.

V pondělí v práci to také nebyla žádná hitparáda. Kanceláře jsme měli v prvním patře, nahoru to šlo, dolů nikoliv. A tak jsem se před cestou dolů pečlivě rozhlédla a zaposlouchala, jestli někdo nejde, pevně se chytila zábradlí a opatrně sestupovala. Pozadu.

Už nikdy jsem na cvičícím víkendu necvičila s takovou vervou jako tehdy.

Taky už jsem si dlouho nezatancovala….musím se zeptat Alice, jestli někam nepojedem.

Vaše Alice

Nezapomeňte si přečíst také první "sportovní" blog - Moje posedlosti - SPORT 

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
avatar
Alena Otilová 6. 3. 2019

Závidím těm, které mají sport jako posedlost. Já jsem na sport i cvičení hrozně líná. Bohužel to na mně už začíná být vidět. Mám sedavé zaměstnání, takže toho pohybu opravdu moc není. Nejen, že se už zase nemůžu vejít do riflí, ale začaly mě už i bolet záda. Proto jsem se rozhodla, že už je nejvyšší čas s tím něco udělat. Pro začátek jsem se přihlásila na kurz pilates https://kurzyazazitkyonline.cz/pilates-pro-zacatecniky/ , abych protáhla celé tělo a pak se uvidí, jak mě to začne bavit a snad budu cvičit pravidelně.

Odpovědět
heenna
heenna 13. 3. 2015

ceske svycarsko me velmi laka, snad se brzy postesti

Odpovědět
Marťule13
Marťule13 8. 8. 2014

Super

Odpovědět
Jezi
Jezi 4. 8. 2014

To znám,taky taková jsem

Odpovědět
Ivka
Ivka 1. 8. 2014

Tak to jste mě pobavila ! Připomenulo mi to moje soustředění (podotýkám jediné) s aerobicem Na jídlo si už nepamatuji, ale na to cvičení před, po, během a aby jsme toho neměly málo, tak nám rezervovali i nedalekou halu,ať se pořádně protáhnem (jinak jsme cvičily převážně venku nebo v hotelové minitelocvičně ) ale nezapomenu,jak mě bolelo všechno každý večer a hlavně břišní svaly,potom co nás trenérka nutila dělat 150 cviků po 5O v jedné sérii, FAKT BOMBA

Odpovědět

ŽENY s.r.o. v číslech

2 922
testovaných produktů
86 545
registrovaných inspirativních žen
165 073
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.