Květinová výzdoba dodnes ke slavnostním chvílím patří. Tak proč jí nevěnovat kousek místa i v poezii?
 
Lilie před slavností
 

Lilie v záhonu

s dravostí soupeří

o výhled na nebe.

 

Když slunce vyjde však,

ztiší se,

nežárlí na sebe.

 

Jediným paprskem

pohladí král nebes

každičkou z nich.

 

Ještě jich tolik má!

A přít se o slunce?

Bláhový hřích!

 

Před slavností

 

Pokryté ještě kapkami rosy

složené v ošatce z trav,

od rána služebné ze zahrad nosí.

 

Rostly a kvetly jen pro tuto chvíli!

 

Červeň a růž, modrá a bílá,

barev že přechází zrak

a úžas každého jímá.

 

Všechny své půvaby vystaví slunci!

 

Prokřehlá poupata chvějí se v dlani

děsí je ten velký svět-

však v zahradě nemají stání.

 

Kéž všechny oslní nádherou svojí!

 

Od slunce východu do svitu měsíce

každý den tančily

i slzy roníce.

 

Jak zklamat by mohly oči, jež milují?

 

0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account