Rozhodla jsem se, že vám, že napíšu svůj zážitek z kolapsu minulý týden. Ještě mi není úplně dobře, tak článek rozdělím na dvě části – jednu dnes a jednu zase další za pár dní. Já zvládnu jen krátký článek, tak vás nebudu alespoň nudit dlouhým a zdlouhavým psaním. On má článek stejně dvě části – záchranku a pak pobyt s vyšetřením v nemocnici. V podstatě velké bolesti přišly z ničeho nic navečer, kolem deváté hodiny. Čekala jsem, že odezní, nebo to prostě vydržím do rána a půjdu k lékaři. Jenže člověk míní …a tělo si dělá svoje. O půlnoci už jsem tušila, že tohle bude průšvih, ve tři ráno už mi bolestí tekly slzy )oka jsem nezamhouřila,aby mne spánek trochu posílil) a v 5 hodin ráno už jsem nemohla vydržet. Volat záchranku byl pro mne celkem stres – beru zavolání rychlé záchranné služby jako potřebné ve chvíli život ohrožující. A já jsem nevěděla, jestli nedostanu vynadáno, že už to mám vydržet do rána. Jak se mi ulevilo, když mne uklidnila prakticky už dispečerka a posádka záchranky byla na místě opravdu rychle, a byli velmi milí, velmi profesionální a velmi empatičtí. Obdivuji je, jak rychle dokáží vynervovaného pacienta zklidnit. Posádce té sanitky patří můj velký dík. Přesto jsem se dozvěděla, že musím do nemocnice na další vyšetření, a na bolest mi nic píchnout momentálně nemůžou, protože by injekce mohla ovlivnit vyšetření. V té chvíli jsem se skoro rozbrečela znova, protože už jsem nečekala nic jiného, než aby někdo tu bolest vypnul. Cesta v sanitce proběhla v klidu a když jsem vcházela do nemocnice, čekala jsem, že úleva se konečně dostaví. Že to nebude tak snadné mi došlo, když mne vyděšenou posadili na chodbu a doktor beze slova někam odběhl. Ještě se za mnou vrátil pán ze záchranky a chvíli mne uklidňoval, pak měl ale další pacienty a odjel. Jak to bylo dál vám popíšu příště. příjemný zážitek to teda rozhodně nebyl. Přesto ve mě zůstal velmi pozitivní pocit z profesionality a empatie záchranky. Oběma pánům dík, apokud se mi povede vypátrat, kteří to byli, poděkuji jim dopisem i osobně. Jsou to profesionálové každým coulem.
obrázek je ilustrační z denik.cz
Jak jsem zkolabovala – část 1.
-
Kam se poděly? – Dětské filmové hvězdy
Jaroslava Korpášová||Vypiš se z toho
Jiří Procházka Dětský herec Jiří Procházka se narodil 7. července roku 1964. Stejně jako kluci milovali Leontýnku, byl pro...
-
Donesl internet…
Lenka Hudečková||Vypiš se z toho
Citáty od Haliny Pawlowské II. „Život i přes nástrahy je paráda, jen musíš být lovec a ne návnada.“ „Nemiluj...
-
Dnešní pranostika
Lenka Hudečková||Vypiš se z toho
Dnes má svátek Alžběta, a i k jejímu jménu se váže několik pranostik. 19. listopadu – svatá Alžběta Počasí o...
-
Babí léto
Amanda||Vypiš se z toho
Včera letěl vzduchem první bílý vlas. Zazvonil, když zvolna k zemi padala slova, hrubá, nepokorná slova v hrdle...
-
27. 10. 2020 – kdo má dnes narozeniny?
Lenka Hudečková||Vypiš se z toho
27. října 1959 se narodil český herec Pavel Kikinčuk, dnes je mu 61 let *heart*. Pavel Kikinčuk je známý především z...
-
Jako správná Žena přeci nemůžete být tuctová mamina
LucieJanatová||Vypiš se z toho
Když je miminko důležitější než drahé vybavení Tento článek bych chtěla věnovat všem maminkám, co se v dnešním světě...
-
Kdo nás opustil v červenci 2021?
Lenka Hudečková||Vypiš se z toho
1. července letošního roku odešla v krásném věku 96 let keramička Jindřiška Radová. Tentýž den nás opustil i zpěvák...
-
25. listopad – Mezinárodní den za odstranění násilí páchaného na ženách
Jaroslava Korpášová||Vypiš se z toho
Mezinárodní den za odstranění násilí páchaného na ženách vznikl roku 1981, ale až v roce 1999 byl tento den...