Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

MichelleM
MichelleM
Vloženo 16. 5. 2020
Líbí se mi

Dědictví

MichelleM
MichelleM
Vloženo 16. 5. 2020
Líbí se mi
Dědictví

Dědictví

Dědictví

 

Konečně se mi doma začíná sbírat to pravé dědictví!!!

Už mám doma obraz starožitný s pannou Marií a jejím synem, teď mi máma chystá vánoční stojánek na stromeček ve tvaru hříbečka. Obojí pocházejí od maminky mého táty, který umřel nedávno v roce 2013 a bohužel babičku jsem nikdy nezažila, umřela nám dřív, než jsme se se sestrou narodily. Děda, ten se s babičkou rozežel, tak že jméno dědy Linek nebo Linke zůstalo veřejným tajemstvím. Tedy považuji tyto 2 skvosty za skutečné dědictví a rodinný poklad, který asi na trhu by neměl valnou cenu, ale pro mě je to cena neskutečná, je to něco od babičky, od té babičky z Krkonoš.

Pak moje máma měla také svojí maminku a tatínka, a od nich máme celou polovinu chalupy v Orlických horách. Také dar, hromada nějaké energie minulosti, kterou musíme  podporovat a nést dál. Jenže se stalo, že můj táta právě na této chalupě rád víkendoval, udil maso, pořádal rodinné oslavy. Postavil tam udírnu, kde tedy udil maso, hlavně pak v čase vánočním nebo velikonočním a nám všem pak ty dobroty rozvážel. Postavil na sklonku svého života i pergolu, s tím, že na jaře dodělá to, co nestihl v zimě, ovšem přišel únor a táta zemřel.

Dědická ideální polovina chalupy je právnicky vtipnej termín, ale ve skutečnosti…

Chátrající udírna jen připomíná tu dobu, ten čas, tu slávu a pohodu a vůni uzenýho masa a klobás…tátovy radosti.

Pergola, která je prázdná, ta jen volá po tom prázdnu, co po tátoj zbyl.

A jelikož táta byl člověk, který byl v mým životě jako první, co mi umřel, tak mi nesmírně chybí a neumím se s tímhle faktem smířit. Na chalupu tedy nemáme nikdo odvahu a chuť jezdit.

No a co mi po tátoj zbylo? Miliony korun, nemovitosti???

To ne, a ani to nenese štěstí, lidi jsou pro peníze schopni se chovat, jako ….jako co?

Já mám obraz, vlastně jsem si vzpomněla, že i starožitný kráječ na chleba a vánoční stojánek na stromeček a vím, že z těchto pokladů bude vyzařovat energie našich předků a to je právě to, co je tím pravým pokladem. 

Babička, táta, ostatní předkové jsou tu stále se mnou, s námi.

Děkuji všem za to.

Vaše M. 

  

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
Maruš11
Maruš11 29. 6. 2020

zajímavé

Odpovědět
MichelleM
MichelleM 4. 7. 2020

Jankkas
Jankkas 18. 5. 2020

Odpovědět
MichelleM
MichelleM 19. 5. 2020

Děkuji

Kahomar
Kahomar 17. 5. 2020

Odpovědět
MichelleM
MichelleM 18. 5. 2020

Děkuji moc.

MichelleM
MichelleM 19. 5. 2020

Děkuji

libka5
libka5 17. 5. 2020

Také občas beru do svých rukou některé věci, které mi dala babička. Vzpomínám na ni často, vzpomenu, kde je měla - těžítko na toaletce, stříbrné trojspřeží jako zavírací špendlík nosívala na šatech, dopisy, které mi psala ...

Odpovědět
MichelleM
MichelleM 17. 5. 2020

Moc krásné, děláte to moc dobře, takto žijí v našich srdcích dál a tak to má být. Děkuji za Váš milý komentář.

hudlenka
hudlenka 17. 5. 2020

pěkné povídání

Odpovědět
MichelleM
MichelleM 17. 5. 2020

Děkuji moc.

ŽENY s.r.o. v číslech

3 887
testovaných produktů
97 394
registrovaných inspirativních žen
210 746
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.