Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Alice
Alice
Vloženo 17. 11. 2014
Líbí se mi

Alice: Já a sametová revoluce

Alice
Alice
Vloženo 17. 11. 2014
Líbí se mi
Alice: Já a sametová revoluce

Alice: Já a sametová revoluce

Je mi smutno z toho, jak lidi zapomínají a vidí jen negativno. Skvělý bylo tehdy totiž jen jedno - že mi bylo o 25 let méně.

Na 17. listopad nemám žádné zvláštní vzpomínky, s největší pravděpodobností jsem ten večer seděla doma u televize a cosi pletla. Když později bylo jasné, že se nám v životě změní úplně všechno a že tohle datum bude v učebnicích, říkala jsem si: pořád někde couráš, kór v pátek a když se konečně něco děje, tak ty sedíš doma, co odpovíš, až se tě vnoučata budou ptát: „Babi, a cos dělala toho 17. listopadu ty?“ „No děťátka rozmilá, těsně předtím jsem hrozně pařila, tak jsem zrovínka ten den byla za hodnou, páč jsem si potřebovala vydechnout.“ Ale něco vyprávět budu moct.

Třeba jak jsem v tom dalším týdnu s očekáváním chodila do práce a potom zvonit klíčema na Václavák. Byla to neuvěřitelná euforie, euforie z naděje, že konečně bude svoboda, kterou jsme si neuměli představit. Vzpomínám si na ty týdny předtím, kdy přes nás proudily davy Němců, buď do Maďarska nebo na německou ambasádu, na to, jak v ostatních sousedních státech se něco dělo, jen u nás nic.

Tohle datum pro mě znamená začátek svobody, toho, že:

- můžu pracovat,  když chci a taky, že nemusím, když nechci

- že se můžu sebrat a za dvě hodiny být v jiném státě, aniž by mě na hranicích někdo zastavil, kontroloval, kolik mám peněz a jestli jich náhodou nemám nějak moc

- že můžu jít na náměstí a dát najevo svůj názor s vědomím, že mě za to nikdo nezavře

- že nemusím mít známého řezníka nebo zelináře jen kvůli tomu, abych si koupila slušný maso nebo čerstvý salát a ovoce.

V listopadu 89 jsem byla zaměstnaná v CKM – Cestovní Kancelář Mládeže, jedna z mála cestovek, která tehdy existovala, ano ta, před kterou se nocovalo, když šly do prodeje nové zájezdy. Nebyla jsem tam z protekce, ale čirou náhodou, jen jsem tehdy byla ve správnou chvíli na správném místě. Rok předtím jsem se totiž seznámila se svým, později prvním manželem a on měl zaměstnání, při kterém byl půl roku pryč a půl roku doma. Po půl roce dopisování jsem věděla, že toho člověka chci poznat víc, jenže jak to udělat, když on bydlí v Berlíně a já tady. Ve svém tehdejším zaměstnání jsem dala výpověď a rozhodla se ten půlrok strávit s ním. Ale protože tehdy neexistovalo být nezaměstnaný, to by taky jeden mohl skončit ve vězení, tak jsem si u CKM udělala průvodcovské zkoušky, abych eventuelně mohla prokázat nějaký příjem. Skupiny jsem za ten půl rok měla všehovšudy jen 3 a veškerý čas jsem trávila pendlováním mezi Prahou a Berlínem. Pak mi došly peníze, můj budoucí nastávající opět balil kufr a chystal se na cesty a já se začala poohlížet po nějakém normálním zaměstnání. A když jsem se byla poptat v CKM na nějakou další skupinu, dozvěděla jsem se, že ta slečna z dopravy se nějak zapomněla vrátit ze západního Berlína…to znamenalo volnou židli…nelenila jsem a hned se došla zeptat. Můj pracovní pohovor probíhal asi takto: „Co jsi doteď dělala?“ Všichni si tam tykali, protože jsme ti mládežníci a ti si prostě tykají… „..Hm, to by šlo…jak s těma dlouhýma nehtama píšeš na stroji? (mechanickém, kdeže počítač...) To mi ukaž.“ Ukázala jsem. „…Hm, to by šlo…dáš si panáka?“ Dám. „Tak jo, my tě berem.“

A tak jsem listopad prožila jako čerstvá referentka dopravy, zažila tu euforii z otevření hranic v přímém přenosu, dobu, kdy jsme vymýšleli víkendové autobusové zájezdy a prodávali je ve dveřích kanceláře, když jsme naplnili jeden autobus, začali jsme prodávat další, najednou nic nebyl problém. Domů jsem jezdila až v noci a ráno zase nadšeně odjížděla do práce. Vzpomínám na cestu autobusem do Paříže (autobusem už nikdy), na úžasný firemní zájezd do Španělska ke spřátelené cestovce, která se o nás starala úplně neuvěřitelně, tam jsem se naučila jíst olivy, ochutnala býčí koule a oháňku. A když jsem pak dostala pracovní nabídku jet na několik měsíců na Kanárské ostrovy, tak jsem to, já husa, odmítla, protože se to krylo s termínem mé svatby, a to by teda rodina a hlavně nastávající nerozchodili.

Taky vzpomínám na časopisy, které tehdy vycházely,  každá vysoká škola měla nějaký, EM 89 na Lékařské fakultě, časopis Nezávislí, který vydávali studenti PedF UK, časopis Proto vycházel na fakultě žurnalistiky, Růžové Právo na Matematicko-fyzikální fakultě a spousta dalších.

Dneska na Národní opět nejsem, ale mám tam zástupce rodiny. Synovec šel nejdřív dát červenou kartu prezidentovi a pak koncertovat na podium u Národního divadla. Co na tom, že má zánět průdušek, antibiotika v kombinaci s léky na astma se nějakou poperou, takže tu hodinu odzpívá a do postele si půjde lehnout až potom. Tehdy tam být nemohl, protože v listopadu 89 byl  miminko čerstvě propuštěné z porodnice, ale DNESKA, to prostě MUSÍ.

Já jsem dnes smutná.

Smutná z toho, co zbylo z naší euforie,  z toho, jak lidi zapomínají a vidí jen ty negativní věci.

Takže když tchýně řekne, jak to za socialismu bylo skvělý, dostávám vyrážku, v obličeji rudnu a zvyšuji hlas.

Skvělý tehdy bylo jenom jedno. Že mi tenkrát bylo o 25 let míň.

Vaše Alice

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
Amanda
Amanda 7. 11. 2015

Odpovědět
savana
savana 22. 11. 2014

Každá doba si nese svoje. To je přeci známá věc.

Odpovědět
deeana
deeana 21. 11. 2014

Docela jste mě pobavila s tím výběrkem v cestovce...a máte jistě pravdu...lidé rychle zapomenou.. Děkuji i za nové poznatky a vyprávění, já byla tehdy 6 leté pídě, takže moc nevím, jen si matně pamatuju cestu do Prahy s našima a útržek, jak na ramenou otčíma pod nějakým balkonem zvedám prsty ve stylu OF.

Odpovědět
heenna
heenna 21. 11. 2014

me bylo tenkraaaaaaaaat deset let

Odpovědět
Lakousek
Lakousek 20. 11. 2014

Zajimavý článek.

Odpovědět

ŽENY s.r.o. v číslech

1
žena na začátku (naše Eva)
3.
rok startujeme v novém
10
regionálních Pracoven ŽENY s.r.o.
3 000
žen v průměru na jedné akci v OC
84 935
registrovaných inspirativních žen
2 922
testovaných produktů
43 290
odeslaných produktů
165 073
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.