Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

píďalka jablečná
píďalka jablečná
Vloženo 14. 10. 2016
Líbí se mi

24. Tajemství

píďalka jablečná
píďalka jablečná
Vloženo 14. 10. 2016
Líbí se mi
24. Tajemství

24. Tajemství

Jeden den míjel druhý a Josefíně se její noční můry vracely čím dál tím víc. Stejně tak, jako křeče v břiše, o kterých ale raději s nikým kromě Izzyho nemluvila, protože se bála, aby jí ihned nevzali na pohotovost. Jak se zdálo, zřejmě jediný Izzy byl přesvědčený společně s ní, že to nějakou souvisí s její předtuchou.

Nakonec nastal ten den, kdy měli sbalené věci a seděli na letišti. Drželi v ruce palubní lístky a vyčkávali, kdy oznámí „boarding“ do letadla letícího do Arizony.

 

"Děcka, jestli to bude vážně tak parádní, jak vypravoval Richie, tak už se nemůžu dočkat! Prázdniny na farmě… Rajtování koní, prostě zážitek, na který nezapomeneme!" začal Cayce.

"Jo, to bude paráda kydat hnůj, dát spát slepice... Mimochodem, děláš, jako kdybys už někdy na koni seděl." Dobíral si ho Jay a podíval se na Cayce dost pobaveně.

"Tak zkusit se má přeci všechno, ne?" odvětil mu Cayce okamžitě. "Já se zkrátka těším a ty negativní věci k tomu prostě patří." Nenechal si své nadšení vymluvit.

"Izzy, uvědomuješ si, že už nemůžeme couvnout? Za chvíli nastoupíme do letadla , doletíme k babičce na ranč a pak to přijde."

"Josefíno, neboj, vždycky je nějaké řešení. Říkal jsem ti přece, že spolu to zvládneme. A na to stanování se těším. Budeme mít stan jen sami pro sebe, hm," štípnul Josefínu do zadku.

"Můj bože, jak můžeš myslet na sex? Tohle není legrace!" obořila se na něj, protože měla zrovna hlavu plnou starostí a to, co nosil v hlavě Izzy a ostatně i jiní kluci, tak ji teď moc nezajímalo.

"Tak se trochu odreaguj. Navíc, neříkej mi, že by sis nedala říct?" Šibalsky na ni mrknul.

"A víš, že vážně ne?" Setřela ho okamžitě a bez zaváhání.

"Jde ti o život a tebe zajímá jenom to jedno. Vůbec ti nevadí, že se mi zdá sen o tom, jak na tebe padá strom a ty mi umíráš před očima a následně v náručí." zařvala to tak nahlas, že ji zpozorovali všichni v letištní hale, včetně kluků.

"Co? Vždyť na Izzyho nic nepadá." zasmál se Richie a nechápal, co to Josefína plácá za nesmysly.

"Ach jo," mávla nad tím rukou. "To neřeš. Prostě, jenom chci, abys věděl, že to beru daleko vážněji, než ty." procedila skrze zaťaté zuby směrem k Izzymu a pak se nakvašeně otočila zády.

"Promiň." Přejel jí prstem něžně po šíji. "Už si z toho nebudu dělat legraci, ale uznej, že mi nic jiného nezbývá."

"Vážně na sebe dáš pozor?" Zeptala se Josefína a zase se k němu přetočila čelem. "Mohli bychom třeba spát vevnitř v pokoji, aspoň bych byla jistější."

"To by bylo asi trochu divné, ne? Všichni budou spát na zahradě a zrovna my dva si zalezeme do domu. Neplaš, a věř mi."

"Mám tě ráda a záleží mi na Tobě."

"Já vím." Odvětil a dal jí pusu. Sice letmou, aby toho nemohl některý z případných slídilů využít, ale trochu tím Josefínu uklidnil.

Během následujících 20minut nastoupili do letadla a po několika hodinách dlouhého letu dorazili do Arizony.

 

Prarodiče měli velkou farmu, obrovský dům s prostornou terasou a několika hektarový pozemek s nádhernou zahradou plnou keřů a záhonků.

"Kámo, to je paráda! Jako z knížek Marka Twaina!" Prohlásil unešeně Jay, když se rozhlédl po krásné krajině kolem. Na louce za nízkým plotem, dělící zahradu od zbytku pozemku, se pásli dva koně, z chlívku bylo slyšet chrochtání prasat a slepice se jim motaly pod nohama.

"Kime! Kimíku! No ahoj chlupáči!“ Začala se vítat Josefína s babiččiným psem, když ji zmerčil a zvesela kolem ní poskakoval. Byl to krásný, chundelatý bernský salašnický.

"Ten je nádherný!" Hnal se k němu okamžitě Vincent a začal ho drbat za uchem.

Nakonec se kolem Kima všichni nahromadili a mazlili se s ním, což si očividně užíval.

 

"Pojďte, ukážu vám, kam si dáte věci." vybídnul se Josefínin dědeček a zavedl je k nim do domu.

Kluci společně s Josefínou si naskládali oblečení do dvou velkých, starých, dřevěných skříní v pokoji pro hosty a pak vyhlédli z okna.

"Stany jsem vám připravil, takže se o ty se starat nemusíte. Jsou dost velké na to, abyste se do nich vešli 3, ale když vás vidím, takové chvísty, myslím, že dva bylo zbytečné stavět. Naskládali byste se do jednoho s přehledem.“  Pousmál se. „Každopádně, kdybyste něco potřebovali, tak klidně můžete kdykoliv zajít zamnou nebo mojí ženou a zatím vás tu nechám, abyste se rozkoukali. Nějaké otázky?" Poškrábal se ve vousech, až to zapraskalo.

Babička měla pravdu, děda opravdu vypadal jako velký drsňák, jako starý mořský vlk. Sice bez tetování, ale už jenom to, jak se tvářil, když mluvil a jak se pohyboval... Zkrátka bylo znát, že babička měla slabost pro frajery.

 

"Hej lidi, měli bychom se domluvit, jak se rozdělíme." začal Jay, když koukal otevřeným oknem na zahradu. "Je nás pět kluků a jedna holka." pohlédnul na Josefínu. "Takže to je stejné jako v hotelu. Na jednoho z nás Josefína zbyde."

"To bolelo, Jayi." zasmála se a dramaticky se chytla rukou na levé straně hrudi.

 "Čekala bych, že se o mě budete bavit jako o kamarádce a ne jako o zasmrádlé rybě."

"Nepřeháněj." Protáhl Richie. „Vždyť víš, jak to Jay myslel.“

"Mně je to jedno." řekl Cayce a udělal se neutrálem. "Přifařím se k tomu, kdo zbyde." Vycenil zuby na Richieho, kterému zaplály jiskry v oku, a těšil se, že s Caycem ve stanu bude on.

"No dobrá, tady je to vyloženě jasné." řekl Jay a pohlédl na ty dva.

"Půjdu k vám a Josefína, Vinnie a Izzy budou spolu." prohlásil, jako kdyby bylo rozhodnuto.

„A nešlo by to, abychom byli s Izzym ve stanu sami?“ nadhodila Josefína.

„Ty ses asi zbláznila, ne? Před dědou? Na to zapomeň.“ Varoval ji bratr. „Prostě budete s Vincentem a hotovo. Teda, pokud nechceš spát ve stanu se mnou,“ navrhl Josefíně.

„Hm…“ Utrousila zpruzeně.

Pak sešli dolů, naházeli do stanů baterky, spacáky, karimatky, trika na spaní a malé polštáře.

 

"Jste si jistí, že budete dneska venku stanovat?" zeptala se babička, když vešla večer celá zmoklá do domu. "Zdá se, že se žene něco opravdu ošklivého."dodala pak.

Josefína jen pohlédla prosebně na Izzyho, ale ten hrdě prohlásil: "Přeci nejsme bábovky, ne?" a společně s jejím dědou jen pousmáli.

"Praštěný extrovert," řekla si pro sebe potichu, ale zřejmě ji zaslechl Vinnie, potože jí pohotově odpověděl: "Není to právě ta věc, která tě na Izzym imponuje?"

"Po pravdě, ano. Ale v téhle chvíli bych byla radši, kdyby měl na frňáku brýle, rovnátka v puse a choval se jako milý tichý šprt."

"A proč jsi tolik proti tomu, abychom venku stanovali? Vždyť trocha deště neuškodí. Navíc máme připravené celty, abychom nepromokli. Bude to skoro jako na vandru. Přespolní podmínky."

"Nechci to rozebírat, Vinci, nezlob se," odpálkovala ho a pokusila se na něj usmát, i když to spíš vypadalo, jako kdyby jí právě někdo přišlápnul nohu.

"Není to nic vážného, že ne?" nedal se Vincent, který vycítil, že mu Josefína něco tají.

"Vinnie!" řekla mu rázně, aby tím dala najevo, že o tom opravdu nehodlá diskutovat. Takže Vinc okamžitě zmlknul a nacpal si do pusy kus bábovky.

"Jen si dej ještě, Cayce, ať se trochu spravíš." popíchnul ho Josefínin děda.

"Bmjá...meb-"

"Chtěl říct, že já jsem Cayce, on je Vincent," přeložil Vinceho huhlavý vzkaz Cayce a pohlédnul směrem k dědovi.

„Sakra, ještě, že svoje vnoučata rozpoznám bezpečně, viď, chlapče,“ rozježil Josefíně vlasy a všichni u stolu, včetně ní, se pobaveně zasmáli. Jedno se muselo dědovi nechat. Legraci si ze sebe udělat uměl.

"Takže vám tedy opravdu nemám připravit pokoje v domě?" zeptala se ještě jednou babička a všechny si přeměřila bedlivým pohledem.

"Ne, ale děkujeme. Kdyby něco, tak si řekneme, jste moc hodná." Poděkoval Jay a pomohl jí sklidit nádobí ze stolu. Pak babičce pomohl v kuchyni nádobí umýt. Nedělal to zištně, ani tím nic nesledoval. Zkrátka už byl tak vychovaný – gentleman, i když v dnešní době se to moc nenosí.

 

Hned, jak se začalo stmívat, všichni rychle přeběhli mokrý trávník a zamířili rovnou ke stanům.

Převlékli se do pyžama a pak, se slezli u Jaye, Cayceho a Richiecho. Rozsvítili velkou baterku zavěšenou u „stropu“ stanu za provázek a rozhodli se, že si budou vyprávět strašidelné příběhy.

Ale ještě nebyli ani v polovině, když Jayovi zazvonil mobil.

Do toho hrobového ticha to bylo docela děsivé, protože příběh, který si začali vyprávět, se jmenoval: "Vzkaz ze záhrobí."

"Ahoj,“ zašvitořil.

"Ahoj lásko." ozval se z druhé strany ženský hlas. Byla to Jayova přítelkyně. "Máš chvilku čas?"

"Zrovna se to moc nehodí, Leno. Nepočkalo by to do zítra?"

"Jayi, je to důležité, věř mi. Sama jsem se to dozvěděla až teď a nevím, co bych na to řekla."

"Dobrá, tak jestli je to opravdu tak naléhavé, tak povídej." přikývnul Jay a bedlivě poslouchal.

"Lásko, sedíš?" zeptala se ho ještě, než mu zprávu oznámila.

"Sedím. Jsem ve stanu a přes sebe mám spacák. Tak už mě nenapínej." vybídnul ji a netrpělivě čekal, co se z druhé strany ozve.

"Co? Vážně! Leno! To je krása! Paráda, nemám slov, já-"

"Co se stalo?" vyzvídal Vinnie, ale Jay ho jen přerušil mávnutím ruky, aby se od Leny dozvěděl co nejvíce věcí týkajících se toho, co mu právě oznámila.

"Drž se. Nemám přiletět?"

"Zase neplaš." bylo slyšet, jak ho uklidňuje a chichotá se u toho. "Jenom si to tam s kluky a Josefí pořádně užij. Aspoň nám budeš vyprávět. Miluju tě, pa."

"Já tě taky miluju. Ahojky."

Ve chvíli, kdy hovor ukončil, u něj seděli všichni natěsnaní jako sardinky. Ne snad, že by bylo ve stanu tak málo místa, ale snažili se odposlouchávat, o čem se ti dva baví. Teď na něj poulili své zvědavé oči a nezdálo se, že by je Jay dokázal obalamutit nějakou výmluvou.

"Tak povídej, co se stalo? Stalo se Leně něco???" Naléhali na něj.

 

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
hudlenka
hudlenka 14. 10. 2016

že by moje jmenovkyně byla těhotná????

Odpovědět
Glady
Glady 14. 10. 2016

Odpovědět

ŽENY s.r.o. v číslech

1
žena na začátku (naše Eva)
3.
rok startujeme v novém
10
regionálních Pracoven ŽENY s.r.o.
3 000
žen v průměru na jedné akci v OC
84 946
registrovaných inspirativních žen
2 922
testovaných produktů
43 290
odeslaných produktů
165 073
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.