
Jsme posedlí sami sebou…?
Svět ovládla selfíčka. Zdvižená ruka s mobilem nad hlavou. A ačkoliv máme za to, že selfíčka zpropagovali nejvíce zdeptaní teenageři, pravda je jinde.
První hustou selfie totiž pořídil zlý vlk. Ne z Karkulky. Ale z Jen počkej, zajíci! A to v roce 1969. Že jste ještě nebyli na světě? Nebo byli a neměli jste mobil?
Nevadí. Historickou první selfie vytvořil Robert Cornelius ve Spojených státech amerických. A to v roce 1839. Na co? No právě! Mobil to nebyl. Ale fotoaparát vypadající jako sovětský raketoplán!
Nebýt jeho odvahy se vyfotit zřejmě bychom dnes fotili svět kolem nás místo sebe. A to si nedokážu představit! Vy snad ano? (ehm…)
Dobře, upřímně - taky mě někdy serou lidi na ulici, co si dělají selfíčka. Překáží. Nekoukaj na cestu. A jsou děsně sebestřední! Kvůli své selfíi vás vytlačí z výhledu na Pražský hrad, Karlův most, nebo když zrovna sledujete roztomilé koťátko na ulici, skočí před něj a cvak, cvak, cvak…
Na druhou stranu je obdivuji. Vy snad ne? Umí se prodrat, protlačit. Vždy a všude prodávají svůj ksicht - ať už jsou u Eiffelovky, nebo se potápí na dně oceánu.
Jenomže není toho někdy moc? Z prvního letu na Měsíc má lidstvo 5 fotografií. Z návštěvy své toalety udělala má kamarádka fotografií 57. Smutné, nebo moderní? A kam to spěje?
Za chvíli si budeme dělat fotografie s našimi vypadávajícími vlasy, ostříhanými nehty, stolicí, umírajícím příbuzným? A kdo vlastně určuje, co se bude fotit?
Určitě celebrity. Ty mohou za všechno. Nebo komerční společnosti, které je kupují? Umělci? Otázky komplikované. Pojďme trochu zjednodušit.
Můj kamarád Pavel, marketér, říká: “Selfíčka dělají nejvíce lidé posedlí sami sebou…” Na pivu jsem mu to odkýval. Vyslechl jsem jeho přednášku o sebecentrismu a metrosexualitě. A žezapomínáme na lidi kolem sebe.
Ale pak se stalo něco nečekaného. Kamarádka od stolu vstala a celou partu 9 lidí vyfotila. Položila mobil s fotkou před nás. A já se přistihl! Celou dobu koukám na svůj ksicht - ne na Pavla, Kláru, Verču… Ale na sebe! Šokovaně odcházím na toaletu.
Je to prostě v nás. Ať chceme, či nechceme, rádi sledujeme sami sebe. A to ať už jsme spokojení, nebo nespokojení se svým vzhledem. Baví nás naše vrásky, barva očí, zuby, břicho, zadek… Je to tak. Jiné mít totiž nebudeme. A možná právě selfíe je cesta, jak se vyrovnat s našimi nedokonalostmi. Protože - narovinu - kdo z nás je bez vad a nedostatků?
Já jich mám hromady. Asi více než většinová společnost. Proto dělám pořad Značková show - věřím, že má smysl se o hrůzy s lidmi podělit. A když už z toho má někdo radost? O to lépe.
Carrie Kirsten, můj další host, mi řekla: “Není to o tom, jak vypadáš, ale jak se cítíš.” Usmála se na mě a udělala se mnou několik selfíček. Když si je prohlédla, přišla za mnou a řekla:“Ještě jednou, vypadáš tam blbě.”
Moderátor Značkové show a brandmanažer úspěšných značek dostal nápad. Měl touhu udělat v českém prostředí talkshow, která by neměla obdoby. Vždycky lidi rád překvapí. Stejně jako jeho banán. Ano. Je to tak. Jeho neznámější kampaň Banán za milion obletěla před dvěma lety český i slovenský internet. Všechny zachvátilo banánové šílenství. To jste mohli vidět i na jeho Facebooku, Instagramu, Twitteru nebo Linkedinu.
Značková show Tomáše Lukavce je nový koncept zábavy. Šlo nám o to ukázat lidem známé tváře českého i slovenského showbyznysu v jiném světle. Pobavit, rozesmát, ale také pomoci. Dát tam to něco navíc.
Proto je show charitativní. Pomáháme celkově 12 charitám a neziskovým organizacím. V každém díle.
Každá celebrita odpovídá na podivuhodné otázky, plní úkol a nakonec prodává banán na ulici. K vybraným penězům přidává pak Tomáš 100% a částka se tak zdvojnásobí. Vše poté putuje na nadaci nebo organizaci, které je zrovna díl věnován.
A jak se celebritám daří? Kdo se umístí na banánovém pořadníku jako první?
Do desátého dílu jsme pozvali youtuberku Carrie Kirsten, která pomáhala společnosti Dobrá rodina věnující se ochraně a podpoře dětí, které nemohou vyrůstat ve vlastní rodině. A jak se jí dařilo? To uvidíte zde.
Dejte odebírat a buďte u toho.
Pomáhejte a bavte se!
Pojďte do toho taky: http://www.dobrarodina.cz/jak-nas-podporit
Místo, kde můžeš psát a diskutovat
tak toto asi není nic pro mne, video mne nezaujalo...