avatar
EVA | první ŽENA s.r.o.
vloženo 18. 11. 2014
Líbí se mi

Ze života pracující matky

avatar
EVA | první ŽENA s.r.o.
vloženo 18. 11. 2014
Líbí se mi
Ze života pracující matky

Ze života pracující matky

Byl to celkem běžný den, resp. tušila jsem, že to bude poměrně perný týden, ale nic, co bych nedala!

V neděli u rodičů v Chrasti, příjemná procházka, babička s dědečkem mi ulevují od hyperaktivního malého Františka, užívám si to. Babička mu pořídila knížku plnou koled a během odpoledne průběžně zpívají. Tuším, co bude následovat dnes večer místo pohádky. Jdeme spát, zkouším pohádku, ne bude se přeci zpívat. Maminka se tedy pokouší zazpívat hajdom, hajdom,… na to však 2,5 letý František s kamenným výrazem říká „maminko, ty nezpívej“. Nezpívám, přepadá mě myšlenka, jestli jsem dobrá matka, když neumím zpívat? Vždyť v jednom časopise psali, jak je důležité dětem číst a zpívat, co si počnu?! Přepadá mě panika, ale zachraňuji situaci pohádkou o Vojtíkovi Františkovi na motorčičkách...

Ráno se budím před šestou, s pravidelností dojíždím do rodinného podniku, řeznictví mého otce ve Skutči. Z ryze ženského prostředí plného emocí, příběhů, ruční domácí tvorby přepínám na čísla, stavy skladů masné výroby, plánů vánoční výroby. Obdivuji tempo mého otce, který toto dává 25 let. Zrychluji tempo sobě vlastní s blížícím se polednem, protože musím pokračovat na Prahu a přepnout zase do prvního stavu. 

Nabírám u babičky malého Františka a fenku Jenny a pokračujeme společně na Prahu ještě na jednu příjemnou pracovní schůzku nově vzniklého společenství žen MINERVA21 v čele s Rostyou Gordon-Smith. Jedeme, v plánu bylo, že by František mohl usnout a odpočinout si, ale všechno jinak. D11, zúžení, kolona a...

"Maminko, chci čůrat".

"Vydrž Františku, tady nemůžeme zastavit, ještě chvilku."

Pozdě, zastavujeme na benzince a nemůžu najít náhradní kalhoty, přehrabu celý kufr, převlékneme do těch posledních volných tepláků, co ještě po dlouhém víkendu zůstaly alespoň suché. Pokračujeme, právě jsme nabrali dalších 20 minut. Přijíždíme do Prahy, Jenny musím nechat v kanceláři, naštěstí mé kolegyně jsou milovnice zvířat a je o ni postaráno, pokračujeme z Karlína na Smíchov.

15:30, s půlhodinovým zpožděním přicházíme do ING, na schůzku k Renatě Mrázové, generální ředitelce ING, úspěšné manažerce, obdivuhodné ženě, matce dvou holčiček. Usedám a pozvolna se přidávám do diskuse mezitím, co František dostává krabici hraček a přirozeně se začleňuje do kolektivu sedící na světlém koberci vedle nás. Jeho pozornost však upoutaly čerstvé džusy, které září barvami...

"OK, tak jeden a který?" Ukazuje na ten sytě rudý.

"Fajn, jenom to musíš pěkně hned vypít a být u toho hodný."

Pokračujeme v debatě, František vzorově sedí a popíjí vitamíny. Úžasná inspirativní povídání, všechny přítomné ženy budí přirozený obdiv, stydím se, v jaké rychlosti s Františkem v onošených teplácích jsem tam vtrhla, ale dělám jako že nic. Preventivně kouknu vedle na zem a nevěřím svým očím. Krabice od zapůjčených hraček se pomalu naklání společně s tím sytě červeným džusem!  No myslela jsem si, že postřeh mám lepší. Nestihla jsem to! Červená totálně přebila čistě světlou barvu koberce, asi se propadnu...  No nic, nikdo si nevšiml, pomalu se vkradu ven a prosím první ochotnou dámu z kanceláře, zda by nás mohla přijít zachránit a hlavně sůl prosím! Sůl není, nikdo nemá sůl, je to jasné, flek tam bude napořád. Přiznáváme se tedy ostatním, co jsme provedli a pokračujeme v diskusi. Renata mě uklidňuje slovy, to nevadí, minule tady byla holčička, a ta se nám na koberec počůrala… proboha, co bych dala za to, kdyby se také "jenom" vyčůral, to by nebylo tolik vidět! 

Hodina pryč, František seká latinu, já si řekla svou část a pomalu půjdeme. Ještě ale ta Fidorka na stole je lákavá... "Ok, tak jednu čokoládku a pak už jdeme." Nechápu, proč si děti musí tu čokoládu rozbalit vždycky celou, když přeci vědí, že jim to za chvíli poteče po rukou… A tak celou návštěvu stvrzujeme otřenou čokoládou na křesle. Děkujeme, odcházíme ... Přechod přes OC Smíchov je nejdelší, které jsem kdy zažila. Víte o tom, že hned v přízemí jsou dvě hračkářství vedle sebe? Já si toho tedy nikdy nevšimla!

V19:00 hodin přijíždíme domů, František plný zážitků a já s představou, že by mohl třeba brzy usnout a my v klidu posedíme s manželem ALE … ta Fidorka, doping kolem páté večer, no tak to jistí ještě minimálně 2 hodiny čilého bdění. Plán se nekoná, manžel usíná dříve než malý František, vybalím po víkendu a zkusím celý den také zaspat. 

Druhý den běžný pracovní den, František vtrhne do školičky, aniž bych si zasloužila pusu …. Jsem přeci matka, co neumí zpívat, už nikdy mu nedá sytě červený džus na koberci a ke všemu si dnes zapomněla umýt pusu … ne, to jsem si ji jenom po dlouhé době namalovala a on usoudil, že je špinavá, tak jde za dětma, další lekce do života matky podnikatelky. 

Nuselský most, 30 min jistého přemýšlení, jestli to dávám a dobře to dávám? Nepochybuj! Dáváš a dáš to! Mé dítě je vedle mne spokojené, mé okolí mě nevylučuje a toleruje i mé další povinnosti a můžu být ráda za to, že můžu zůstat aktivní podnikavou matkou! Dávám to! 

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
avatar
Amanda 26. 10. 2015

odpovědět
avatar
konatovka 21. 2. 2015

Vím, podle své dcery, že v Praze to nemáte tak jednoduché, jako mi v menších městech, kde máme všude mnohem blíže.

odpovědět
avatar
Jezi 12. 1. 2015

Moc pěkný článek.

odpovědět
avatar
KaSch 28. 11. 2014

Hezké, drsné a ze života. Držím pěsti !!!

odpovědět
avatar
benca 24. 11. 2014

je to tazke

odpovědět

ŽENY s.r.o. v číslech

1
žena na začátku (naše Eva)
3.
rok startujeme v novém
9
regionálních Pracoven ŽENY s.r.o.
68 432
registrovaných inspirativních žen
2 889
testovaných produktů
108 807
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.