Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Líbí se mi

V karanténě s mimozemšťanem

Líbí se mi
V karanténě s mimozemšťanem

V karanténě s mimozemšťanem

Žiju ve společné domácnosti s mimozemšťanem...

Trvá to už nějakou chvíli..., dva nebo tři roky?..vlastně už ani nevím...

Začalo to jednoho dne, kdy můj hodný roztomilý synek zčistajasna ZMIZEL!!!

Hledala jsem ho marně.

Místo něho  se v jeho pokoji objevil jakýsi hubený vyčáhlý nemluvný a protivný ufon a začal systematicky odstraňovat všechny synovi hračky... 

Od té doby se všechno změnilo...Ze dne na den přestaly výlety, které mimozemšťana nudí a nebaví...Ze dne na den zmizelo mazlení a pusa před spaním... místo Bleska Mc Queena se zjevil Anakin Skywalker a všechny dětské sny zmizely bůhvíkam...

Teď stojím u okna s hrnkem horké kávy a pozoruju jak venku prší. Voda stéká ze střechy a vsakuje se do vyprahlé trávy…Konečně, rostlinky už vláhu potřebovaly …Za normálních okolností mívám moc ráda taková líná víkendová rána, kdy vstanu brzy, nikam nemusím, jen se tak ještě v županu zabořím do křesla a s knihou v ruce vychutnávám ticho.

Ale v poslední době je toho ticha AŽ MOC…Tak jako rostlinky potřebují vláhu, my ženy se potřebujeme občas vykecat.

A já už dva měsíce pracuju z domova, ve kterém se kromě mě vyskytuje pouze ten MIMOZEMŠŤAN.

Na rozdíl od mého malého upovídaného chlapečka tento tvor téměř nemluví,  a na otázky odpovídá jednoduchými skřeky.

Pokud je vůbec slyší, neboť mu k hlavě  přirostly sluchátka...

Když se ho zeptám, kam zmizel ten můj malý chlapec, jen pokrčí rameny.."Někdo takový že tu žil???..nevím, nepamatuju si..."

 

 Karanténu tráví  celé dny zavřený v synkově dětském pokoji. Půl dne zde prospí a zbytek prokrastinuje u počítače, tvrdíc, že pracuje.

Občas vyjde ze svého brlohu, kam mu v rámci zachování duševního klidu raději už dávno nelezu a vypustí větu jednoduchou.

Nejčastěji týkající se jídla :

„Co bude k obědu?“... „Mám hlad“… „Kdy bude večeře?“

Nebo /pro muže tak typické/ hledání různých předmětů, které prostě ze záhadných důvodů nevidí, přesto, že je má na očích:

 „Nevíš kde mám/kde je…?“ /doplň cokoli od mobilu po čisté ponožky/

„Kam‘s mě dala…?“ /doplň totéž/

„Je tu někde…?“ /doplň co Tě napadne/

„Máme ještě…?“ /doplň jakoukoli potravinu/

„Proč nemáme..?“ /doplň cokoliv/

Celé dny chodí tento mimozemšťan oblečen v pyžamu. Svačinky si bere do brlohu a kdybych nezakročila, bral by si tam i oběd a večeři. Ale to už bych ho neviděla vůbec, a také by ztratil poslední zbytky slušných návyků, které jsem mu kdysi/teď vidím, že marně/ vštěpovala.

U oběda se s ním konečně snažím navázat konverzaci. Má jako vždy na hlavě sluchátka a čumí do tabletu.

Vedu monolog. Po pěti minutách odezírání ze rtů MU to docvakne a sluchátka odloží.

„Říkalas něco?“...zařve, neboť je z hlasité hudby již nahluchlý…

Konečně mohu začít.

Mé dotazy a konverzační náměty jsou jednoduché. Týkají se povětšinou školy a drobných domácích prací…

“Udělal jsi už..?“…Poslal jsi…?“… „Máš hotovou…?“...

Když to nepomůže, přiostřím: „To jsem zvědavá, kdy už konečně uděláš, uklidíš, napíšeš……!!!“

No a nakonec už jen výhružně řvu: „Jak to že jsi doteď neudělal, neodevzdal, neodnesl, neuklidil...!!!!“

 

Když mimozemšťana už opravdu hoooodně dlouho nevidím, nepropadám panice.

Abych se přesvědčila, že ještě žije , vylákám ho z brlohu lstí.

Je to jednoduché.

 Stačí hlasitě zařvat:

„JÍÍÍÍDLOOOOO!!!!!!“

Dveře brlohu zaskřípou a vynoří se hlava...je to dobré...ještě žije...

 --

A jak jste na tom se svými potomky vy????...

 

 

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
lemur
lemur 25. 5. 2020

Odpovědět
světlanna - Svět podle Světlany

děkuju..

Jankkas
Jankkas 24. 5. 2020

Odpovědět

ŽENY s.r.o. v číslech

3 887
testovaných produktů
90 266
registrovaných inspirativních žen
210 746
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.