Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Tereza Melišová
Tereza Melišová
Vloženo 16. 12. 2016
Líbí se mi

Nevím, zda mám být pyšná nebo se klepat hrůzou, že je celý po mně

Tereza Melišová
Tereza Melišová
Vloženo 16. 12. 2016
Líbí se mi
Nevím, zda mám být pyšná nebo se klepat hrůzou, že je celý po mně

Nevím, zda mám být pyšná nebo se klepat hrůzou, že je celý po mně

Každá máma se nemůže dočkat toho, až její potomek začne mluvit. Je naprosto unešená z toho, když poprvé řekne „máma“. I já jsem byla. Rozplývala jsem se blahem. V září byly Kubovi dva roky. A od té doby se krásně rozmlouvá. Jo, je to super. Co všechno se nedozvím. 

Byli jsme ráno ještě v posteli. 
Kubé: "Maminko, chupy."
Já: "Jaké chlupy?"
Kubé: "No noy, ohoit."
Já: "Mám si jít oholit nohy?"
Kubé: "Ano. Ako táta puťu. Pi(ch)á."

Je super, když vám váš dvouletý syn sdělí, že si máte oholit nohy, jako táta pusu, že píchají. A to jsem si myslela, že když nemám chlapa, tak to v zimě nemusím řešit. Omyl. 

Pro změnu v posteli, tentokrát večer. Uspávám Kubu, vyprávím mu. On se na mě najednou důrazně podívá a chytne mě za prso. 
 
Já: "Kubo, co to děláš?"
Kubé: "Maminko, yndat balón, Kubík góla."

Je vážně těžké ho vychovávat, když se z něj většinu času válím smíchy. 

 
Ráno mi pak roztáhl prstíčky víčko, zblízka se na mě podíval a polohlasem se mě zeptal "maminko, máš možek?".
Vzhůru jsem byla hned, protože jsem vybuchla smíchy. Dotaz, zda mám mozek, jsem teda opravdu nečekala. Ale musela jsem uznat, že po ránu většinou ne. 
 
Taky již delší dobu připravuji Kubu na to, že až přijde čert s Mikulášem, tak jim odevzdá v pytlíčku dudáky a oni je dají nějakým miminkům.
 
Já: "Kubi, až přijde v prosinci čert, co mu dáš?"
(Kuba zatím nepoužívá předložky...)
Kubé: "oluba nosu." (Holuba z nosu) 

Znovu se ptám. Jak mám to dítě vychovávat, když mám stále záchvaty smíchu? 

Čerti jsou u nás teď téma číslo jedna. Opět jsme je řešili a jako další téma jsme přidali kosti. Ano, kosti. A přišli jsme k tomu tak, že se Kuba praštil do pusy o mojí klíční kost. Nahmatával ji na mně, pak na sobě, pak šel osahat naši fenku. Vysvětlovala jsem mu, že všichni máme kosti. Zamyslel se a prohlásil: "Táta nemá košti."
Já: "Samozřejmě, že má táta taky kosti. Stejně jako ty, jako Seibí, jako maminka..." 
Kubé: (skočil mi do řeči) "Táta nemá košti, táta polšták." (Táta nemá kosti, táta je polštář).
 
Tak mně to říká napřímo. Nevím, zda se tím snaží tatínkovi něco naznačit
 

Upřímně? Děsím se dne, kdy nastoupí do školky. 

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
Jankkas
Jankkas 19. 6. 2020

Odpovědět
Maruš11
Maruš11 1. 4. 2020

super

Odpovědět
Maruš11
Maruš11 1. 4. 2020

Odpovědět
hudlenka
hudlenka 17. 12. 2016

To bude dobré, myslím ve škole...Kuba prostě bude takový ten třídní bavič....chytré děti jsou super....

Odpovědět
Tereza Melišová
Tereza Melišová 19. 12. 2016

Jojo, bude mít na rozdíl ode mě výmluvu, že je přeci kluk. A já byla zlobivá HOLČIČKA

TerezaZlin
TerezaZlin 17. 12. 2016

Taky to tak někdy mám - nevím, jestli mám být šťastná nebo brečet, když si uvědomím, že v některých věcech je naprosto po mě

Odpovědět
Tereza Melišová
Tereza Melišová 19. 12. 2016

Přesně tak, ale většinou si vybírám pýchu a nepřipouštím si, že vím, co mě čeká

ŽENY s.r.o. v číslech

3 887
testovaných produktů
92 504
registrovaných inspirativních žen
210 746
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.