Máme doma prvňáčka! Co bych měla vědět?

Jsme před první třídou a naše dítě by na ni mělo být připravené. Mělo by být zralé pro školu. Jak se "zralost" pozná? 

V článcích „Poznej prvňáčkovu duši“, jsme se zabývali vývojem dítěte od 0 do 6 let. Nyní se zaostříme na samotnou zralost prvňáčka, na to, co je dobré vědět o období zlomovém a podstatném nejen pro ně, ale převážně pro jejich dítě.

Ale co vlastně ta školní zralost znamená?

Zeptejte se pediatra, psychologa, učitelky, kamarádky, okolí, dítěte. Každý vám odpoví trošku něco jiného. Protože to každý uvidí z jiného úhlu. I vy se potřebujete zeptat sama sebe. Otázka snad nastane u každé maminky, kdy se bude ptát, zda dítě dobře připravila na školu. Najdete zde i malé praktické návody, jak některé věci dohnat, jak se k věcem stavět, pokud to bude ale vůbec potřeba.

I přesto, že jste neřešili odklad školní docházky a nebyli s dítětem u psychologa, je dobré vědět, podle čeho a jak se vlastně děti testují. A víte, že si orientačně můžete otestovat dítě i doma? V cyklu zralost se pokusíme odpovědět na tyto otázky.

 Školní zralost podle okolí

Napadne nás jako první asi přesně to, co by napadlo návštěvu, když se potká s naším (skoro)prvňáčkem. „Tak ty už jdeš, Sašenko, do první třídy! A už umíš psát a počítat? A umíš něco přečíst?“ Není na tom nic špatného ani divného. Je to základ. Děti vědí, a je jim odmala říkáno, že ve škole se budou učit číst a psát.

Některé dítě to umí už dva tři roky před školou. Jiné vůbec. Od toho je ale škola a dobrý učitel, aby si žáčky sladil a vše je dokázal naučit. Od toho je ale také rodič, aby se dokázal orientovat v tom, jak zralé je jeho dítě a jak jej posoudit či kde se a jak na co zeptat.

 Co podle okolí umí běžný(skoro) prvňáček?

Běžný prvňáček umí počítat do deseti, zná barvy a stejně tak umí některá písmena. Většinou ta VELKÁ, ta která se týkají jeho jména a členů rodiny. Velmi často je píše zrcadlově. Často také vynechává nějaká písmena.

SAŠENKA            MÍŠA               MÁMA         TÁTA

Umí, ač třeba ještě pomalu, si zavázat tkaničky. Umýt ruce, obléknout se. Říci, kde bydlí, kolik mu je let a kdy se narodilo. Vyjmenovat roční období. Převyprávět pohádku. Mít zásobu nějakých básniček a písniček. Usínat nejlépe samo. Hezky poděkovat a poprosit.

Vše je řešitelné!

srdečně a s úctou

Anna Lukešová

a (s)mějte se!