Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

světlanna
světlanna
Vloženo 16. 6. 2020
Líbí se mi

Barvy léta...

světlanna
světlanna
Vloženo 16. 6. 2020
Líbí se mi
Barvy léta...

Barvy léta...

Když jsem byla malá, léto pro mě bylo vždycky plné veselých barev. Byla jsem šťastná bez ohledu na to, zda obloha byla modrá nebo ocelově šedá...Zda svítilo slunce nebo lilo jako z konve...Když pršelo, navlékla mě babička hned po snídani krásné červené holínky a růžovou pláštěnku s kytičkami a já se těšila až vyběhnu ven a budu v těch červených holínkách skákat do hnědých kaluží a na růžové pláštěnce se mi zalesknou stříbrné kapky deště...Chytala jsem ty kapky vody do dlaní, běhala po zahradě a zkoumala v zelené trávě všechny ty šnečky a slimáky, kteých najednou bylo všude plno, a vůbec mi tenkrát nepřipadali slizcí ani hnusní..! 

Když bylo venku zlatavě slunečno, přišla na řadu barva modrá...to když mě babička vzala odpoledne na koupaliště nebo k rybníku a já se ponořila do chladné vody, na rukou bílé rukávky, na tváři blažený úsměv...Nevadila mně tenkrát ani barva rybníka, špinavě hnědě kalná, do které bych dnes už nevlezla....
 
Když to na koupání moc nebylo, přišla na řadu temně zelená barva lesa a světle hnědá barva kloboučku mého prvního hřiba...Za teplých večerů přibyla červená barva ohně, na kterém jsem si opékala buřta, a černá barva oblohy se zlatými puntíky hvězd, které jsme s dědečkem pozorovali hvězdářským dalekohledem.
 
Dnes je to najednou všechno jinak...My dospělí máme na léto daleko vyšší nároky. Potřebujeme bezpodmínečně a pouze azurovou barvu oblohy, zlatou barvu slunce a tyrkysově modrou barvu moře...K tomu ovšem potřebujeme ještě hodně šedozelených bankovek nebo alespoň modrou, nejlépe zlatou kreditní kartu, abychom si mohli ty barvy pořádně užít...
Když se najednou obloha zbarví šedě, nadáváme, že je moc zima...když žluté slunce hřeje příliš, nadáváme, že je moc horko....
A když prší, jsme zalezlí a nevrlí...Takhle jsme si přece léto nepředstavovali!
 
Možná bychom si někdy v dešti měly zkusit obout ty červené holínky...a vyjít si jentak ven...do lesa...nebo na zahradu...Možná tam v sobě znovu objevíme tu veselou zvídavou malou holčičku, s velkýma modrýma očima a kapkami deště ve šťastné tváři, která se ještě umí radovat z barevných maličkostí...

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
Maruš11
Maruš11 4. 7. 2020

překrásné

Odpovědět
světlanna
světlanna 9. 8. 2020

děkuji dodatečně za komentář, vůbec jsem si ho nevšimla...))

ŽENY s.r.o. v číslech

3 887
testovaných produktů
94 781
registrovaných inspirativních žen
210 746
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.