Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Veronika Petrová
Veronika Petrová
Vloženo 28. 3. 2017
Líbí se mi

Z Bangkoku konečně k moři! Koh Phangan volá!

Veronika Petrová
Veronika Petrová
Vloženo 28. 3. 2017
Líbí se mi
Z Bangkoku konečně k moři! Koh Phangan volá!

Z Bangkoku konečně k moři! Koh Phangan volá!

Tak a je to tady! Konečně mířím k moři, už jsem tady v Thajsku měsíc, ještě jsem ani pořádně neviděla sluníčko a plavky jsou taky nějak moc hluboko v batohu! Ze všech ostrovů a možností jsem si vybrala ostrov Koh Phangan. Je poblíž Koh Samui, ale není tak známý, je zapadlý a pohodový. Prý se tam hodně medituje a jóguje a při tom tam jsou jedny z největších party na světě, tzv. Fullmoon party. Ta je jednou za měsíc a po ostrově je neblaze proslavená kvůli drogám, takže je to spíš atrakce pro turisty než pro místní obyvatele. Prý se také většinou stane něco na silnicích, takže je třeba být obezřetný.

Pokračuji dále

Z Bangkoku byl odjezd v 18h. Lístek jsem nakonec sehnala za 650 THB, což beru jako velký úspěch. Chtěli po mně i 1100 THB, ale to bylo za VIP bus. Tak nejsme přece žádný béčka, abychom cestovali VIP busem! Na začátku jsme cca hodinku čekali, tak to byl vopruz a taky je na houby to přesedání. Nejdříve do jiného busu, pak ještě jednoho, pak do tuk tuku, pak do shuttle busu a z toho nás už vyhodili v přístavu, kde jsme čekali na loď. Na lodi jsem vychytala takovou sedačko-lehačku, kde jsem ještě na chvíli usnula. Tedy, po tom, co jsem si dala špunty do uší kvůli klukovi, který vedle mě chrápal. Špunty do uší, klapky na oči, polštář a deka! To by měla být základní výbava každého cestovatele, každé cestovatelky! Bez toho bych se já moc nevyspala, ani si na cestách neodpočinula.

Na ostrov jsem dorazila ráno v 10:30h. Poučená z Bangkoku jsem utíkala přede všemi, kteří mi chtěli „pomoci“. Žádný taxi, taxi! Zdrhačka! V information center jsem si vzala průvodce, mapu a šla si sednout na kafíčko a rozmyslet, co dál. Měla jsem info, že levné ubytování je kousek od přístavu v Blue Parrot.

Nakonec jsem tam vyrazila pěšky. S tím batohem na zádech, notebookem a mojí army kabelčičkou nic moc, ale dalo se. Bylo to cca 1,3km. Blue Parrot byl nakonec za 800 THB na noc, ale před ním byl skvělý Coco Garden resort, ve kterém za krásný bungalov jen pro mě, bez klimatizace (díky bohu!), chtěli 550 THB. Vzala jsem to! Tohle je teď vážně jen a jen moje království?! Nikdo mi do něj nemůže a já si tady můžu tvořit svojí vlastní realitu, můžu tady na sobě pracovat, spinkat a na terase se houpat v houpací síti?! Můj sen! Tu houpací síť jsem si plánovala až na důchod a najednou je to tu, v mých 32 letech  !

"Náhodná" setkání jsou nejlepší!

Ještě před příjezdem jsem si na Instagramu všimla, že je na ostrově můj kamarád Patrik Homola – ten má mj. také svůj blog na FB – PatrikHomola.cz a píše o Thajsku, cestování a lifestylu, tak se můžete mrknout. Ten mě propojil s Honzou, který je tady instruktor potápění. A díky nim jsem se nakonec přestěhovala do Lucky resortu, kde bydlel i Patrik se svojí přítelkyní Veronikou. 

Ubytování sice není hned na pláži, je na skále, ale zase si říkám, že jsem tady chráněná před Tsunami . Navíc je tady skvělý bazén a cena 500 THB, takže ve 2 je to úplná pohoda. Všechno je ale hodně daleko, takže musíte mít nejlépe skútr. Jezdím tady hodně opatrně. Za prvé, když jsem byla minulý rok na Hawaii, tak jsem tam málem nabourala. Chlap otevřel dveře do pruhu pro motocykly zrovna, když jsem jela a já to jen tak tak vybrala.

Zakývala jsem se, ale nepoložila to. Navíc to bylo těsně před odletem z ostrova, takže to se fakt nehodilo spadnout. A za druhé už jsem tady viděla 3 crashe. U jednoho byla dokonce ambulance a lidi hodně rozmlácený. Takže z kopců, kterých tady jsou zhruba 90 stupňů jezdím 10km/h a zatím dobrý, i když občas čekám, že se snad převrátím hlavou dolů, jak je to prudký. Takže tady jezdím na skútru a jsem šťastná a směji se a hrozně nahlas! A zpívám si (to byste nechtěli slyšet) a zase se směji a zpívám si a užívám si svobodu!!! A zase se směji a občas mi tečou slzy radosti! A zase si zpívám!

Jsem ráda, že jsem se nepodělala strachy a opravdu odletěla. Že jsem tentokrát umlčela svůj strach a svoje pochybnosti, rozhodla se, že si to splním a zapracovala na tom. Myslím si, že ve finále nejde ani tak o peníze, i když určitě ano, bez ničeho sem nemůžete, ale hlavně jde o odvahu odejít z toho, co jste doposud vybudovaliPokud nejste šťastní, není jiná možnost než udělat krok do neznáma.

 

Celý článek k přečtení zde: 

http://blog.veronikapetrova.cz/2017/02/10/z-bangkoku-konecne-k-mori-ko-pha-ngan-vola/

Vaše Veronika Nikita 

 

 

 

 

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
xxkouckaxx
xxkouckaxx 15. 5. 2020

paráda

Odpovědět
Maruš11
Maruš11 31. 3. 2020

super

Odpovědět
Kahomar
Kahomar 30. 1. 2020

svatá pravda

Odpovědět
Veronika Petrová
Veronika Petrová 9. 1. 2018

Odpovědět
lemur
lemur 2. 4. 2017

Ano, přesně tak. Krásný článek.

Odpovědět

ŽENY s.r.o. v číslech

3 887
testovaných produktů
90 137
registrovaných inspirativních žen
210 746
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.