Proč vztahování nebo vztah?
V čem je rozdíl?
Vztah je podstatné jméno.
Můžeme ho MÍT. Nebo NE-MÍT.
Může nám chybět.
Můžeme ho považovat za:
-
hezký
špatný
rozvrácený
krásný
zanedbaný
atd…
Můžeme ho také zlepšovat, vylepšovat, pracovat na něm.
Můžeme ho i zanedbávat.
Jako by vztah byl nábytek, kabelka, televize, lednička, auto…. Zkrátka VĚC.
A s věcmi MANIPULUJEME. „Manus“ je z latiny a znamená to ruka. A to běžně děláme. Bereme věci do rukou, myjeme je, přenášíme, třídíme, vyhazujeme.
Ovšem, co se stane, když považujeme VZTAH za VĚC?
To samé. MANIPULUJEME.
Jak člověk pozná, že manipuluje se vztahem? Ať už k sobě nebo k druhým?
Říká si (sobě v hlavě) nebo druhým: musím, musíš, měl bych, měl bys, měli by…. hodnotí, soudí…
Vztahování je sloveso.
Můžeme se vztahovat nebo nevztahovat.
Protože člověk je syn nebo dcera – nijak jinak na tuhle planetu nedokáže totiž přijít,
tak se vztahuje od narození. Dokonce ho vztahování určuje. Vztahování určuje, KDO JSME.
Vztahování děláme.
Nikdo nám jej tedy nemůže vzít, protože my se můžeme vztahovat a vztahovat a vztahovat dokud neumřeme.
Nikdo nám ho nemůže ani dát.
Je to jako bychom říkali: dej mi běhání, dej mi skákání! Dej mi utíkání! Já po něm tak toužím. Proč mi ho nedáváš?
Legrační, že.:-)
