Jsem šprt. Odjakživa. To si musím přiznat. Nejsem sice ten typ, co nosil učitelce švestičky z vlastní zahrádky, ani jsem se nikdy příliš horlivě nehlásila. Byla jsem spíš členem nějaké party, která byla ke všemu zdravě laxní a měla všechno, jak se říká, v paži, ale měla jsem dobré známky. Ráda čtu a miluju knížky od jejich vůně až po občasné utrácení v knihkupectví.
Prošla jsem hravě základní školou, na kterou mám ty nejkrásnější vzpomínky. Střední škola byla o tolik jiná, ale i tak nemohu říct nic negativního. Maturita proběhla sice trochu průměrně, ale taky jsem jí celkem zvládla. Šla jsem i na vysokou školu. Tu jsem si vybrala ze dvou důvodů – byla blízko a nebyla tam matika, na kterou jsem jednoduše řečeno pitomá. Dle mé zkušenosti mi v praxi vždy stačilo mých deset prstů, jazyk za uchem, který jsem hojně používala při polohlasném počítání, a kalkulačka – ale jen ta základní.
Po skončení magisterského studia, ač oboru, ve kterém se nyní nepohybuji, protože mě osud zavál trochu jiným směrem, jsem cítila trochu prázdno. Měla jsem pocit, že mozek nevyužívám tak, jak kapacita nabízí. Netvrdím, že jsem v práci vše dělala automaticky až „oslovitě“, ale něco mi chybělo. Chybělo mi to „musím se učit“, chyběly mi trochu i úkoly. Chyběly mi zvýrazňovače, sešity a lepící papírky. Možná nejsem jen šprt, ale teď si uvědomuji, že zřejmě trpím i nějakou poruchou. *psss*
Pracuji ve firmě, jejíž majitel je národností Srb. Srbština je všudypřítomná. Z doslechu se člověk leccos naučí, ale mluvit jsem nikdy neuměla. Proto jsem jednou, díky souhře okolností, pronesla na chodbě, že bych se docela ráda tento jazyk naučila. A nápad byl na světě. Jak jednou říkal Miroslav Donutil, že po jeho kamarádovi díky jeho nakažlivému nadšení zůstalo 200 zapálených jachtařů, po mé intervenci zůstalo 10 zájemců o jazykový kurz.
A taky jsme začali. Všem jsem vytiskla a srovnala učebnice do desek různých barev (kluci modré a holky oranžové) – dle firemních barev – jsem vážně nemocná. Koupili jsme si slovníčky, ořezali tužky a připravili si zvýrazňovače do pohotovostní polohy.
Naše lektorka je fascinující mladá dáma. Nemá to s námi jednoduché. Skupina jsme pestrá jak dle věku, tak dle stupně znalosti a občas mi přijde, že i dle schopnosti leccos pochopit. Dostáváme úkoly, děláme cvičení a konverzujeme. Nejvíc mě na tom baví, že nás to baví. A je jedno, jestli nám to jde nebo ne. Jestli jsme mladí nebo ne. Máme svého Hujera i svého Cabadaje.
Takže už trochu „govorimo srpski“ a snad se nám letos podaří zavelet „Hurá na Bělehrad!“ a my oslníme obyvatele Balkánu svou famózní srbštinou! Držte palce a učení zdar!
Monika
Učení bez hranic
-
Jak se otevřít penězům
Lenka Spurná (Krones)||Osobní rozvoj a podnikání
Dnes se máte na co těšit! 🙂 Krásný, vtipný a dojemný příběh, který jsem dostala v minulém týdnu, Vám ukáže, jak...
-
Zmena v mojom živote za pomoci RAMISSIA
DagmarDureckova||Osobní rozvoj a podnikání
Som žena v rokoch, čo už všetko možné prežila. Bola som 3 roky zo zdravotných dôvodov bez práce. Celé...
-
Za masku se schováš – co ale potom?
PhDr. PavlínaDoležalová||Osobní rozvoj a podnikání
Dneska jsem umřela. Třikrát… Ale jinak je to dobrá střílečka. Naštěstí mám svůj stále život ve svých rukách. A...
-
střední #2 (pravdivé)
AdélaVeselá||Osobní rozvoj a podnikání
Dopis Dnešní blok bude dopis, který jsem poslala já Terezce. Musela jsem jí nějak oznámit, že už mě v září...
-
KLUB ONLINE PODNIKATELEK
ErikaČákorová||Osobní rozvoj a podnikání
???? Toužíš po seberealizaci?☹ Děsí tě představa, že se po rodičovské vrátíš do předchozího zaměstnání????? Toužíš dělat i něco jiného, než pečovat...
-
Za hranice komfortní zóny
JanaBeranová||Osobní rozvoj a podnikání
Mé milé, nechci to tahat i sem, ale situace okolo koronaviru, resp. onemocnění COVID-19, se mění každým dnem, ba...
-
7 věcí, které se na běžném cvičení nejspíš nedozvíte
EditaBerková||Osobní rozvoj a podnikání
Připadá vám, že jste jediná na světě, kdo se do cvičení musí dennodenně nutit? Pak si buďte jistá, že...
-
Vlastnosti hodny následování
BarboraKravčíková||Osobní rozvoj a podnikání
Odpovím na jeden dotaz i takto veřejně. Ne, opravdu nemám nic proti seberozvoji Naopak! Velmi ho vítám a držím palce...