Pamatujete na ty doby, kdy jste do zpráv psaly smajlíky a přitom jste uvnitř tiše plakaly?
Nebo když se vám někdo (např. “kamarádka”), navážela do kluka a ve vás se prala chuť zabít je oba dva a přitom jste daly na tu hodnou uťápnutou a hlavně rozumnou ve vás, že přece jste všichni svobodní a že přece mohou být kamarádi, že vy to zvládnete a velkoryse přehlídnete..?
A taky na scénku v obchodě, když jste si koupila něco, co jste vůbec nechtěla koupit, ale cítila jste se provinile, že s vámi prodavač strávil tolik času ochotného vysvětlování?

A co tiché polykání slovíček na adresu šéfa ze kterého vás pak rozbolelo v krku?
Jáj, tak to je paráda, že tyhle doby jsou dávno pryč a že už nic z toho nemusíte dělat!
Viďte že jo? 

Nebo? Jak to tedy máte teď?
Pokud se cítíte v úzkých, když jde o vás a o to zastat si sama sebe, ozvěte se mi a něco s tím uděláme 

Není to hned, ale jde to!
Vaše Barbora Kravčíková
www.barborakravcikova.cz
0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account