Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

hudlenka
hudlenka
Vloženo 7. 9. 2019
Líbí se mi

RECENZE knihy Údolí naděje

hudlenka
hudlenka
Vloženo 7. 9. 2019
Líbí se mi
RECENZE knihy Údolí naděje

RECENZE knihy Údolí naděje

Právě jsem dočetla nádhernou knihu od Elizabeth Haran s názvem Údolí naděje.

Přiznám se, že první stránky mě moc nezaujaly, ale než jsem se rozhodla, zda knihu odložím a vrátím do knihovny, kde na ni čeká několik dalších čtenářů, najednou jsem byla zatažena do děje a knížka je krásná, přímo se dá říci, že nádherná.

 

Něco o knize z internetu: Matyldiny sny o rodinném štěstí vezmou za své, když na zásnubní hostině ztropí její opilý otec nečekaný skandál. Dosud vážená rodina je najednou přetřásána na veřejnosti a zostuzená dívka prchne z města do tichého vnitrozemí. V zapadlé vesnici nepotká nikoho, komu by se mohla vyplakat na rameni, proto svou bolest svěří papíru. Vůbec netuší, do jaké pasti se dostane, když se z knihy stane bestseller...

Celý děj knihy se odehrává v Austrálii, v místech, kam se hned tak nikdo z nás nepodívá. Matylda se při svém útěku z domova nejprve vydá do Wilcannie, zapadlé vesničky, kde ale nemá co dělat, a tak začne svůj příběh "dávat" na papír, aby ulevila svému smutku.  Časem se zde seznámí s místními lidmi, kteří se dozvědí, že píše a chtějí, aby jim své dílo předčítala. A nakonec Matyldu přesvědčí, aby knihu vydala, protože se jim děj hodně líbí. Matylda se vrátí domů, ale zde se postupně nejprve její sestry, později i tisk, dozvědí, že kniha vyšla a Matylda znovu utíká, tentokrát do Modrých hor, kde prožívá chtěná i nechtěná dobrodružství...(více se dozvíte v knize)

 

Jak jsem se dočetla v knize, Modré hory se jmenují proto, že zde roste plno eucalyptů, jejich listy jsou stříberně modré .

Přeji Vám krásné čtení.

 

Hudlenka

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
KamilaK
KamilaK 10. 9. 2019

Děkuji za doporučení.

Odpovědět
hudlenka
hudlenka 11. 9. 2019

rádo se stalo, Kami

sasidlo
sasidlo 9. 9. 2019

Odpovědět
libka5
libka5 8. 9. 2019

Já jsem dříve pletla a šila na děti, bavilo mě drhání. Pak jsem byla na operaci s "karpály" na pravé ruce. Občas něco motám z papírových ruliček, ale to spíše před Vánoci. A čtení večer? Usnu u televize v 9 hodin večer, ale ráno jsem vzhůru v 5 hodin. A tak to jde dokola. Smutná bilance.

Odpovědět
hudlenka
hudlenka 9. 9. 2019

Libuško, už nejsme nejmladší a každý rok je znát...Taky jsem pletla, háčkovala, vyšívala, ba i drhala, ale u všeho mě hrozně bolela záda, tak mi to doktoři nakonec zakázali. To už je dobrých 20 let. Tak jsem po tolika letech začala jen háčkovat, nic velkého...a jde to.

libka5
libka5 8. 9. 2019

Je to pravda. Měla bych si najít čas. Děti odrostlé, času dost, jen vůle chybí!

Odpovědět
hudlenka
hudlenka 8. 9. 2019

tak mě to baví, ale nyní, od konce května, mě taky baví háčkování, takže ke knize se dostanu až večer po televizi...čtu déle než dříve, kdy jsem klidně knihu přečetla za noc...

libka5
libka5 8. 9. 2019

Četla jsem jako studentka, dnes už málo. A to je škoda! Věřím, že to počteníčko stálo zato. Moje dcera byla v Austrálii na studentském pobytu. Říkala, že je tam přenádherná příroda.

Odpovědět
hudlenka
hudlenka 8. 9. 2019

Tak to já čtu od mala, měla jsem krátkou přestávku, když se mi narodila dcera a pak ještě jednu, když jsem si pořídila internet. Ale brzy jsem zjistila, že kniha je kniha a ani ten internet mi za tolik času nestojí

ŽENY s.r.o. v číslech

2 922
testovaných produktů
86 075
registrovaných inspirativních žen
165 073
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.