Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

de.ni
de.ni
Vloženo 18. 11. 2019
Líbí se mi

Recenze knihy Ireniny děti

de.ni
de.ni
Vloženo 18. 11. 2019
Líbí se mi
Recenze knihy Ireniny děti

Recenze knihy Ireniny děti

„Životy, a někdy i smrt, těchto lidí, vypovídají o tom, že i obyčejný člověk je schopen čelit nelidskému zlu.“ – 13-

„I několik odhodlaných jedinců poháněných neotřesitelnou vírou ve své poslání dokáže změnit historii.“ – Mahátmy Gándhí –

„Irena byla nejjasnější hvězdou na temném nebi okupace.“ – Michal Glowinski –

 

Strhující příběh podle skutečné události, to je memoár Ireny Sendlerové, drobné a nenápadné ženy, která však měla nezlomného ducha, silnou vůli a pronikavou inteligenci. Na začátku války ji ještě nebylo ani třicet a přesto dokázala zorganizovat síť desítek Varšavanů ochotných pomoci bez ohledu na náboženské předsudky. Ze začátku spolu s ostatními členy odbojové skupiny pašovala do ghetta tolik potřebné jídlo a léky. Později, když už se vědělo o transportech smrti, se snažili z ghetta vyvézt do náhradních rodin a různých úkrytů co nejvíce dětí. Podařilo se jim z varšavského ghetta propašovat stovky nemluvňat v kufrech, jútových pytlech, krabicích i v rakvích s mrtvými těly nešťastníků. Starší děti prováděli páchnoucími a nebezpečnými kanalizačními stokami. Než ji v roce 1943 zatklo gestapo, zachránila Irena více než dva tisíce pět set židovských dětí. Naštěstí však netušili, že právě ona je klíčovou osobností polského odboje. Tři měsíce ji trýznivě mučili v proslulém Pawiaku, Irena však nevyzradila ani slovíčko. Polský odboj nesoucí název Zegota, ji zachránil pár minut před popravou…

V knize je detailně popsáno napadení Polska Němci, bombové útoky na Varšavu, kapitulace Varšavy, následná okupace města nacisty a nelidské zacházení příslušníků židovské policie s vlastními lidmi. Popisuje počátky formování odboje, do kterého se přidala právě i Irena se svým milým, Židem Adamem, proces přesunu židovského obyvatelstva do ghetta, jeho organizace a každodenní život v něm. Kniha se nemůže vyhnout ani líčení deportací, které probíhaly od roku 1942, či konečné likvidaci ghetta po varšavském povstání v roce 1944 (srpen-prosinec).

Válku přežilo necelých 11 tisíc varšavských Židů. Mezi nimi byla Irena s Adamem. Rudá armáda do zničeného města vstoupila 17. ledna 1945. Němci za války vyvraždili 90 % polských Židů.

Po válce se Irena s Adamem vzali, měli dvě děti, dceru a syna. Kdyby byl příběh Ireny uměleckou fikcí, skončil by happyendem. S válečnými traumaty by se rychle vyrovnala a celé Polsko by ji po válce oslavovalo jako hrdinku. Jenže polští komunisté účastníky protinacistického odboje v 50. letech neoslavovali, ale naopak pronásledovali. Všichni, kdo bojovali ve varšavském povstání, byli považování za nepřátele Sovětského svazu. Samotnou Irenu polská komunistická tajná policie zatkla a vyslýchala. Před popravou ji zachránila manželka vysoce postaveného příslušníka tajné policie, byla jednou ze zachráněných Židovek. Ten zaplatil úplatek 35 tisíc zlotých za její vykoupení – dnes by to bylo asi dva a půl milionu korun.

Bylo potřeba přepsat mnoho historických faktů tak, aby vyhovovaly ruské propagandě. A tak o zachráněných dětech a hrdinských činech příslušníků odboje věděl jen nejbližší okruh přátel. Veřejně mluvit o tom, co za války dělali, bylo nebezpečné! V poválečném Polsku se tedy o Irenině příběhu mluvit nesmělo, ale mnohé z dětí, které zachránila, emigrovalo do Izraele, USA nebo Kanady a Irenin příběh se spolu s jejich vzpomínkami pomalu dostával na veřejnost. Teprve když se v polovině 80. let poměry uvolnily, mohla tehdy už sedmdesátiletá Irena vycestovat do Izraele a setkat se tam s dětmi, které pomohla zachránit. Irena umřela v roce 2008 v 92 letech.

Pro své skutky bývá Irena Sendlerová srovnávána s Oskarem Schindlerem, avšak na rozdíl od něj neměla žádné výjimečné společenské postavení ani majetek a od samého začátku pomáhala zcela nezištně.

Vlastní pocit z četby: Naprostá nesobeckost, vlastní potřeby šly u Ireny stranou, na prvním místě byly děti, ne vlastní, ale „cizí“. V dnešní době, kdy se zapomíná na pomoc bližnímu svému, by měla být tato kniha povinnou četbou pro každého z nás.

Technické poznámky: Kniha byla vydána v roce 2017 nakladatelstvím Práh. Celkem má 312 stran. Autorkou je Tilar Mazzeo. Z anglického originálu přeložila Karina Matějů. ISBN 978-80-7252-711-3.

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
hudlenka
hudlenka 11. 1. 2020

zajímavý tip

Odpovědět
Tamara
Tamara 29. 11. 2019

Odpovědět

ŽENY s.r.o. v číslech

3 000
žen v průměru na jedné akci v OC
2 922
testovaných produktů
86 957
registrovaných inspirativních žen
165 073
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.