Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Cesta za snem
Cesta za snem
Vloženo 17. 9. 2020
Líbí se mi

Psychické poruchy a duševní poruchy (skrytá pravda)

Cesta za snem
Cesta za snem
Vloženo 17. 9. 2020
Líbí se mi
Psychické poruchy a duševní poruchy (skrytá pravda)

Psychické poruchy a duševní poruchy (skrytá pravda)

Moderní psychiatrie považuje poruchy duševního zdraví za myšlenky, pocity nebo chování, které způsobují strach nebo utrpení nám, nebo lidem kolem nás. V průběhu let se psychiatři spojili, aby diskutovali o problémech psychických poruch, s nimiž se lidé často setkávají a seskupili je do „poruch“ v klasifikačních systémechTyto systémy poskytují lékařům vodítko pomocí, kterého se mohou rozhodnout, která „porucha“ nejlépe odpovídá utrpení, které pacient popisujete.

Takže když nám je „diagnostikována porucha“ znamená to, že „lidé obvykle vyjádřili určitou formu strachu, úzkosti, nebo jiné projevy odpovídající tomuto profilu - ve skutečnosti tolik, že každá má své vlastní jméno. Pozitivní je na tom je, že to znamená, že to co prožíváme je běžná lidská zkušenost. Někteří odbornici odhadují, že 970 milionů lidí tedy asi 13% lidstva, zažívá takové psychologické utrpení na světě.

Znamená to že v mém mozku něco poškodilo?

Protože myšlenky, pocity a chování vycházejí z mozku, je logické, že se v mozku musí něco odehrávat - možná změna, dysfunkce nebo patologie - což způsobuje tyto výsledky, nebo příznaky. Teorií je bohužel mnoho, ale důkazů je málo. Výzkum se tvrdě snažil najít rozdíly v mozcích osob s konkrétními soubory symptomů ve srovnání s těmi bez, ale dosavadní výsledky jsou pouze sugestivními rozdíly, které zdaleka nejsou definitivní. Neexistuje nic, co by vzdáleně připomínalo přesvědčivost testu na bakterie nebo virus, nebo nedostatek něčeho jako vitaminu v krvi, kde by lékař mohl prohlásit: Ano, jsi pozitivní na X, nebo máš nedostatek v Y.

Deprese

S partnerem Jiřím Čapovcem, který si prošel depresi jsme zkoumali různé příčiny deprese a změny v mozku jako je hypotalamus a další, aby jsme zjistili co se skutečně děje v mozku při depresi a jak to ovlivňuje hormonální rovnováhu těla a celkovou fyziologii. Propojili jsme psychosomatiku, epigenetiku, genetiku, behavioralní chování a další vědní obory s našimi zkušenostmi a vše jsme napsali do velmi dlouhého článku o depresi, kde se těmito příčinami zabýváme. V budoucnu chystáme další velký článek na téma úzkosti a další psychické a duševní poruchy.

Příznaky neodpovídají přímo základním příčinám

 

Výzvou může být, že vycházíme z příznaků. Stejně jako u různých poruch nebo onemocnění těla může stejný příznak odrážet řadu různých základních příčin. Naopak u dvou lidí se stejnou základní infekcí se mohou projevit různé příznaky (jedna osoba může mít vyrážku a únavu, druhá například horečku a bolest hlavy). Nedostatek individuální korespondence mezi příznaky a základními příčinami je pravděpodobně ještě chaotičtější a náročnější, pokud jde o mozek.

Mozek je v neustálém toku a přetváří se v reakci na své prostředí. Náš mozek tak odráží naši jedinečnou genetickou, vývojovou a zkušenostní trajektorii, která vytvořila personalizované mechanismy a predispozice k určitým myšlenkám, pocitům a chování, které se mohou divoce lišit od ostatních se stejnou základní etiologií nebo psychologickými příznaky.
 
To znamená, že klasická genetika nemůže nikdy fungovat. Ano všichni máme nějaké genetické predispozice pro rozvinuti nějaké nemoci, ale nelze tyto genetické predispozice odvozovat z naši rodiny tak jednoznačně. Všichni se v každý okamžik našeho života měníme. Nikdy nejsme stejní jako včera, protože každá zkušenosti, událost, vychová nás ovlivňuje. V praxi to znamená, že se mění i náš mozek v důsledku toho jak reagujeme, jak se cítíme, myslíme a konáme. Pokud vyrůstáme v negativním prostředí a mezi negativními lidmi, tak budeme mít daleko větší sklon k pesimismu. Na rozdíl od toho, když budeme vyrůstat a žit v prostředí a mezi lidmi, kteří nás podporuji, inspirují a podporuji, tak to bude mít pozitivní vliv na náš život.
 
Proto je nesmírně důležitá epigenetika, která nám ukazuje cestu k příčinám nemoci a ne jen těch fyzických, ale i těch psychických a duševních poruch. Epigenetika zkoumá vliv vnějších, i vnitřních faktoru na naše zdraví jako například prostředí ve kterém žijeme, kvalita vztahu, štěstí v životě, spokojenost v zaměstnaní a další, faktory které mají přímý vliv na naše zdraví prostřednictvím stresu, duševní pohody a dalších.

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
Maruš11
Maruš11 19. 9. 2020

deprese je častější, než si myslíme

Odpovědět
hudlenka
hudlenka 18. 9. 2020

menšími "depkami", občas trpím i já

Odpovědět
KamilaK
KamilaK 18. 9. 2020

Občas podléhám depresi. Hodně moc se mě dotýká, když jiní o mně řeknou, že jsem špatná a přitom jsou ještě horší.

Odpovědět
Kahomar
Kahomar 17. 9. 2020

v reálném životě jsem se zatím s nikým, kdo by depresemi trpěl nesetkala

Odpovědět
konatovka
konatovka 17. 9. 2020

Byla jsem velice překvapení, když mi před 30ti lety řekla odborná lékařka, že jsem se částečně narodila s úzkostí. Bohužel, dodnes se léčím, ale nespoléhám pouze na antidepresiva. Sportuji, relaxuji.

Odpovědět

ŽENY s.r.o. v číslech

3 887
testovaných produktů
92 493
registrovaných inspirativních žen
210 746
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.