Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

avatar
EVA | první ŽENA s.r.o.
Vloženo 5. 9. 2014
Líbí se mi

Osudové setkání nebo náhoda?

avatar
EVA | první ŽENA s.r.o.
Vloženo 5. 9. 2014
Líbí se mi
Osudové setkání nebo náhoda?

Osudové setkání nebo náhoda?

Osudovým setkáním je třeba trochu pomoci

Moje firma (ConPro, s.r.o.) běžela už třetím rokem, studovala jsem na vysoké škole, stále ještě mi zbýval čas i na přátele, chodila hodně do společnosti a nadále pracovala i jako scénáristka pro Prima jízdu. Když vyšla kniha Pět amerických prezidentů, česká babička a já od paní Elišky Haškové Coolidge, připadalo nám to jako zajímavé téma na scénář. Hned ten den jsem si ji běžela koupit. Odjížděla jsem zrovna s rodiči do Alp na hory a těšila jsem se, až se do knížky pustím. Nakonec jsem to nevydržela a do čtení se pustila hned v autě na cestě tam. Četla jsem večer, kdy se ostatní bavili, četla jsem při přejezdech z chaty na sjezdovku, četla jsem každou volnou chvíli a četla jsem také na cestě zpátky. A protože to byla knížka velmi zajímavá, četla jsem ji nahlas našim v autě. Knížka nenadchla jen mě, ale také mé rodiče. Vzhledem k tomu, že zastávají stejné politické názory jako paní Eliška, hned od začátku ji všichni velice obdivovali. Pustila jsem se proto okamžitě do psaní scénáře, s paní Eliškou jsem poprvé zavolala a upřesnily jsme si pár otázek. Pak jsem se jen těšila, až budu mít možnost se s touto dámou setkat osobně.

Jako scénáristka jsem měla paní Elišku v den natáčení Prima jízdy na starost, bylo to přesně 7. 3. 2006. V praxi to znamená, že daného hosta přivítáte, postaráte se o jeho pohodlí a občerstvení, projdete s ním otázky a technické detaily o jednotlivých vstupech před kameru a staráte se, aby se host cítil příjemně. Už tehdy jsem měla v hlavě tisíc otázek, věděla jsem, že dělá kurzy etikety, to mě velice zajímalo, ale ona tehdy příliš nekomunikovala. Byla milá, usměvavá a věcná, snad to dělala nervozita před natáčením, snad se mnou coby novinářkou nechtěla probírat víc, než bylo nezbytně nutné. Natáčení bylo velmi příjemné, potom jsme se rozloučily, poděkovaly a byl konec. Šla jsem tehdy domů s dobrým pocitem, natáčení se vydařilo, ale cítila jsem neklid. Stále jsem o našem setkání přemýšlela. Intuice, se kterou v podnikání neustále pracuji a v mnoha ohledech na ni i spoléhám, mi stále říkala, že musím něco udělat, že ji musím ještě oslovit, jen jsem nevěděla jak.

O měsíc později, na duben roku 2006 jsme připravovali pro Klub finančních ředitelů historicky první vyhlášení ocenění Finanční ředitel roku. Probíhala nominace, hodnocení zúčastněných a tam mě to napadlo. Paní Eliška by jako čestný host mohla ocenění vítězi předat! Navrhla jsem její jméno Radě Klubu a Rada můj návrh schválila.

Připravila jsem oslovující dopis s prosbou, zda by byla ochotna se ujmout role čestného hostaa předat cenu vítězi. Potom jsem jí také zavolala, představila se jako „ta“ novinářka z Prima jízdy, vysvětlila jsem jí, co ještě dělám a co je Klub finančních ředitelů. „Velmi ráda bych Vás, paní Eliško, pozvala jako čestného hosta a také bychom si velmi vážili toho, kdybyste předala historicky první ocenění Finanční ředitel roku,“ řekla jsem s trochou obav v hlase, zda to není příliš troufalé. Hned poté jsem vytiskla prezentaci Klubu, scénář večera, připojila všechny důležité informace a vše jsem paní Elišce poslala. Za pár dní zavolala zpátky, že ráda přijde.

Jak se člověk stane tím, co ho možná ani ve snu nenapadlo

Potom se chvíli nic nedělo, často jsem na setkání s takovou osobností vzpomínala, ale znovu jsem se ponořila do práce. V červnu mi paní Eliška zavolala, že kandiduje do Senátu, jestli jsem o tom slyšelaa jestli bych jí chtěla dělat tiskovou mluvčí. S nadšením jsem souhlasila: „Samozřejmě, že ano!“, aniž bych věděla, co přesně taková práce obnáší. Už po přečtení její knihy jsem věděla, že bude kandidovat za ODS. Vážila jsem si toho, že mi volá taková dáma a všechno ostatní pro mě byly v tu chvíli drobnosti. „Letím teď do Ameriky a až se vrátím, tak Vám zavolám a potkáme se,“ řekla paní Eliška. A mě čekaly skoro dva měsíce, než se znovu ozvala.

Hned po jejím návratu z Ameriky mě pozvala na večeři a mně se povedlo hned několik prvních trapasů. Pečlivě jsem se připravovala, dlouho jsem vybírala, co si vzít na sebe. Při cestě na večeři jsem ale projela křižovatku na oranžovou a musela jsem své neuvážené jednání vysvětlovat ještě policii, takže jsem dorazila o několik minut později. Můj pozdní příchod samozřejmě nezůstal bez povšimnutí, a to zaslouženě! Večeře pak dál probíhala v přátelském duchu, stihla jsem ale nasekat hodně chyb, tenkrát mi chyběl Eliščin kurz etikety. Paní Eliška mi byla vzorem, skutečná dáma, velmi milá a mé chyby přijímala s noblesou sobě vlastní. Probraly jsme politické názory i to, co vše nás v kampani čeká a moje role byla domluvena. Stala jsem se tiskovou mluvčí Elišky Haškové Coolidge, dámy, která kandidovala do Senátu na podzim roku 2006. Měly jsme před sebou něco málo přes dva měsíce perné práce, o které jsem tehdy, když jsem do telefonu nadšeně řekla své ano, neměla příliš velké tušení.

Další setkání se konalo v Kundraticích na zámku paní Elišky, kde se scházel volební štáb. Byl složen převážně ze zástupců regionální ODS, už jednal a než jsem se stačila rozkoukat, paní Eliška mě představila. Za několik minut jsem dostala slovo. Co jsem přesně říkala, už nevím. Když si dnes vzpomenu, jak jsem se do všeho hnala po hlavě, občas se nestačím divit. Šla jsem do všeho s chutí, s elánem, všechno bylo nové, učila jsem se, byla jsem zvědavá a hlavně – byla to další šance, kterou jsem chtěla využít.

Další dva měsíce byl jeden velký kolotoč. Dvakrát až třikrát v týdnu se jezdilo do volebního kraje – Domažlice, Kundratice, Sušice – a řešila se kampaň. O víkendech pak zasedal volební štáb, takže obvykle celý víkend nebo alespoň celou neděli jsem opět strávila na Šumavě.

Spolupráce s velkými osobnostmi vás obohatí

Věřím na osud, jsem přesvědčená, že to tak mělo být a že paní Eliška díky tomu mohla udělat větší kus práce, než by bývala udělala v Senátu. Po neúspěšné kampani nastalo pro paní Elišku velmi obtížné období. Vyrojilo se mnoho věřitelů, byla zavalena fakturami, všichni chtěli peníze. Tehdy jsem to vůbec nechápala. Já jsem byla vděčná za tu příležitost, že jsem s ní mohla pracovat a všechno to zažít. Možná si někdo řekne, že je to absolutně naivní názor, ale když se mladému člověku bez závazků naskytne taková příležitost, tak to žádné finance z dlouhodobého pohledu nevyrovnají!

Naše další spolupráce se rozjela prakticky hned po kampani. Stali jsme se její zastupující agenturou, začali jsme prodávat kurzy etikety a pomáhat jí s PR. Kurzy měly velký úspěch, krize byla ještě v nedohlednu a ze zájmu lidí bylo znát, že vzdělávání v oblasti etikety a byznys etikety tady velice dlouho chybělo.

V roce 2008 mě paní Eliška pozvala na tři týdny do Ameriky. Byly to neuvěřitelné tři týdny nabité programem, ve kterém jsem měla možnost ještě více poznat Eliščin styl životaa její dceru Alexandru i přátele. Zavedla mě do nejlepších restaurací a obchodů v New Yorku, Bostonu a ve Washingtonu. Utratila jsem tam snad všechny peníze a dovezla si domů třeba kostýmek a kabelku za částky, ze kterých mi šla hlava kolem. Ale paní Eliška mi vysvětlovala: „Evičko, to máte na spousty let, je to nadčasové a v práci se bez toho neobejdete“, a měla pravdu, vše mám dodnes.

Naše setkání mi hodně změnilo život. Pomohla mi tak nějak dospět, dívat se na svět jinýma očima, díky ní jsem se naučila vnímat věci jinak, získala jsem větší přehled, rozhled i tolik potřebný nadhled. Velmi výrazně hned na počátku zasáhla do mého stylu oblékání. Velké výstřihy jsem vyměnila za elegantní kostýmky a naučila jsem se, jak šaty vhodně sladit s ostatními doplňky tak, aby výsledek byl jemný, ženský a přitom neodváděl pozornost od tématu jednání. Můj další osobní rozvoj podnítily i inspirativní hovory s paní Eliškou. Zajímavé vyprávění o zkušenostech, zážitcích, o spolupráci postupně s pěti americkými prezidenty jsem vnímala s obrovským zaujetím. Chtěla jsem být lepší. Vzbudila ve mně touhu se zajímat víc o všechno kolem sebe. Nastavila mi vysokou laťku a já jsem toužila na ni dosáhnout a snažila jsem se na sobě pracovat. A s paní Eliškou jsem také poznala jiný svět. Vždy jsem hodně chodila do společnosti a budovala si kontakty, které jsou pro podnikání nezbytné. Ona mne ale vzala ještě dál - na Pražský hrad na říjnové oslavy vzniku Republiky, na prestižní turnaj v koňském pólu či na večírek značky Dior. Všechna setkání pro mne byla velkou inspirací a motivací.

Pozvat paní Elišku na vyhlášení ocenění Finanční ředitel roku v roce 2006 se ukázalo jako dobrý nápad. Více jsme se poznaly a začaly spolupracovat i v jiných oblastech. Pomalu jsem se učila, jak propojovat lidi, myšlenky, projekty a produkty. Stále jsem totiž o akcích, které děláme, přemýšlela jako o našich produktech. A byla jsem přesvědčená o tom, že tento produkt (ocenění Finanční ředitel roku) můžeme posunout ještě dál, nabízet jej a „prodávat“. Byla by škoda pouze akci dobře zorganizovat a mít pocit z perfektně odvedené práce. Bylo jasné, že toto ocenění má v sobě velký potenciál, zbývalo jen domyslet, jak jej uchopit a využít pro další referenci, nabídku a budování kontaktů. Začala jsem naakce zvát zajímavé osobnosti a potenciální klienty, kteří by si čas na oběd nenašli, ale na zajímavou večerní akci třeba rádi přišli. A navíc tak může být naše setkání méně formální, což je pro budování kontaktů velmi důležité. Ať už máte jakýkoliv produkt, vždycky se na něj dívejte z různých úhlů pohledu a hledejte cesty a způsoby, jak je využít ve své práci dál, jak z něj vytvořit nástroj pro další prodej.

 

Text je použit z knihy Úspěch měřím štěstím, redakčně kráceno, vydala Mladá fronta 2013. 

Autorky: JItka Skalická, Eva Vašková Čejková 

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
avatar
JanečkaK 21. 9. 2015

jsem ráda, že jsem paní Elišku mohla poznat na setkání v Praze, je to úžasná žena a doteď na ni vzpomínám. Dokonce jsem se s ní vyfotila - ONA a já, byla ochotná a milá

Odpovědět
avatar
jitka73 27. 4. 2015

Paní Eliška je úžasná žena

Odpovědět
avatar
maorabela 12. 4. 2015

Souhlas

Odpovědět
avatar
šaruska123 2. 4. 2015

taky souhlasím

Odpovědět
avatar
DOKO 1. 4. 2015

souhlasím

Odpovědět

ŽENY s.r.o. v číslech

1
žena na začátku (naše Eva)
3.
rok startujeme v novém
10
regionálních Pracoven ŽENY s.r.o.
3 000
žen v průměru na jedné akci v OC
83 822
registrovaných inspirativních žen
2 922
testovaných produktů
43 290
odeslaných produktů
165 073
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.