Ano, na jednu stranu je to smutné. Ne pro každého je bohužel dětství synonymem bezstarostnosti a hravosti.
 
 
Na stranu druhou je tu ale mnoho možností, jak potom naložit s traumatickými vzpomínkami a zážitky. Existuje vícero technik a cest, kudy zkoušet jít, aby mi v mém dospělém životě mohlo být lépe.
 
Záleží na tom, co si ze své minulosti vezmete a co se rozhodnete naopak odevzdat. 😉
 
Klienty učím, že nemusí s sebou táhnout tu těžkou a bolavou kouli na noze navíc po celý život. Mohou z ní postupně ukrajovat, naučit se chápat souvislosti a měnit zažité reakce nebo neustále stejná špatná rozhodnutí.
 
Bavím se s nimi o tom, že i když neměli rovnou startovní čáru jako jejich okolí, mohou doběhnou sakra daleko – a nebo prostě jen tam, kam si přejí. Do světlejší budoucnosti.
 
Na své práci miluji mimo jiné právě tu naději, která je sice křehká a cesta k ní nemusí být snadná, ale vždy tam svítí. *heart*
 
Dává mi to smysl. Když už člověk projde něčím hnusným, měl by mít příležitost jít zase chvíli vstříc něčemu příjemnému a naplňujícímu.
 
Nebo ne? 🙂
 
 
 
0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account