Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Simonita
Simonita
Vloženo 28. 9. 2020
Líbí se mi

O syndromu vyhoření a terapiích

Simonita
Simonita
Vloženo 28. 9. 2020
Líbí se mi
O syndromu vyhoření a terapiích

O syndromu vyhoření a terapiích

Jak se pozná dobrý terapeut? Dá se syndromu vyhoření předejít? Proč je důležité být sama sebou? A co konkrétní relaxace? Vše se dozvíte v následujícím krátkém rozhovoru. 

Dnešní doba je velmi uspěchaná. Myslíte si, že společnost vyvíjí větší “tlak na výkon” spíše u žen nebo u mužů?

Oboje. Nemyslím si, že ze své pozice mohu hodnotit, kde je tlak větší nebo menší, ale řekla bych k tomu to, co je pro mě samotnou důležité, abych onomu tlaku mohla čelit. Zásadou číslo jedna je ukotvenost sama nebo sám v sobě. Každý by si měl uvědomovat svou vlastní sebehodnotu, věřit své intuici a denně se aspoň na pár minut spojit sám se sebou, ať už dechem, meditací nebo nějakou aktivitou, kdy cítíte jen sami sebe. Pokud to budete praktikovat každý den, máte výborný základ ustát jakýkoliv tlak z venku. Pořád je to totiž tlak společnosti, ne váš. Plnit si svoje sny, sledovat svoje pocity a nepodléhat plnění očekávání ostatních, jak máme často ve zvyku. Pak je úplně jedno, jestli jste muž nebo žena.

Přiznat si syndrom vyhoření je těžká věc, která vyžaduje odvahu. Mnoho lidí se za to stydí, mají pocit, že zklamali. Jak se pozná, že je načase “šlápnout na brzdu”?

Signálů je poměrně dost. Málo spánku, málo energie, cynismus, nekončící stres, přehnaná sebekritika, otrávenost každodenním životem, pocit vyšťavenosti a otupělosti a fyzické nemoci. Člověk je bez chuti žít, má pocit, že ztratil sám sebe, a že mu nikdo nerozumí. Cítí se jako prázdná schránka a má obvykle pocit samoty. Uzavírá se ve svém vlastní světě a nic ho nenaplňuje. Klíčovou esencí syndromu je emoční vyčerpanost. 

Jak syndromu vyhoření předejít?

Především bychom měli poslouchat sami sebe. Naslouchat své intuici, pocitům a fyzickým projevům. Obecně máme v tomto směru tendence podceňovat signály vyčerpání, přehlížíme varování okolí a často dobrovolně potlačujeme vnitřní i vnější projevy vypětí. Pokud se denně napojujete sami na sebe, jste schopni tyto pocity včas sebediagnostikovat.  

Která skupina lidí je tímto syndromem nejvíce ohrožena? 

Nejohroženější je určitě skupina profesí, která vyžaduje denní práci a kontakt s lidmi. Častý je syndrom vyhoření u zdravotních sester a sociálních pracovnic, protože na těchto pozicích člověk víc dává, než dostává. Pak se to týká obvykle manažerů, právníků, učitelů, doktorů nebo třeba pracovníků call center. Netýká se to však jen práce, vyhoření se může dotknout i maminek na mateřské.

Jak se podle vás pozná dobrý terapeut?

Jako každý vztah i tady je základ chemie mezi klientem a terapeutem. I sebelepší terapeut si s klientem nemusí sednout. Znám to z vlastní zkušenosti. Sama jsem navštívila terapeutku, která měla padesát skvělých hodnocení, ale mě lidsky nesedla. Nebudila ve mě důvěru a už vůbec ne pocit potenciální pomoci. Terapii jsem předčasně ukončila. Před návštěvou bych se pokusila zjistit maximum informací o praxi terapeuta, přečetla bych si jeho články, recenze, ale nejvíce bych dala na svůj osobní pocit z každého sezení. Naopak bych nehodnotila podle vzdálenosti, ceny nebo pohlaví. 

Co je pro vás v životě nejdůležitější?   

Mít v sobě klid, mír, být zdravá a žít v přítomnosti. Protože když chcete změnit svět kolem sebe, musíte nejdřív změnit sami sebe. Odpustit každému, kdo vás zranil, zklamal či zradil a odpustit sami sobě. Jen tak najdete skutečný klid a harmonii. A tím, co vyzařujete, pak přitáhnete ty správné lidi, které vaši cestu budou s nadšením sdílet, budete mít více sebelásky, a budete celkově zdravější. A proto stojí za to na sobě pracovat. 

Jak nejraději odpočíváte vy sama? Co je vaší duševní hygienou?

Vyzkoušela jsem opravdu mnoho způsobů různé relaxace. Věrná jsem zůstala každodennímu napojení sama na sebe. Denně 10-15 min se buď prodýchám, protáhnu, pustím si meditaci, hudbu nebo si jen tak přemýšlím o tom hezkém, co mi dnešní den přinesl. Kombinuji to se sportem, dobrým jídlem, přáteli, vařením, cestováním, filmy, čtením literatury nebo třeba vodní dýmkou s přáteli. 

 

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
Maruš11
Maruš11 3. 10. 2020

tohle může potkat každého...

Odpovědět
Simonita
Simonita 29. 10. 2020

Ano...

lenin
lenin 30. 9. 2020

No tak o tom už taky vím své....35 let ve školství - co dodat....

Odpovědět
Simonita
Simonita 29. 10. 2020

dasenaK
dasenaK 28. 9. 2020

nepřepracovávám se, ale když se zamyslím, co jsem za den stihla, tak si říkám proč

Odpovědět
Simonita
Simonita 29. 10. 2020

Ano, to znám

Kahomar
Kahomar 28. 9. 2020

V podstatě jsem ráda za věk, který mám. Už se opravdu nikam neženu, byť já se moc nehonila ani jako mladá. Věnovala jsem se třem vlastním a čtvrtému vyvdanému dítěti a kariéra mi byla tak nějak jedno. Peníze jsou sice fajn, ale zdraví má člověk je jedno a tím se řídím po celý život, navíc, čím jsem starší, tím více pociťuji, že věci jako takové mě stejně šťastnou neudělají, tudíž, že většinu toho, co se kolem nabízí ani mít nemusím, že jediné, na čem opravdu záleží jsou rodinné vztahy.

Odpovědět
Simonita
Simonita 28. 9. 2020

Skvělé! Díky za sdílenou inspiraci

Simonita
Simonita 29. 10. 2020

hudlenka
hudlenka 28. 9. 2020

Já si myslím, že tělo samo pozná, kdy má dost a řekne DOST. Ono se to nedá dlouho protahovat. Cítili jsme se unavení již před rokem? A ono se to stále stupňuje a pak najednou BUM. KOLAPS, INFARKT, MRTVICE...na co ještě čekáme? Stále kolem sebe vidím lidi, jak kolabují, a to je už mnohdy pozdě...

Odpovědět
Simonita
Simonita 28. 9. 2020

Ano, s tím velkým souhlas. Obecně máme v tomto směru tendence podceňovat signály vyčerpání, přehlížíme varování okolí a často dobrovolně potlačujeme vnitřní i vnější projevy vypětí.

ŽENY s.r.o. v číslech

3 887
testovaných produktů
101 424
registrovaných inspirativních žen
210 746
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.