Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Katy.k
Katy.k
Vloženo 25. 6. 2019
Líbí se mi

O boji a lásce

Katy.k
Katy.k
Vloženo 25. 6. 2019
Líbí se mi
O boji a lásce

O boji a lásce

Vše co se děje kolem nás je odrazem našeho nitra, podle míry harmonie a lásky v nás samých a hlavně k nám samým, se zhmotňuje na základě zákona přitažlivosti naše realita. Je to jako plátno, na které promítáme film naší Duše. Naše vnitřní strachy a obavy ve vztahu k nám samým vyvolávají (vytváří, přitahují) v realitě situace, které nám tyto strachy a obavy zrcadlí. Oni nám nechtějí ublížit, zranit nás, dostat nás na kolena, je to prostě jen zákon života tady ve hmotě, který reaguje na to co je a to taky vytváří. A díky tomu nás učí o světě a nás samých. Je to taková zpětná vazba, práce s chybou, je to dar, pokud s ním umíme zacházet. A teď pozor, to vám totiž mnozí neřeknou, nejde tu o to, vytvářet si takovou realitu, jaká se nám líbí (i když vlastně taky, ale jinak, než je nám to předkládáno), ale naučit se díky tomuto uvědomění zákonům hmoty a ty pak správně a smysluplně použít. A můžete mi věřit, že smysluplné použití není vyčarovat si dům, krásnou ženu/muže a spoustu peněz. To ještě nikomu nikdy opravdové štěstí nepřineslo, jen to prohlubuje jeho závislost a iluzi oddělení, i když to může být určitá meta na jeho cestě, pokud právě tohle potřebuje pro své probuzení. Ale nic proti nikomu, když tím někdo hodlá ztrácet čas, je to jeho volba, jeho čas, jeho energie, ale jeho činnost se podobá stavění hradu z písku, místo aby šel a žil skutečný život, postavil skutečný dům. Byly doby, kdy stačilo postavit hrad z písku a bylo to nejvíc, co mohl lidský tvor dokázat (mám na mysli většinu, v každém čase byli jednotlivci, kteří vystupovali z šedého průměru a šli svojí vlastní cestou - a tím je, prosím, nepovyšuji nad šedý průměr, cesta každého z nás je podstatná a smysluplná a je třeba ji žít naplno a s láskou), ale časy se změnily a laťka je posunuta, závoj o kousek víc poodhrnut. 
Pojďte, povím vám pohádku.
Představte si, že jste ledovou krou pokojně si plující v oceánu - lépe řečeno tou částí, která ční nad vodní hladinu a celý váš dosavadní život je to celá vaše realita - vše si vysvětlujete a odůvodňujete jen ve vztahu a souvislostech s touto částí ledové kry - jste led na vzduchu, spodní plochou spočívající na hladině vody - to je nevyvratitelné. A pak jednoho krásného dne zjistíte, že tam dole pod vodní hladinou něco je. Pohybuje se to s vámi všude kam se hnete, je tam něco, co vypadá, že je s vámi nějak propojené a to vám nedá spát. 
Proč to tam je? 
Jak to se mnou souvisí? 
Já to nechci! 
Jak se toho zbavím? 
A tak to začnete zkoumat. A jak tak zkoumáte, žasnete víc a víc, protože vám najednou dojde, že všechno to, čemu jste doposavad věřili je jinak, že jste vlastně úplně jiní, než jste si doteď mysleli a díky tomu i vše co je, funguje na základě jiných zákonů a zákonitostí. A tak po prvotním šoku a zhroucení vaší reality, začnete poznávat, zkoumat a vlastně i budovat realitu novou. Nové systémy přesvědčení a nové "pravdy". A takovou novou, nevyvratitelnou pravdou je fakt, že jste ledová kra plující ve vodě, jedna vaše část je nad hladinou na vzduchu a druhá - dokonce ještě větší než ta první, je pod hladinou ponořená ve vodě. Takže takové dva světy, dvě různá rozhraní - led a vzduch a led a voda, spolu propojená a navzájem se ovlivňují. Ale já jsem přeci jedna ledová kra, tak jaké dva světy? No nic, tohle teď necháme být, v této realitě nejsme schopni najít uspokojivou odpověď. Vrátíme se k předchozí myšlence. Lidé tvořící svou realitu jsou ve fázi objevování podvodní části ledové kry a objevování nových zákonitostí. Ty zákonitosti tu fungovaly vždy, ale my jsme neviděli jejich mechanismus, nevěděli jsme proč a jak to funguje. Teď už víme, že když se k nám přiblíží jiná - větší kra na určitou vzdálenost a náš směr putování vodou se z ničeho nic změní, je to tím, že její podvodní část narazila do naší podvodní části a díky rozdílům v našich rozměrech došlo ke změně našeho směru. Doposavad platila jako pravda jen ta první část a my možná mohli na základě zkušenosti ve spojení s velikostí viditelné nadvodní časti druhé kry odhadnout (vypočítat) určitou pravděpodobnost kdy a jak to ovlivní naše směřování, náš život, ale mnohem častěji jsme to interpretovali jako zlovůli či morální/psychickou vadu druhé kry, která se nám naprosto záměrně připletla do cesty a chtěla nás už od prvopočátku poškodit, zmařit naše plány, pokazit naše štěstí (prudit, povyšovat se nad nás, něco si dokazovat, okrást nás, obohatit se na náš úkor a opět si doplňte dle vlastních zkušeností). Protože jak jinak by to přeci mohlo být? A podobně to bylo s tématikou vytváření reality - vždycky to do určité míry fungovalo, ale my nebyli schopní to vysledovat jako akci a s ní související reakci. Jako příčinu a důsledek. Ale budeme pokračovat. Jednoho krásného dne, nebo možná ošklivého, to není podstatné, si naše ledová kra začne uvědomovat, že je sice krásná pevná více či méně bílá hmota, ale protože už prozkoumala všechno co šlo a trochu se nudí, tak se začne vrtat i v sobě samé. Po určité době objeví, že při detailnějším a hlubším zkoumání se jeví, jako by byla tvořena jakousi pravidelně se opakující strukturou a tak zkoumá dál a jednou zjistí, že ta pravidelně se opakující struktura je tvořena mnoha uspořádanými atomy vody, mezi kterými je vzduch. 
Počkat, počkat! 
Cože? 
To přeci není možné!!! Vždyť doteď "žila" v neotřesitelném přesvědčení, že je ledová kra plující z časti vodou a zčásti vzduchem. že ona je něco jiného, voda a vzduch je tam venku, mimo ni, ne uvnitř! 
Tohle přeci mění úplně všechno! 
To né, to přeci nejde, už zase? 
To už zase neplatí to všechno co platilo doteď? 
To se zase všechno čemu jsem doteď věřila zhroutilo v jednom jediném okamžiku? 
Já si myslela, že už mám tu skutečnou pravdu, že už to všechno vím. A všem kolem sebe jsem to tak i tvrdila a zavrhovala všechny ostatní možnosti, jejich návrhy, protože jinak to přeci být nemohlo... ! 
A pak jednou, dříve či později po počátečním šoku, začne naše milá kra - pardon - naše voda a vzduch ve vodě a vzduchu přehodnocovat svoji realitu. Najednou zjistí, že tu není nic a nikdo oddělený od nikoho a začne milovat tu temnou hlubokou neznámou, tajemnou hmotu, která skrývá mnohá tajemství a dokáže vždy něčím překvapit, něco vytáhnout tam někde z hlubin a říkáme jí voda. A začne milovat i ten vzduch, jeho lehkost a čerstvost, neuchopitelnost i proměnlivost, jeho prostor a rozlehlost. A pak někdy se to stane. Až se jednou zase bude opájet štěstím a svou láskou k vodě i vzduchu vně, uvědomí si, že už tu dávno není žádná kra a voda a vzduch, ani žádná voda a vzduch ve vodě a vzduchu, že všechno je jen voda a vzduch a vlastně ani to ne, že totiž všechno je jen láska - bez ohledu na to, jakou má podobu. A milá láska, která kdysi bývala krou, uvidí všechny ty kry, které ji dřív tak moc ubližovaly a zraňovaly, jako část sebe samé - nekonečné lásky, které jí ukazovaly cestu k uvědomění toho, čím opravdu je a pocítí k nim nekonečnou lásku a vděčnost.
Protože právě ti, kteří nám v životě nejvíc ubližují, nám ve skutečnosti dávají největší dar. Z lásky k nám se rozhodli pro tu největší oběť a to je stát se zlými, ublížit nám. Oni obětovali svoje bytí v lásce, aby nám mohli zprostředkovat prožitek oddělení, bolesti a tím nás co nejrychleji uvědomili v tom co opravdu jsme - bezpodmínečná láska. A to vše proto, abychom společně mohli vykonat zázrak odpuštění tam, kde vlastně není co odpouštět. Protože oni jsou my a my jsme oni a cokoliv uděláš tomu nejmenšímu mezi malými, jako bys mně/sobě učinil. Přijměme jejich oběť, jejich dar a rozpoznejme se jako nádherné dechberoucí bytosti nekonečné lásky bez hranic a omezení. Ne neznamená to schvalovat ubližování a způsobování utrpení druhým, to vůbec ne. Jde o to podívat se kam nás ta druhá kra (a vsechny ostatni) chtěla vlastně postrčit. Přestat zarputile sledovat náš původní cíl, přestat tlouct hlavou do zdi ve snaze ji prorazit, když naše cesta vede jinudy. Jen potom má naše bolest a utrpení smysl. Když ji přijmeme a transformujeme v lásku - v cestu naší Duše. Pak všechna naše transformovaná zranění vytvoří naše jedinečné, osobní schody do nebe.

Pokud vás tento text oslovil - třeba jen kraťoučkou části a chcete se dozvědět víc, nebo na to prostě pořád nemůžete přestat myslet, jste vítáni 20.7. (https://www.facebook.com/events/425330264983261/?ti=cl) nebo 28.7. (https://www.facebook.com/events/369780137220572/?ti=cl) v Brně na semináři. Tam se s těmito tématy "utkáme" prakticky a konkrétně.

Moc se na vás těším.

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
Jankkas
Jankkas 28. 5. 2020

Odpovědět
Maruš11
Maruš11 26. 3. 2020

Odpovědět
lemur
lemur 26. 6. 2019

Zajímavý článek.

Odpovědět
Katy.k
Katy.k 26. 6. 2019

Děkuji!

Siraellen
Siraellen 25. 6. 2019

zajímavé

Odpovědět
Katy.k
Katy.k 25. 6. 2019

Děkuji.

ŽENY s.r.o. v číslech

3 887
testovaných produktů
91 230
registrovaných inspirativních žen
210 746
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.