1. dubna to bude už dva měsíce, co jsme se museli rozloučit s naší nádhernou šharpejkou Majou. Jak jsem psala v příspěvku dříve, udělal se jí na krku neoperovatelný tumor a situace byla natolik vážná, že jsme byli nuceni Majinku uspat, ať se bobek netrápí.
Manžel rozhodl, že nejlepším lékem na bolavé srdce bude nové štěně. Volba byla jasná – německý ovčák. Prvně se nám oběma toho plemeno líbí, zadruhé s ním má manžel své zkušenosti z dřívějška (i jako psovod na vojně).
Sice jsem se tomu zprvu bránila, ale nakonec ano, ke konci února jsme podnikli cestu z Ostravy až do dalekého Tábora pro nádherné štěňátko.
Moje srdce však bylo zatvrzelé, neustále jsem myslela na Maju, avšak nový rošťák si mě den ode dne získával čím dál tím více. Je hravá, mazlivá, učenlivá… prostě úžasná. A ten její pohled.
Představuji Vám svou novou parťačku! Do pohody i nepohody.  Dokázala si mě získat a já jí lásku vydatně oplácím (po ránu si ke mě může lehnout do postele 🙂 ).
Konečně se nám dělá i nádherné počasí a proto hurááááá objevovat venkovní svět. Je to zábava, je to sranda!

0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account