Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Nedys
Nedys
Vloženo 11. 11. 2018
Líbí se mi

Něco o mě a co bude

Nedys
Nedys
Vloženo 11. 11. 2018
Líbí se mi
Něco o mě a co bude

Něco o mě a co bude

Ahoj,

nikdo mě ještě neznáte, ale doufám, že se to co nejdříve změní. Že nebudu nikdo ale NĚKDO.

Něco málo vám teď řeku o mě a o čem bych tady chtěla psát a tak. Doufám, že se můj první blok bude líbit. Tak jdu na to.

Jmenuji se Adéla Veselá což víte z mého profilu. Ale na mém profilu není moc přesně řečeno, co mám ráda.  Strašně moc ráda si vymýšlím, ale nesnáším lži. Ano tyto dvě věci nejdou moc dobře dohromady. Ale dá se s tím žít, když víte jak.

Když jsem byla mladší některé věci, co se mi stali tak jsem hodně poupravovala, vyprávěla prostě abych byla zajímavější pro ostatní. A také to fungovalo. Chtěla jsem být to populární dítě. Spíše takový předpuberťák. Ale pak jsem se v mích lžích už hodně motala a bylo těžké to uhrát do autu. Jak se říká. Něco se mi povedlo a něco zas ne. Ale hodně jsem se od té doby poučila, že se lhát nemá a mé výmysly jsem přestala vyprávět a celkově vypouštět do světa. Sice jsem je dál nešířila, ale pořád mě nové a lepší napadaly tak  jsem si je začala psát. U některých jsem si myslela, že byly dobré. Jako že úplně excelentní. Teď těch vymyšlených příhod mám spoustu. Za některé se i trochu stydím. Na některé jsem velmi pyšná, že jsem něco takového dokázala vymyslet. Vše bylo jen z mé hlavy. Něco bylo založeno na pravdě a k tomu trochu lži, nebo to byla úplně celá lež. Asi o půl roku zpět jsem začala pročítat vše, co jsem napsala od těch nejhorších až po ty nejlepší. Začala jsem si říkat co s tím? Tak mě napadlo, že bych mohla z toho poskládat knížku. Takové příběhy co se vám dějí jen ve snech. Když už jsem u těch snů. Sny jsem také vždy měla bláznivé. Ale v poslední době se mi zdají takové praktické sny, až si říkám. Ano to bych chtěla, aby se stalo. Jo chtít můžu, ale tohle jsou nemožné věci, o kterých si vážně můžu nechat jen zdát.

Když se vrátím k té knížce. Snažila jsem se ty příběhy nějak dát dohromady, ale moc to nešlo. Napadlo mě, že bych si mohla založit nějaký veb kam bych postupně všechno sdílela ale s tím že to ponejvíc není pravda a tak jsem objevila tohle. Budu sem dávat ty mé příběhy, které jsem vymyslela.

Ale a knížce stále budu pracovat ale úplně na jiné téma, které mě napadlo. Bude to o psychiatrii. Nebojte, není to založeno na pravdě. Jen lež.

Když jsem na začátku říkala, že tu budu psát, o tom co mám ráda tak tohle byla jedna věc. A těmi dalšími budu pokračovat.  Nejvíc na světě miluju fotbal. Fotbal jsem jako malá nesnášela, ale od 11 let jsem ho začala milovat. Byl to jediný sport, který jsem měla ráda. S mojí nejlepší kamarádkou jsem ho začala hrát u nás na vesnici, kde stále žiju. Hráli jsme ho tu 4 roky a pak jsme na žáky byly moc staré bylo nám 15. Ale my nechtěli přestat hrát. A naštěstí, jsme nemuseli, jeden trenér, který hledal děvčata do ženského týmu. Nám dal nabídku. Že nás bude vozit na tréninky a zápasy až do Rakovníka to je asi 1 hodina cesty od našeho domova. Takže podobu dvou let. Jsme já a moje nejlepší kamarádka hráli za druhou ligu. Po dobu dvou let jsme každé úterý a středu zabyly čas, který trval čtyři hodiny tím, že jsme jezdili na trénink. Jedna hodina cesty tam a jedna hodina cesty zpět a k tomu dvě hodiny nepřetržitého tréninku. Bylo to vyčerpávající. O víkend jsme jezdili na zápasy. Kterých jsme se s kamarádkou strašně báli, jelikož jsme v tom týmu byly takové dvě jelita. Které neměli ostatní rádi. Když jsme něco pokazili tak na nás byly moc naštvaní. Že ta dřina je na nic když jim to kazíme. A proto jsme s tím na dobro sekli. Vydrželi jsem to dva roky ale dál to prostě nešlo. Nejen že jsme ten fotbal hráli ale také jsme ho pořád sledovaly jak v televizi náš oblíbený zahraniční tým tak i u nás doma každý víkend na hřišti hráli dospěli a dorost. Ty jsme také pořád sledovali. A hlavně hodně nahlas fandili. Bylo nám jedno, co si o nás myslí my to milovali. Náš oblíbený fotbalový tým byl zahraniční. FC Barcelona. Vždycky jsme se chtěli cestovat. Podívat se do Paříže, kterou jsme taky milovali. Chtěli jsme i do Španělska podívat se na živo na zápas Barcelony. Ale nikde jsme ještě nebyli doufám že se tam někdy spolu podíváme.

Tyto tři věci mám strašně ráda fotbal, vymýšlení a Paříž. Ještě u toho chybí malování a celkově tvoření a kutilství.

To je celkem vše co mám ráda. Určitě budou tyto věci přibývat ale teď je to vše.

 Díky kdo vydržel a přečetl si to až sem dokonce. Nejspíš to bylo hodně zmatkové ale do příště se poučím. Kdyby někdo mel pro mě radu tak budu za ní ráda. A celkově výsledek dnešního blogu je že sem budu psát mé vymyšlené storky. Doufám že se těšíte. Já ano.

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
Jankkas
Jankkas 1. 6. 2020

Odpovědět
Maruš11
Maruš11 28. 3. 2020

Odpovědět

ŽENY s.r.o. v číslech

3 887
testovaných produktů
93 876
registrovaných inspirativních žen
210 746
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.