Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

avatar
Zuzana Brozmanová
Vloženo 2. 1. 2017
Líbí se mi

Nadšení je koření života. Učte se jej od svých dětí

avatar
Zuzana Brozmanová
Vloženo 2. 1. 2017
Líbí se mi
Nadšení je koření života. Učte se jej od svých dětí

Nadšení je koření života. Učte se jej od svých dětí

Dnes tento článek píšu pro všechny dospělé. Pro všechny učitele, rodiče, vychovatele, ředitele a zkrátka pro všechny, kteří si myslí, že mají pravdu. Že jejich slovo je zákon, a že děti by měly poslouchat. Ano to by měly, ale sami sebe. Svůj vnitřní hlas. Ony to umí. My bychom je pouze měli s láskou podporovat.

No realita je taková, že od dětí se sami máme co učit. Prosím využijme to a učme se od nich. Pozorujme je. Jak jen to dělají? Smějí se, radují se, vymýšlejí si. Ano. To je ono. Děti ví, že to o čem s nadšením mluví je skutečné. Ony tomu totiž věří a proto to i skutečné být může. Nerozumíte jim? Jak byste mohli, když pro vás je skutečností omezující svět negativních přesvědčení, které považujete za pravdu.

Mluvte s dětmi a naslouchejte jim, jsou to výborní učitelé. Drží nás v úctě a věří nám dospělým. Proto neváhejme a naslouchejme někdy i my našim dětem, důvěřujme jim a přistupujme k nim se stejnou úctou jak ony k nám. Jsme naprosto rovnocenné bytosti.

Být dospělý neznamená mít moc nad dítětem. Být dospělý znamená vyrůst, ale zůstat dítětem. Nemít jenom velké tělo, ale také velké sny. Ne jenom životem rychle proplout jakoby byl za trest, ale také naplno prožívat dětskou radost. Být dospělý neznamená konec dětství, ba naopak. Dospělost znamená udržet si dětské nadšení ze života.

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
hudlenka
hudlenka 3. 1. 2017

krásně napsané, souhlasím

Odpovědět
lemur
lemur 2. 1. 2017

Pěkně napsané.

Odpovědět
TerezaZlin
TerezaZlin 2. 1. 2017

Rovnocenné bytosti jsme, to máte určitě pravdu, ale nějaká "hierarchie", pokud to mám napsat tahle blbě, být musí. A není to o tom, že budu na dítě řvát, jde to i jinak. Pokud dceři ale něco slušně řeknu čtyřikrát, nemůžu se s ní domluvit ani přesto, spěchám na autobus, který na mě čekat nebude...prostě zvýším hlas. Jsem jenom člověk.

Odpovědět
TerezaZlin
TerezaZlin 2. 1. 2017

Souhlasím, děti jsou inspirací, kolikrát řeknou něco, nad čím dospělý zůstane mlčky stát... Je důležité umět se s nimi radovat, vyblbnout se s nimi na písku, zahrát si také na dítě...ALE PŘESTO SI MYSLÍM, ŽE DĚTI POTŘEBUJÍ HRANICE, SAMY SE TO NENAUČÍ, POTŘEBUJÍ ŘÁD, UŽ OD MALA, NIKDO JE TO NENAUČÍ, NEŽ RODIČE A NEJBLIŽŠÍ. I děti si umí rodiče omotat kolem prstu, naprosto vědomě. Ikdyž si myslíme, že tak malé stvoření to ještě nedokážou. Takže ano, být kamarádkou, oporou, ale ODSAĎ-PODSAĎ.

Odpovědět
Amanda
Amanda 2. 1. 2017

Odpovědět

ŽENY s.r.o. v číslech

1
žena na začátku (naše Eva)
3.
rok startujeme v novém
10
regionálních Pracoven ŽENY s.r.o.
3 000
žen v průměru na jedné akci v OC
84 925
registrovaných inspirativních žen
2 922
testovaných produktů
43 290
odeslaných produktů
165 073
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.