Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

avatar
Marky Volf
Vloženo 7. 11. 2019
Líbí se mi

Královny růží - Markéta Rudolfová

avatar
Marky Volf
Vloženo 7. 11. 2019
Líbí se mi
Královny růží - Markéta Rudolfová

Královny růží - Markéta Rudolfová

AGENTURA FATIMA – Barbora Peschová a Marky Volf – autorka knihy I MOTÝLI PLÁČOU

pořádají 30.11. 2019 v 18h – BENEFIČNÍ MÓDNÍ PŘEHLÍDKU - KRÁLOVNY RŮŽÍ v kulturním domě Hlučín u Ostravy.

Na molo nevystoupí profesionální modelky, ale ženy – onkologické pacientky, s vlastním příběhem a životní zkušeností, která bude inspirací pro další i zdravé ženy.

Zde si přečtěte příběh jedné z nich:

 

 

Jmenuji se Markéta, je mi 31 let a bydlím v Šenově u Ostravy. S přítelem žijeme v rodinném domě, kde vychováváme mou dceru Karolínku a občas také přítelovu dceru Natálku. Neumím jen sedět a nic nedělat, a proto když zrovna něco netvořím do domácnosti či na jarmark, tak si ráda odpočinu u háčkování, ručních prací nebo stavění puzzle. S rodinou rádi jezdíme na kolech a na chatu do hor.

Minulý rok (2018) v dubnu jsem dostala angínu. Po dobrání antibiotik mi ale naběhly uzliny pod čelistí, a k tomu se zvětšily i uzliny v tříslech. Krevní obraz byl však v pořádku, a proto mě raději poslali na infekční, poté na hematologii. Nejrůznější odběry krve, ale nenaznačovaly nic nenormálního. Po pár měsících se uzliny začaly samy zmenšovat. Pan doktor mi řekl, že mě ale pro jistotu pošle na kontrolní cétéčko krku, hrudníku, břicha a pánve. Následně mi volali, abych si přišla pro žádanku na ultrazvuk, nic víc mi neřekli. Až z žádanky jsem se dozvěděla, že na levém prsu, pod klíční kostí, našli útvar a může se jednat o nezhoubný nádor.

Na ultrazvuku mi pan doktor, který má dlouholetou praxi sdělil, že se mu to nelíbí a mám jít do mamologické poradny a tam vyhodnotí, co dál. Další den jsem podstoupila mamograf a biopsii. Ten stejný víkend jsem oslavila své kulaté, třicáté narozeniny. A jako „dárek“ jsem dostala nekonečné čekání na výsledky z biopsie. 

Nijak jsem se však neznepokojovala, u nás v rodině nikdo rakovinu prsu nemá a neměl. Jenže jsem dostala studenou sprchu. Oznámili mi, že se jedná o zhoubný nádor a čeká mě operace.

V hlavě mi proběhly scénky z některých filmů a otázky: „Proč zrovna já? Co jsem komu udělala? Čím jsem si to zasloužila? Umřu? Neuvidím své dítě růst?“

 Rozbrečela jsem se a brečela ještě několik dní. V říjnu 2018 jsem nastoupila do nemocnice. Operace proběhla v pořádku, nádor byl zapouzdřen a uzliny čisté.

 

Mělo to i pár drobných výhod: přítel mě nenechal nic dělat, nasadil mi klidový režim.

Dceru si k sobě ještě před operací vzali mí rodiče, protože jsem ji neměla sílu říct, že mám rakovinu. Potřebovala jsem čas, abych to vše sama přijala, a jí jsem to šetrně oznámila až týden po operaci. Je to statečná holka, vzala to relativně dobře.

 

Vztah s přítelem trvá dva roky a diagnóza přišla po roce vztahu. Musím říct, že nemít jeho, nebyla bych tak statečná a pozitivní. Spojilo nás to ještě víc, jen dnes má o mě velký strach. I s mými milovanými rodiči skutečnost, že mám rakovinu, po psychické stránce dost otřásla. I já jsem matka, a věřím, že když rodiče zjistí, že je jejich dítě nemocné, nenesou to dobře.

 

Od ledna jsem dojížděla na ozařování, poslední dny to dost bolelo a kůži mám popálenou dodnes. Zhoršily se mi úzkostné stavy a deprese, a tak beru léky od psychiatra, kterého navštěvuji. Otékají mi obě ruce, takže kromě lymfedému mám zhoršené cévy a čekají mě ještě různá vyšetření. Jinak každý den beru Tamoxifen a jednou za měsíc injekci do břicha.

I když je mi 31 let, jsem na tom jako žena v přechodu. Ničí mě to, hrozně se potím, nemůžu spát, jsem hodně unavená a ráno mi trvá, než začnu normálně chodit, protože mě bolí kotníky, paty a kolena. Navíc si kvůli této léčby musíme počkat na vytoužené miminko, protože tři měsíce před oznámením nemoci jsme se o něj začali snažit. 

 

Nemoc mi vzala kus mě samotné, hodně se toho změnilo v mé hlavě.

Nikdy jsem totiž tak moc nepřemýšlela o životě a smrti, o svých cílech.

Naopak, co mi dala? Odhodlání, že si své sny budu plnit (např.  začala jsem si dělat řidičák), protože člověk nikdy neví, jak dlouho tady bude. A řešit prkotiny je zbytečné.

"Zdraví máme jen jedno a je třeba si ho vážit!" životní motto

Markéta Rudolfová

 

 

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
Jankkas
Jankkas 23. 5. 2020

Odpovědět
lemur
lemur 18. 11. 2019

Odpovědět
Fatima
Fatima 17. 11. 2019

Odpovědět
hudlenka
hudlenka 17. 11. 2019

Pláču na dalším smutným osudem a zároveň tleskám další silné a statečné ženě, že boj s nemocí nevzdala a pere se s ní dál. Gratuluji i k pevné rodině, příteli, není nad to mít kolem sebe lidi, kteří nás podrží.

Odpovědět
avatar
Marky Volf 17. 11. 2019

děkujeme

ŽENY s.r.o. v číslech

3 887
testovaných produktů
90 221
registrovaných inspirativních žen
210 746
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.