avatar
Jana LeBlanc
vloženo 16. 9. 2016
Líbí se mi

Kdy je správný čas na jídlo?

avatar
Jana LeBlanc
vloženo 16. 9. 2016
Líbí se mi
Kdy je správný čas na jídlo?

Kdy je správný čas na jídlo?

V neděli jsem běžela maraton a za odměnu, že jsem ho zvládla (a přežila ), jsme s mužem večer vyrazili do restaurace. Byli jsme daleko od domova, vlastně tak trochu na dovolené, a neměli jsme kam spěchat. Objednali jsme si víno a jídlo, napůl předkrm a pak každý hlavní chod. Servírka odešla, aby vzápětí barman přinesl víno a naše obsluha se prakticky okamžitě vrátila s předkrmem. 
 
"Máte štěstí, dneska jsme opravdu rychlí," řekla a postavila před nás talíř.
 
"No, to … to bylo opravdu hodně rychlé," řekla jsem zaskočeně, což ona samozřejmě okamžitě poznala. "Jako že ... moc rychlé? … Já jsem myslela, že tak to lidem vyhovuje, přijít a hned dostat na stůl, aby nemuseli čekat."
 
Všímám si, že tohle přesvědčení "nemuset čekat je to nejlepší" v Americe poslední dobou docela zesílilo a denně sleduju, jak přibývá firem, které na něm staví byznys. Sendvič i kávu si můžete v oblíbené restauraci nebo kavárně objednat a zaplatit přes mobilní aplikaci a jenom si je vyzvednout, hlavně aby to trvalo co nejkratší dobu. Ke kadeřnici, na pedikúru, manikúru můžete přijít hned, ani nemusíte volat a nijak se objednávat. Hodně zboží vám přivezou ještě dnes. Předkrm v restauraci vám naservírují dvě minuty poté, co si ho objednáte.
 
Jenže co když to tahle rychle není nejlepší?
 
Nad talířem kalamari jsme se s B. v neděli večer shodli, že kvůli superrychlému servisu bude náš zážitek z návštěvy restaurace o hodně menší, než jsme si mysleli. Odpadla totiž jeho podle mě nejpodstatnější součást: těšení se a vychutnávání si toho těšení. Těšila jsem se, že než nám jídlo přinesou, užijeme si víno, konečně si pořádně popovídáme, že možná dostaneme teplý chleba a našlehané máslo, těšila jsem se, až budu sledovat, co obsluha nosí na stůl ostatním hostům a těšit se na to, co jsem si objednala já.
 
Je mi jasné, že když máte opravdu velký hlad nebo když se musíte vejít do třicetiminutové přestávky na oběd, může vás dlouhé čekání na jídlo spíš pořádně naštvat. Na druhou stranu, taky mě napadá, není tohle vytěsňování těšení a okamžitá dodávka čehokoliv důvod, proč z tak mála věcí máme dneska radost a proč si pak ničeho pořádně nevážíme?
 
A napadá mě, pokud je tady někdo z gastro byznysu: existuje něco jako správná doba čekání? Třeba že by host neměl dostat jídlo dřív než za deset a později než za třicet minut? Liší se to v době oběda a večeře? Nebo to restaurace prostě neřeší a obsluhují hosty, jak to zrovna vyjde?
 
 
Článek vyšel na blogu www.comiudelaloradost.cz.

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
avatar
Siraellen 16. 9. 2016

kdykoliv kdy máme chut na jídlo

odpovědět
avatar
sipeji 16. 9. 2016

pěkné čtení, úplně mi to připomnělo moji nedávnou zkušenost

odpovědět

ŽENY s.r.o. v číslech

1
žena na začátku (naše Eva)
3.
rok startujeme v novém
9
regionálních Pracoven ŽENY s.r.o.
67 892
registrovaných inspirativních žen
2 887
testovaných produktů
108 807
vložených hodnocení