Jen tak v tichosti sedět a přemítat o životě.
O tom, co bychom chtěli, kde bychom chtěli být, kým bychom se chtěli stát.
Přemýšlet o tom, kam jsme se dostali a PROČ jsme se sem vlastně dostali?
Jaké kroky a jaká rozhodnutí jsme museli udělat, abychom se dostali až tam, kde právě nyní jsme?
Proč jsem se rozhodl/a tak, jak jsem se rozhodl/a?
Proč jsem se nerozhodl/a jinak?
A jak by pak vypadal můj život?
A má vůbec nějaký smysl, přemýšlet nad tím, jak by možná, snad někdy jindy a někde jinde vypadal můj život?
Posunulo by mě takové snění někam?
Cítil/a bych se snad lépe?
Nejspíš ne, a možná ano.
Na takovou otázku si musí zodpovědně odpovědět každý sám. A hlavně, nelhat si do vlastní kapsy.
Ona někdy ta realita není třeba úplně taková, jakou bychom si ji přáli mít. Anebo třeba není vůbec taková, jakou si ji přejeme.
Ale proč taková není?
Tam, kde jsme nyní, jsme jen díky rozhodnutím, která jsme učinili v minulosti.
A jestliže chci ZMĚNU, chci být někde jinde, pak musím začít dělat věci jinak.
Je bláznovství dělat věci stále stejně a domnívat se, že mě to dovede k jiným výsledkům.
Musím změnit svůj postoj k životu, svůj postoj sám k sobě. Musím na sobě začít pracovat.
Musím CHTÍT změnu.
Musím vidět svůj cíl pořád před sebou. Neztratit ho z dohledu. Stále se na něj dívat. Upínat k němu svůj zrak a jít krok za krokem vpřed.
Nejtěžší je rozhodnout se pro tu cestu samotnou. Pro to první vykročení. S každým krokem to bude snazší a snazší. Pokud dokážu udržovat svoji vnitřní motivaci nasměrovanou k cíli.
Když budu mít dobrý důvod, proč to všechno dělám. Pak můžu dojít až tam, kam dojít chci.
A pak, až dojdu až tam, kam chci dojít, můžu se zastavit, otočit se a v tichosti přemítat o své cestě.
Třeba si po chvíli vzpomenu na další střípky svých dětských snů a přání.
A touha vyrazit znovu na cestu začne znovu určovat mým krokům nový směr.
Ona někdy ta realita není třeba úplně taková, jakou bychom si ji přáli mít. Anebo třeba není vůbec taková, jakou si ji přejeme.
Ale proč taková není?
Tam, kde jsme nyní, jsme jen díky rozhodnutím, která jsme učinili v minulosti.
A jestliže chci ZMĚNU, chci být někde jinde, pak musím začít dělat věci jinak.
Je bláznovství dělat věci stále stejně a domnívat se, že mě to dovede k jiným výsledkům.
Musím změnit svůj postoj k životu, svůj postoj sám k sobě. Musím na sobě začít pracovat.
Musím CHTÍT změnu.
Musím vidět svůj cíl pořád před sebou. Neztratit ho z dohledu. Stále se na něj dívat. Upínat k němu svůj zrak a jít krok za krokem vpřed.
Nejtěžší je rozhodnout se pro tu cestu samotnou. Pro to první vykročení. S každým krokem to bude snazší a snazší. Pokud dokážu udržovat svoji vnitřní motivaci nasměrovanou k cíli.
Když budu mít dobrý důvod, proč to všechno dělám. Pak můžu dojít až tam, kam dojít chci.
A pak, až dojdu až tam, kam chci dojít, můžu se zastavit, otočit se a v tichosti přemítat o své cestě.
Třeba si po chvíli vzpomenu na další střípky svých dětských snů a přání.
A touha vyrazit znovu na cestu začne znovu určovat mým krokům nový směr.
