Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Máti v Síti
Máti v Síti
Vloženo 13. 1. 2021
Líbí se mi

JAK JSEM PORODILA SVÝCH 38 LET STRACHŮ A NA CESTĚ KE SVÉMU SRDCI SE POSUNULA ZASE O KOUSEK BLÍŽ

Máti v Síti
Máti v Síti
Vloženo 13. 1. 2021
Líbí se mi
JAK JSEM PORODILA SVÝCH 38 LET STRACHŮ A NA CESTĚ KE SVÉMU SRDCI SE POSUNULA ZASE O KOUSEK BLÍŽ

JAK JSEM PORODILA SVÝCH 38 LET STRACHŮ A NA CESTĚ KE SVÉMU SRDCI SE POSUNULA ZASE O KOUSEK BLÍŽ

Upozornění - tento rok starý text je velmi intimní, obsahuje duchovno, krev, popis ženského cyklu a pocitů a několik sprostých slov. Rozmysli si předem, zda ho opravdu chceš číst
Můj příběh se začal psát před 38 lety v děloze mé maminky. Přes různé peripetie jsem prošla až sem, do svých 37 a půl Na své cestě se potýkám s různými kličkami, zatáčkami, křižovatkami, mnohdy i velkými propastmi a vysokými horami. Ale jdu stále dál (mno, ono nám toho ani moc jiného nezbývá, žeano )
Za těch 38 let jsem do svého těla zvládla nasbírat velkou spoustu sraček. Eh, ne, nebojím se použít tenhle výraz...protože je prostě přesnej.
A taky se je postupně snažím z těla zase odebírat. Aby se mi žilo lépe, abych už se neutápěla v depresích a nemusela jíst chemické pilulky štěstí (což se mi teda fakt daří posledních cca 5 let úplně skvěle - a to prosim pěkně není ironie)...Nechávám události a léčení, ať ke mě přicházejí. Nic aktivně nevyhledávám - plně důvěřuji vyšší moci.
A tak ke mě přišlo i Léčení srdce. Nic jsem o něm nevěděla, vlastně ani nezjišťovala...jen jsem věděla, že tam prostě chci. A tak jsem šla. Stejně jako si mě různě volají různé přírodní medicíny, ať už české či ty z Latinské Ameriky...stejně tak jsem poslechla volání Léčení Srdce jedné krásné české holky
Terapie byla milá a krásná, poplakala jsem si, Markétka mne pak opečovala, zase jsem si poplakala a šla domů S krásným vzkazem “shora” a infu od Markétky, že příjde čištěníčko…
No a o tom teď chci psát Protože to byl prostě sakramasakr.
Začlo to písní, kterou přikládám. Tu jsem si tak prostě nahrála sama se sebou v pátek v podvečer (zapamatuj si ten časový údaj, hm. Nechala jsem jí schválně v původním znění (bez titulek), s každou chybou,s falešností hlasu i basy, pípnutím SMSky atp...protože mluví za vše tak jak zrovna je.
Hned poté (a teď už přichází ta krev, ještě máte možnost přestat číst) se spustila očista mé dělohy. Začaly odcházet první “játra” - (rozumněj, opravdu velké kusy sliznice s krví - asi...velké přibližně do dlaně. Ženy které rodily a měly očistky ví co myslím. Pokud tu je stále nějaký muž - klobouk dolů - představte si prostě krůtí játra, no).
Při první “atace” jsem se trošku otřásla a řikam si “tyvado, hustý”...ale tak znám to z těch porodů žeano, tak snad dobrý. Byla u nás kamarádka, nějak se povídalo, nějak se smálo a bylo dobře...a tak jsem to moc neřešila. Napsala jsem jen Markétce, zda by to mohl být také průvodní jev toho “čištěníčka” a ona mi to potvrdila.
V sobotu dopoledne jsem s takovou silnější menstruací ???? kalíšek na hodinu) vyrazila provést RozeSZnění do jednoho Jógového centra, vrátila jsem se po poledni a pak TO přišlo v plné polní. Játra začala chodit co hodinku...inu jen houšť, říkám si...večer jsme se koukli s mužem a dětma na doják (Sněhový kluk, krásnej filmek, doporučuju - úžasně jsem si u něj poplakala). Pak se to zase trošku zlepšilo - a tak jsem si dovolila odskočit tady na vesnický ples. To to všechno bylo ještě relativně dobrý…
...pak vlastně taky, jen to dostalo rychlejší spád i frekvenci. Po návratu z plesu, kterej nebyl úplně ideální (návrat jo, ten ples byl takovej dost rozháranej - chi, celkem vtipný přirovnání vzhledem k tématu - nemilejma událostma, který ho provázely) už sem věděla, že to “čištěníčko” nebude jen tak.
Hodinová jaterní frekvence zhoustla na cca 20 minut, v neděli přes den už na 10 minut a k večeru to byly mnohdy i pětiminutovky. Celou tu dobu jsem se snažila nepanikařit. Byla jsem vděčná za všechny praktiky Mindfullness, které znám od milované Kasha Ko (Mindfullife) a stále jsem se zdrojovala, kotvila, dýchala, opečovávala svou malou vnitřní ustrašenou Marušku a věřila. Do toho si povídala s rodiči, kteří tu byli na návštěvě...uf, byla to taková veselá situace (nedat znát, jak jsem úplně v prdeli). Nutno podotknout, že celou dobu tu pro mne na telefonu byla Markétka, která mi dodávala odvahu a sílu, radovala se z toho “čištěníčka” a já konečně pochopila její větu, kterou pronesla na léčení - že mi nemůžu odblokovat všechno najednou, jinak že se z toho poseru No...díky za její moudrost…
I když - vzhledem k faktu, že jsem se dopovala chlorellou a ječmenem kvůli doplnění živin (Naděnko díky za to že si mě na ní přivedla) - tak jsem od toho posrávání nebyla úplně daleko, jelikož chlorella má občas i projímavé účinky, žeano.))
Inu, na noc jsem se uložila ke krbu, podložila vším možným a přemýšlela, zda si neustlat ve vaně. Muže jsem požádala, aby si nedával pívo, kdychy “náhodou”. Nakonec jsme to tak nějak zvládla, ani nevím jak...ráno vypravila děti do školy...a pak už přišla ta panika panik a nechala sem se odvézt mužem mým, který mi stále byl po boku a dodával sílu a odvahu, na vyšetření.
Tam jsem napřed panu doktorovi vysvětlila, kde v PC najde kalendář, jak se používají klávesové zkratky a tak, aby mohl zapsat vše potřebné...pak mě teda lehce vyšetřil, neshledal nikde nic zásadního, předepsal vitamín, doporučil Kyretáž (projistotu,žeano. Děkuji pěkně, nechci)...a já trošku klidnější odjela domů. Lehla si a odpočívala. A pak,v tom úplném klidu, v teple u krbu a v bezpečí domova jsem se poprvé úplně hystericky rozplakala. Byl to “TEN” pláč, jako když vám někdo umře. Jako když potřebujete vykřičet tu nejniternější bolest. Byla jsem tu sama a mohla si dovolit konenčně vše pustit…a ono to najednou přestalo. Prostě čo bolo to bolo, dost bolo jater...A byl celý zbytek pondělí jsem odpočívala, večer si udělala své soukromé RozeSZnění - já, parfémek a dvě zpívající mísy a pak se koukla na film Červený stan. Ten na mě čekal asi 2 a půl roku a tento den mi přišel víc než vhodný
...pamatuješ ještě kdy to začalo? Takže od pátečního večera do pondělního poledne. 2 a půl dne opravdu silné očisty těla, která hlavně ale čistí duši…
Dnes (v úterý) jsem jela na kontrolní ultrazvuk (ten vnitřní mi pan doktor totiž neudělal) , vše je v pořádku, nikde nic neobvyklého a já jsem klidná a vděčná za moudrost mého těla.
Jsem na sebe taky obrovsky hrdá, že jsem to ustála, že jsem nezpanikařila dřív a nenechala si třeba udělat kyretáž nebo předepsat hormony na zastavení krvácení. Věřila sem, věřila (a ano, nechala jsem si to potvrdit lékařem a nevidím v tom nic špatného) že vše je v pořádku.
V létě jsem byla na medicínském kruhu a protože dlouho pociťuji nepříjemný tlak v břiše - ale po fyzické stránce je vše v pořádku - požádala medicínku o “odstranění toho špuntu”.
Myslím, že letní medicínka mi do cesty přivedla Markétku právě v té chvíli, kdy už jsem byla připravena na to ustát tuhle zkoušku a takhle silný proces.
A Markétka svým léčením vyndala ten špunt…
Ty, co si dočetl/a až sem - díky. Sdílím to proto, že to třeba některé ženě pomůže. Tak jako mne pomohlo telefonické sdílení s Ester, která něco podobného prožila v září...Přijde mi důležité si tyto zážitky a prožitky sdělovat a předávat, protože už jenom má zkušenost může pomoci na cestě ženě, která to zrovna teď potřebuje.
Taky jsem cítila obrovskou potřebu Červeného stanu a dostala nápad...ale o tom až zase jindy.
S láskou a díky, Marie

EDIT: Toto čištění trvalo nakonec skoro dva měsíce, v hustší či slabší frekvenci, ale stálo to za to ustát si to, vydržet a prožít to se vším, co přišlo.

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
Kahomar
Kahomar 13. 1. 2021

hmmm

Odpovědět
hudlenka
hudlenka 13. 1. 2021

Jen tak dál

Odpovědět

ŽENY s.r.o. v číslech

3 887
testovaných produktů
93 806
registrovaných inspirativních žen
210 746
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.