Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Jitka V.
Jitka V.
Vloženo 30. 3. 2017
Líbí se mi

Energie peněz a proč nad námi mají takovou moc?

Jitka V.
Jitka V.
Vloženo 30. 3. 2017
Líbí se mi
Energie peněz a proč nad námi mají takovou moc?

Energie peněz a proč nad námi mají takovou moc?

 

Kolik je lidí, tolik je přístupů k nim. Ale v zásadě se dají rozdělit na několik kategorií. Jedni je vzývají, druzí nenávidí. Někteří jim rozumí, jiní ne. Někteří dovedou žít bez nich (např. domorodci o nich nemají ani tušení), jiný si to vůbec nedovedou ani představit. Někteří je umějí vydělat, jiní ne. Někdo o nich přemýšlí, jiní k nim přistupují intuitivně. Nelze jednoznačně říct, který z těch přístupů je nejlepší, ani který nejhorší. Je to tedy dost podobné, jako s mnohými dalšími životními zkušenostmi. Musíme projít mnohým, abychom pochopili a udělali si názor, co je dobré a co ne.

Přesto, že jsou peníze neživým elementem, čistě lidským výmyslem a výtvorem, v současném moderním světě navíc čistě imaginárním (máme elektronická konta, karty, peníze tedy v podstatě ani nevidíme, pouze jako napsanou částku na našich elektronických účtech, nebo jako sumu na cenách zboží, které kupujeme), chováme k nim většinou velkou úctu. Bohužel mnohdy větší než k živým, konkrétním tvorům či přírodě.

 Ti z vás co viděli film „Obsluhoval jsem anglického krále“, si možná vzpomenou na scénu, kdy Marian Labuda, který hraje zbohatlého prodavače přístrojů na krájení uzenin, leží ve svém hotelovém pokoji a má na podlaze rozprostřeno mnoho bankovek a kochá se jimi. Toto velmi poetické ztvárnění vztahu k penězům, se mi vybaví, když se řekne, živočišná radost z peněz. V tomto případě přenesená do roviny požitkářské, protože zmíněný hrdina si za tyto peníze dopřával kulinářské zážitky okázalých rozměrů. Podobně to máme všichni, kteří žijeme v této civilizované společnosti, ve které se bez peněz neobejdeme. Za peníze si kupujeme své životy a kvalita našich životů je na nich závislá. Málo co má nad námi takovou vládu jako právě peníze.

Přesto, že mnohé duchovní nauky káží, že to jde bez peněz, známe případy, kdy ti co tomu uvěřili, nedopadli nejlépe. Tato společnost neumožňuje život bez nich. Ani poustevník, který by se eventuálně rozhodl žít mimo tuto civilizaci, avšak v rámci území, které je touto civilizací dotčeno, nemá mnoho šancí. Primárním posláním peněz je vyjádření hodnoty věcí a činností. Mají svoje logické opodstatnění, protože jsou jakýmsi převodem pro uznání toho, čemu přikládáme význam a jaký. Tento význam podléhá jak společenské tak osobní rovině. Peníze mají tedy sociologický rozměr.

V raných dobách, kdy se začínalo se směnou zboží, kdy se rodily první míry a váhy, se peníze jevily jako zázrak, protože usnadňovaly ten složitý proces výměny zboží a služeb. Prošly velkým vývojem, byly zneužívány i využívány ke zlým i bohulibým činům, ale svoji podstatu si zachovaly dodnes. Tou podstatou je jejich energie. Tato energie je závislá na tom, jakou jim člověk dá. To je ta úžasná a často opomíjená skutečnost. Je to člověk, který o ní rozhoduje, jen na to občas zapomínáme. Peníze jsou médiem, které dokáže v dobrých rukou dělat dobré věci a naopak v nesprávných ničit a páchat zlo. Jsou prodlouženou rukou lidského konání, mají nezměrný dosah, který jsme jim přisoudili. Je to tedy o penězích, nebo o lidské morálce a kvalitách člověka jako takového?

 Peníze sami o sobě moc nemají, v klidu si ve formě čísel leží buď natištěné, vyražené či jako číslo na displeji a to je vše. Ožívají, až se svými majiteli. Jsme majiteli čísel, za nimiž se skrývají naše životy. Jsou to symboly, které jsme vymysleli, abychom si usnadnili život. Ruku na srdce, máte vždy pocit, že vám jej usnadňují?  

Z dějin je zřejmé, že vyspělé civilizace vždy doplatily na svůj vzestup, respektive na dekadenci, která z toho posléze vyplynula. Peníze tedy byly zneužity. Vyspělé státy, které dnes jsou na špičce z hlediska ekonomických ukazatelů, jsou státy, kde se stále ctí hodnoty jako je kvalitní práce a intelektuální pokrok je podporován právě penězi. V současné době se zdá, že právě ona myšlenka solidarity, která je velmi blízko tomu, že se všichni můžeme mít dobře, dostává své trhliny.

 Peníze jsou svoboda a výrazně s nimi souvisí, kde a kdy se nacházíte. Jestliže se narodíme do bohaté rodiny, považujeme peníze za samozřejmost. Je známou skutečností, že lidé z takových rodin, dokáží peníze i lépe vydělat. Snad je to tím, že jsou obklopeny pozitivní energií peněz, tedy jistotami materiálními, tradicemi, obvykle znají zákonitosti, jak s penězi nakládat, aby se množily. A právě tato „vlastnost peněz“ je velmi důležitá. Samozřejmě, že za tím je člověk, ale ponechme jim tuto vlastnost jako jejich.

Půjdeme-li více do duchovní roviny, zjistíme, že i zde funguje zákon přitažlivosti, tedy, že podobné kvality se přitahují. Každý zná rčení, že peníze se musí točit. Tedy musejí se investovat, být v oběhu. Přičemž investicí může být i dobré uložení peněz, nemusí se nutně jednat o obchod jako takový. Aby se to vyplatilo, musíme mít peněz hodně. Co je to hodně? Sama jsem zažila, že pro mě bylo hodně tisíc korun a jindy se mi zdálo, že čtyři miliony jsou málo. V čem byl rozdíl? V situaci, právě v místě a čase, ve kterém jsem se nacházela.

Čas jsou peníze. Lze to chápat různě. Strávíte-li v práci deset a více hodin denně, ze dne vám toho moc nezbude. Důsledkem tohoto faktu je, že nemáte energii na život po práci a trpí tím i naše okolí. Takže je to obráceně, peníze jsou čas. Máte-li dost peněz, můžete si vybírat, peníze poskytují volbu. Volbu co, kdy, kde a jak budete dělat.

 Kvalita života je to, oč tu běží. Pod tímto pojmem si každý představujeme něco jiného. A je to tak v pořádku. Každý má právo volby. Materiální svět ale vítězí, naše kvalita života je velmi často odvozována od hmotných statků. I já mám ráda, hezké věci, ráda jím dobrá jídla, s potěšením žiji v našem krásném domě se zahradou. Ale pořád mi kdesi vzadu sedí myšlenka, že to není vše, za co bych chtěla utrácet peníze. Tím je poznávání. Lze poznávat cestováním, vzděláváním se a životem, který žijeme v souladu se sebou. Tak jako si požitkářsky za své peníze ve zmíněném filmu dopřával Marin Labuda dobré jídlo, tak si já přeji mít si tolik peněz, abych si mohla koupit více knih, abych se mohla učit od těch, co toho umějí víc, abych se mohla dostat do míst, kde je možné vidět a poznat jiné kultury, abych mohla dělat radost svým blízkým. A hlavně si přeji, abych mohla žít klidný a smysluplný život. K tomu všemu jsou peníze prostředkem.

 Mějme peníze v úctě, ale nestaňme se jejich otroky. Žijme s tímto klíčem ke svobodě v souladu.

www.pomocprodusiitelo.cz 

 

 

 

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
Glady
Glady 3. 4. 2017

Odpovědět
gustawka
gustawka 2. 4. 2017

Zajímavé

Odpovědět
avatar
Markéta Greenberg 31. 3. 2017

O tomto nádherně pojednává film In Time (Vyměřený čas). Krásně zpracovaný film, který nám má mnoho co říct a spoustu nás naučit.

Odpovědět
avatar
Markéta Binerova 1. 4. 2017

užasný film!!!!

Siraellen
Siraellen 31. 3. 2017

Je to tak

Odpovědět
sipeji
sipeji 31. 3. 2017

to je velmi rozumné

Odpovědět

ŽENY s.r.o. v číslech

1
žena na začátku (naše Eva)
3.
rok startujeme v novém
10
regionálních Pracoven ŽENY s.r.o.
3 000
žen v průměru na jedné akci v OC
84 946
registrovaných inspirativních žen
2 922
testovaných produktů
43 290
odeslaných produktů
165 073
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.