Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Jana LeBlanc
Jana LeBlanc
Vloženo 26. 10. 2014
Líbí se mi

Editorial šéfredaktorky: Jak nám ubližují lži Renée Zellweger?

Jana LeBlanc
Jana LeBlanc
Vloženo 26. 10. 2014
Líbí se mi
Editorial šéfredaktorky: Jak nám ubližují lži Renée Zellweger?

Editorial šéfredaktorky: Jak nám ubližují lži Renée Zellweger?

Jana LeBlanc na aktuální téma, jak se Renée Zellweger alias Bridget Jones změnila k nepoznání a proč je to pro nás ženy špatná zpráva.

Kamkoliv v médiích jsem se minulý týden podívala, odevšad na mě lezla Renée Zellweger. Nebo to nebyla Renée Zellweger? Vlastně těžko říct.

Taky jsem si na její fotky klikla, i když je mi vlastně úplně jedno, jak herečka vypadá. Je to její tělo, její tvář, může s nimi naložit, jak uzná za vhodné. Co mě na tom ale zaráží ještě víc než množství lidí, kteří se k její vizáži vyjadřují, jak herečka lže. Co to totiž vypovídá o našem ženském světě a jak ošklivé to má následky pro nás všechny? Celý týden jsem nedokázala vyhnat z hlavy myšlenku, co by se stalo, kdyby herečky jako Zellweger přiznaly, že mají jednu, dvě, tři plastické operace? Že proto, aby si v pětačtyřiceti mohly obléknout šaty velikosti dvaatřicet od Diora a vypadaly v nich dobře, se od osmnácti pořádně nenajedly a musejí denně hodinu cvičit? Z čeho plyne neochota vylíčit, jak je to doopravdy? Napadly mě jen dva důvody: buď tak činí proto, že pravda je pro média podstatně méně zajímavá než lež a s ní spojené dohady (tolik by se o nich nepsalo) nebo chtějí v nás "obyčejných" vyvolat pořádnou závist.

Všimla jsem si, že pokud dnes chcete, aby vám druzí záviděli, mnohem lépe než ukazovat peníze, domy, auta, funguje mluvit o osobní pohodě a klidné nenucenosti v dosahování všeho, co si usmyslíte. Záviděl by vám někdo zadek, na který musíte denně hodinu dřít v posilovně a navíc si na to zoufalství nemůžete dát ani čtvereček čokolády nebo sklenici vína? Nejspíš ne. Nebylo by totiž co. Talíř studené červené řepy k večeři? Pche. Dokonalost skoro bez práce, kdy se všechno děje tak nějak přirozeně (třeba se vám díky štěstí, zamilovanosti a rodinné pohodě záhadně vyplní tváře a napnou oční víčka), případně dokonce se svíčkovou na talíři k večeři, to je ale jiná! Trumfujeme jedna druhou lží, které nás nutí skrývat pravdu stále víc a stále pečlivěji a dostávají nás tím pod ještě větší tlak. Z něhož - paradoxně – obviňujeme média a jejich zaměstnance (včetně mě), jež nám "servírujete ten hnusný perfekcionismus", jak mi nedávno řekla kamarádka.

Zdaleka přitom nejde jen o fyzický vzhled. Minulý týden jsem si přečetla zajímavý článek jedné psycholožky, která píše, kolik úsilí stojí dnešní navenek dokonalé matky zakrýt před svými kamarádkami skutečnou pravdu o tom, jak často (ne)vaří, jak (ne)cvičí, kolik času (ne)tráví se svými dětmi, jak často (ne)mají sex s manželem … Raději by umřely, než přiznat, jak hrozný mají občas samy ze sebe pocit. Natož do médií. Kdepak! Vše je čisté, krásné, dokonalé, fungující, zorganizovatelné a zorganizované … Všimla jste si? Kdy naposled jste četla rozhovor s ženou, které něco nefunguje? Která nestíhá? Které se něco nedaří (třeba byznys) a noviny o tom napíší? Kdy naposled vám to některá jiná než vaše nejlepší kamarádka bez okolků přiznala? Kdy naposled jste to přiznala vy?

Upřímnost? Ano, rády bychom ji. Jenže je tu ten problém: je nezajímavá, příliš obyčejná, přehlédnutelná, bolí. Je nezáviděníhodná. A je, bohužel už spoustu sezon, úplně out. V našem ženském světě, kde si neustále pokládáme otázku, jak to udělat, abychom byly spokojené, úspěšné, abychom byly slyšet i tam, kde dosud nejsme, abychom měly opravdovou ženskou sílu, mám takový návrh: co kdybychom začaly tím, že budeme, pro začátek aspoň někdy, mluvit pravdu? Vidím to jako to nejlepší, co jedna pro druhou a vůbec pro všechny ženy na této planetě můžeme udělat.  

Co si o tom myslíte?

Krásný týden!

Vaše Jana

P.S. Aniž bychom tušily, jak aktuální bude v týdnu téma plastické operace, mohly jste si u nás minulé pondělí přečíst anketu, v níž se svěřujeme, jak to s plastikami máme my. Díky všem mým kolegyním, které jste měly odvahu napsat pravdu.

Reprodukce: www.express.co.uk a SPLASH/GETTY (http://www.express.co.uk/news/showbiz/525514/Renee-Zellweger-Bridget-Jones-Elle-Awards)

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
Dee
Dee 11. 11. 2014

A byla to vůbec ona? Mě to přišlo jako uplně jiný človek ...

Odpovědět
EVA | první ŽENA s.r.o.

Jani, smekám, super článek na aktuální téma, které mi také vadí. A jak píše Jitka ... žít se dá i s nedokonalostí, a co si budeme povídat, tak to máme přeci každá. Jenom je potřeba umět sama sobě to přiznat a mít se ráda a svému okolí nepopírat a ba naopak jít a být vzorem, jak se dá s úsměvem vše překonat.

Odpovědět
Marsii
Marsii 29. 10. 2014

Když odpovíte-mám se fajn a jsem pohodě, tak naštvete víc lidí než - včera jsem makala ve fitku,na joze,tanci, na školení a prostě čemkoliv.Pravdivě proto odpovídám jen těm lidem,kteří to opravdu chtějí vědět

Odpovědět
Afrodita
Afrodita 28. 10. 2014

Je mi úplně jedno, jak kdo vypadá, ostatně je to jeho věc. Ale jak píše Jana, kroutím hlavou nad tím, jak tahle společnost lže. Říkám tomu fasádní lež. Lež, díky které máme jakokrásnouabezchybnou fasádu. A tak máme fasádní vztahy, fasádní přátelství, fasádní city, fasádní manželství, fasádní úsměv a fasádní fráze, bez kterých si už ani neumíme představit běžný rozhovor. Moje babička vždycky říkala navrch huj a vespod fuj. Myslela tím oblečení a leckdy tragický stav spodního prádla navenek nóbl ohozených lidí. Od té doby vím, že drahým svetříkem dezolátní prádlo nepřikryju a seberůžovější lží nepříjemnou pravdu nenabarvím. Věkem taky zjišťuji, že fasádní lhaní strašlivě vyčerpává a člověku už pak nezbývá energie ani čas na řešení toho fuj, co je vespod.

Odpovědět
Amanda
Amanda 27. 10. 2014

Škoda, už to není ona, ztratila své typické poznávací znaky. Řešila to i zahraniční média a na akci, kde se objevila, se jí měli údajně ptát, jste to vy Renée Zellweger? Plastičí chirurgové se vyjadřovali k úpravám jejího obličeje a četla jsem i názor, že třeba přijde o různé role, ztratila svou specifičnosti a stala se z ní jakási tuctová žena, kterých je...Ona byla prostě jiná, předtím. Jestlipak je opravdu spokojená. Nevěřím, že mohou být spokojené ženy typu Donatella Versace, J. Wildenstein a jiné, kde je výsledek opravdu hrůza.

Odpovědět
Vlajdula
Vlajdula 27. 10. 2014

Máte pravdu, měla svoje rysy, díky kterým si ji člověk lehce zapamatoval a pro ty rysy ji měl rád. Teď mi připomíná spíše unavenou Sarah Jessicu Parker.

ŽENY s.r.o. v číslech

1
žena na začátku (naše Eva)
3.
rok startujeme v novém
10
regionálních Pracoven ŽENY s.r.o.
3 000
žen v průměru na jedné akci v OC
85 170
registrovaných inspirativních žen
2 922
testovaných produktů
43 290
odeslaných produktů
165 073
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.