Dnes mě čekalo velké překvapení. A cítím nutkání to s Vámi sdílet. Díky tomuto překvapení mi došlo, jaké největší chyby my lidi při objevování talentu děláme. Možná už Vás to napadá.
Chyba č. 1 – Nehledáme jej
Je několik skupin lidí. Jedna skupina se hodně zajímá o osobní růst a jedince v této skupině zajímá, v čem jsou dobří. A tak svůj talent hledají. Další skupina o nějakém seberozvoji slyšela, ale je jim to tak nějak šumák, na co jsou dobří. A další skupina ani neví, že nějaký osobnostní růst existuje.
Pak je tu další skupina, která absolutně nemá páru o tom, že by nějaký talent na něco mohli mít. Možná Vás napadají další skupiny lidí, no necháme to tak, jinak by ten článek byl zase příšerně dlouhý! 😀
Do jaké skupiny patříte Vy?
Předpokládám, že zrovna Vás toto téma aspoň ždibec zajímá, jinak byste tady teď nebyla a nečetla tento článek. 🙂
Je však mnoho, mnoho lidí, kteří svůj talent vůbec nehledají a tím svým talentem absolutně mrhají. To slovíčko “svým” jsem zabarvila červeně schválně. Protože chci Vám říct, možná pro někoho novinku – že talent má absolutně každý z nás. Bez výjimky.
Každý člověk na něco jiného. A nemyslím tím jen talent hraní ostatním na nervy! 😀 To se nepočítá. Ten máme totiž někdy opravdu každý. 🙂 A pak jsou tu lidé, kteří svůj talent bohužel neviděli jako talent. Toto byl můj případ. A to (pro mě veliké) překvapení.
Žhavá novinka z Janina světa
Nesu Vám to ještě za tepla. Dnes jsem si procházela eBook Jak za 2 hodiny objevit svůj talent a poctivě jsem si vyplňovala tamní cvičení na objevení talentu. Během toho cvičení jsem si uvědomila, že mám vlastně už odmalinka talent na jazyky.
A koukám na to jako tele na nový vrata, protože jsem si to nikdy prostě vědomě neuvědomila.
První jazyk, který jsem se naučila, bylo naše nářečí ponaszymu, což je kombinace češtiny, slovenštiny, polštiny, němčiny a kdoví čeho ještě… Pro představu – Pražáci si myslí, že to je maďarština. 😀 Pak mě rodiče šoupli do české školy, kde jsem se velmi rychle naučila česky. Můj děda mě občas jako malou bral k němu na chalupu na Slovensko. Tam jsem si našla kamarádku a s ní jsem se bavila výhradně slovensky.
Pak jsem začala studovat němčinu. Na základce jsme měli bohužel jen jeden jazyk, takže jsem se angličtině vyhnula po celou základní školu. Němčinu jsem si velmi oblíbila. Na gymplu jsem už do styku s angličtinou přišla, ale z nějakého zvláštního důvodu jsem preferovala němčinu. Za to jsem koketovala s latinou. A k angličtině jsem cítila vyloženě odpor.
Odpor zmizel po nástupu na jazykovou školu. Na ní jsem zjistila, že angličtina je vlastně fajn. Pokud se jí učíte od člověka, který tu anglinu umí podat tak, že si ji prostě zamilujete.
Ale tento talent jsem úplně zazdila.
A to ze dvou důvodů – 1. brala jsem to jako samozřejmost, že mi ty jazyky jdou a za 2. protože jsem lempl. Ráda se s Vámi budu bavit na rovinu. 🙂
A to „lemplovství“ se pojí s druhou největší chybou při hledání talentu.
Chyba č. 2 – Nerozvíjíme ho
Talent je nám k ničemu, pokud jej nepilujeme do dokonalosti. Pokud se mu vůbec nevěnujeme. Můžeme mít talent na cokoliv chceme. Ale když ho nebudeme rozvíjet a stále se v tom zlepšovat, tak budeme stejně průměrní, ne-li horší, než ti, co na to talent nemají, ale tváří se, že mají. 🙂
Však se podívejte na mě. Mohla jsem umět už tolik jazyků! A neumím ani jeden pořádně. Teda kromě češtiny, na té si dost zakládám. 🙂
Ale to hodlám změnit! Rozhodla jsem se, že se konečně pořádně zaměřím na studium angličtiny a také na studium polštiny. Nemám přece polské příjmení jen tak, ne? 🙂
Předpokládám, že zrovna Vás toto téma aspoň ždibec zajímá, jinak byste tady teď nebyla a nečetla tento článek. 🙂
Je však mnoho, mnoho lidí, kteří svůj talent vůbec nehledají a tím svým talentem absolutně mrhají. To slovíčko “svým” jsem zabarvila červeně schválně. Protože chci Vám říct, možná pro někoho novinku – že talent má absolutně každý z nás. Bez výjimky.
Každý člověk na něco jiného. A nemyslím tím jen talent hraní ostatním na nervy! 😀 To se nepočítá. Ten máme totiž někdy opravdu každý. 🙂 A pak jsou tu lidé, kteří svůj talent bohužel neviděli jako talent. Toto byl můj případ. A to (pro mě veliké) překvapení.
Žhavá novinka z Janina světa
Nesu Vám to ještě za tepla. Dnes jsem si procházela eBook Jak za 2 hodiny objevit svůj talent a poctivě jsem si vyplňovala tamní cvičení na objevení talentu. Během toho cvičení jsem si uvědomila, že mám vlastně už odmalinka talent na jazyky.
A koukám na to jako tele na nový vrata, protože jsem si to nikdy prostě vědomě neuvědomila.
První jazyk, který jsem se naučila, bylo naše nářečí ponaszymu, což je kombinace češtiny, slovenštiny, polštiny, němčiny a kdoví čeho ještě… Pro představu – Pražáci si myslí, že to je maďarština. 😀 Pak mě rodiče šoupli do české školy, kde jsem se velmi rychle naučila česky. Můj děda mě občas jako malou bral k němu na chalupu na Slovensko. Tam jsem si našla kamarádku a s ní jsem se bavila výhradně slovensky.
Pak jsem začala studovat němčinu. Na základce jsme měli bohužel jen jeden jazyk, takže jsem se angličtině vyhnula po celou základní školu. Němčinu jsem si velmi oblíbila. Na gymplu jsem už do styku s angličtinou přišla, ale z nějakého zvláštního důvodu jsem preferovala němčinu. Za to jsem koketovala s latinou. A k angličtině jsem cítila vyloženě odpor.
Odpor zmizel po nástupu na jazykovou školu. Na ní jsem zjistila, že angličtina je vlastně fajn. Pokud se jí učíte od člověka, který tu anglinu umí podat tak, že si ji prostě zamilujete.
Ale tento talent jsem úplně zazdila.
A to ze dvou důvodů – 1. brala jsem to jako samozřejmost, že mi ty jazyky jdou a za 2. protože jsem lempl. Ráda se s Vámi budu bavit na rovinu. 🙂
A to „lemplovství“ se pojí s druhou největší chybou při hledání talentu.
Chyba č. 2 – Nerozvíjíme ho
Talent je nám k ničemu, pokud jej nepilujeme do dokonalosti. Pokud se mu vůbec nevěnujeme. Můžeme mít talent na cokoliv chceme. Ale když ho nebudeme rozvíjet a stále se v tom zlepšovat, tak budeme stejně průměrní, ne-li horší, než ti, co na to talent nemají, ale tváří se, že mají. 🙂
Však se podívejte na mě. Mohla jsem umět už tolik jazyků! A neumím ani jeden pořádně. Teda kromě češtiny, na té si dost zakládám. 🙂
Ale to hodlám změnit! Rozhodla jsem se, že se konečně pořádně zaměřím na studium angličtiny a také na studium polštiny. Nemám přece polské příjmení jen tak, ne? 🙂
A to ze dvou důvodů – 1. brala jsem to jako samozřejmost, že mi ty jazyky jdou a za 2. protože jsem lempl. Ráda se s Vámi budu bavit na rovinu. 🙂
A to „lemplovství“ se pojí s druhou největší chybou při hledání talentu.
Chyba č. 2 – Nerozvíjíme ho
Talent je nám k ničemu, pokud jej nepilujeme do dokonalosti. Pokud se mu vůbec nevěnujeme. Můžeme mít talent na cokoliv chceme. Ale když ho nebudeme rozvíjet a stále se v tom zlepšovat, tak budeme stejně průměrní, ne-li horší, než ti, co na to talent nemají, ale tváří se, že mají. 🙂
Však se podívejte na mě. Mohla jsem umět už tolik jazyků! A neumím ani jeden pořádně. Teda kromě češtiny, na té si dost zakládám. 🙂
Ale to hodlám změnit! Rozhodla jsem se, že se konečně pořádně zaměřím na studium angličtiny a také na studium polštiny. Nemám přece polské příjmení jen tak, ne? 🙂
A co Vy? Můžete být v něčem absolutně skvělá! Tím, že máte na něco talent, půjde Vám jeho rozvíjení lépe oproti těm lidem, kteří talent na to nemají.
A víte vlastně, v čem jste skvělá?
Objevte to. Můj eBook Vám v tom může velmi pomoci. Tak jako dnes pomohl mě. 🙂
S Láskou, Vaše Jana Czerneková
