Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Jolana D.
Jolana D.
Vloženo 25. 4. 2016
Líbí se mi

Dělám, co miluji. Miluji, co dělám.

Jolana D.
Jolana D.
Vloženo 25. 4. 2016
Líbí se mi
Dělám, co miluji. Miluji, co dělám.

Dělám, co miluji. Miluji, co dělám.

Na své cestě potkávám ženy, které jsou nespokojené se svým životem. Rády by to změnily, ale neví jak...

I já jsem patřila k takovým ženám. Měla jsem své touhy. Chodila do práce, která mne ubíjela. Myslela jsem si, že AŽ budu dělat to, co mě baví, budu spokojená.

A tak jsem opustila velkou firmu a začala se naplno věnovat koníčkům a osobnímu rozvoji. Mým plánem bylo být v mých zájmech natolik dobrá, abych se tím uživila.

Ze začátku to bylo slibné, bavilo mě to, cítila jsem vnitřní naplnění. Postupem času jsem vnímala i to, že pokud se tou činností chci uživit, budu muset přitlačit. A tak se postupně z mého koníčka stávala koule na noze. Už mě tolik netěšilo věnovat se tomu, co se zdálo být tak lákavé a prima ze začátku. Čím víc se z koníčků stávala povinnost, tím míň mě to bavilo.

Pochopila jsem, že cokoliv dělám, se může stát "musem". Záleží na mém nastavení. A tak jsem se učila milovat to, co dělám. Neposuzovat, zdali to, co dělám právě teď, patří do kategorie zálib nebo povinností. Přestala jsem klást důležitost na to, co dělám a začala se zajímat o to, jak to prožívám, co vnímám a co cítím. Když mi něco nebylo příjemné, hledala jsem CO MI VADÍ a PROČ. Jakmile jsem našla "nákazu", pracovala jsem na zhojení.

Cesta to byla dlouhá a nelehká. Jsem vděčná za každý okamžik na ní, protože každá překážka mě posílila. Každý nepříjemný pocit mi pomohl pochopit mou vnitřní podstatu, najít kým nejsem a posunout se opět o krok blíž k tomu, kdo jsem a kam jdu.

Mým cílem se stala cesta. Je o tolik zábavnější užívat si každý okamžik místo čekání na velkou chvíli někde v dálce...

"KDYŽ SE NAUČÍME MILOVAT TO, CO DĚLÁME, BEZ PODMÍNEK, MILUJEME TO, CO DĚLÁME "

Pak už nezáleží na tom, jestli umýváme nádobí, šijeme, prodáváme v obchodě, uklízíme nebo jsme manažerky.

 

Přeji krásný den všem.

Jolana

 

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
Maruš11
Maruš11 31. 3. 2020

Odpovědět
gustawka
gustawka 27. 4. 2016

Přesně tak

Odpovědět
Dadma
Dadma 26. 4. 2016

Dadma 26.4.2016 Tak to je pravda.Já čím jsem starší ,tak některé věci dělám čím dál tím méně ráda.I když by se zdálo ,že mám nyní více času,prostě se musím nutit. Když jsme zaměstnané a chodíme do práce,záleží hodně i na tom v jakém kolektivu pracujeme a ne jakou práci vykonáváme. Já měla štěstí na výborný kolektiv a do práce jsem se těšila.

Odpovědět
Dadma
Dadma 26. 4. 2016

Dadma 26.4.2016 Tak to je pravda.Já čím jsem starší ,tak některé věci dělám čím dál tím méně ráda.I když by se zdálo ,že mám nyní více času,prostě se musím nutit. Když jsme zaměstnané a chodíme do práce,záleží hodně i na tom v jakém kolektivu pracujeme a ne jakou práci vykonáváme. Já měla štěstí na výborný kolektiv a do práce jsem se těšila. Dadma 26.4.2016 Tak to je pravda.Já čím jsem starší ,tak některé věci dělám čím dál tím méně ráda.I když by se zdálo ,že mám nyní více času,prostě se musím nutit. Když jsme zaměstnané a chodíme do práce,záleží hodně i na tom v jakém kolektivu pracujeme a ne jakou práci vykonáváme. Já měla štěstí na výborný kolektiv a do práce jsem se těšil

Odpovědět
Saille
Saille 26. 4. 2016

Absolutní souhlas. S mým vařením jsem už také měla malou krizi, která za předchozích 30 let nenastala. Ale zpátky do korporace - jen to neeee. Přenastavení již proběhlo a pomohlo, i tak díky za tento článek, kdyby pomohl jen jedné další z nás...

Odpovědět

ŽENY s.r.o. v číslech

3 887
testovaných produktů
90 092
registrovaných inspirativních žen
210 746
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.