Moje srdcová záležitost. Nejsem velkým fandou přeslazených písniček o lásce, ale tato má prostě duši. Není sladká jako cukrová vata, ale je nesmírně pravdivá. Celkem prostý text Lenky Filipové naprosto vystihuje kouzlo lásky. Co láska s člověkem dokáže a jak promění jeho přání i pohled na život. Neopomíjí ani možné obavy a úskalí zamilování. Nevyznáte se ve svých pocitech, nepoznáváte sami sebe, co je samozřejmé je najednou zázračné, co je výjimečné je rázem průzračné. 

Člověk je v jednu chvíli sám a v letmém okamžiku se život změní k nepoznání. Vysníte si svůj idol podobný fešákům z filmových pláten, a když se ten pravý objeví, jste sami překvapeni, že vypadá zcela jinak, ale je to prostě ON. Poznáte to. Tomu se říká láska. Přijde jako blesk z čistého nebe, nejde to naplánovat ani si to vymodlit. Přijde to samo – v okamžik, kdy to nejméně čekáte. Věřím na osudovou lásku – neexistují náhody. Vše se děje tak, jak má.
Ve chvílích, kdy jsem měla pocit, že už se nechci nikdy zamilovat a bez chlapa mi bude lépe, se objevil muž mého života. Cítila jsem jeho pohled na svých zádech a kdykoli jsem se pootočila, pousmál se a mnou projela vlna nepopsatelného blaha. Při pohledu do jeho očí jsem roztála jako led a nebyl čas na rozhodování. Bylo to tam – láska na první pohled. Rozum mi říkal ne, ale srdce si mlelo svou. Když mě oslovil, snažila jsem se být nad věcí, ale byla jsem štěstím bez sebe. Od toho okamžiku se mi celý život obrátil vzhůru nohama. Nebylo to vždycky jednoduché, ale dokázali jsme to. Jsme spolu a budujeme si vlastní hnízdečko, kde chceme žít jako rodina. Je to daleko od mého původního domova. K tomu ještě na vesnici, kde nejsem jako městská holka zvyklá žít. Ale mám tam to nejdůležitější – partnera na celý život, který miluje mě i mého synka. A já miluji jeho!
Neumím si život představit bez lásky. Láska hory přenáší a několik desítek kilometrů mě přeci nepřipraví o štěstí na celý život. Bude mi chybět má rodina – rodiče, sestra, teta, sestřenice a nejbližší kamarádky. Nic mi ale nebrání sednout do auta a zhruba za hodinku budu zase u nich. Je mi líto, že je neuvidím každý den, ale nebudu na to sama. Sestra mého mužíčka žije daleko na druhé straně zeměkoule se svým mužem a syny. Obdivuji ji, že se dokázala pro lásku odstěhovat tisíce kilometrů daleko. Všem tady celá jejich rodina moc chybí, ale přejeme jim, aby byli šťastni a určitě to neznamená, že je přestaneme mít rádi. To je ta síla lásky. Dokážeme se kvůli lásce vzdát i toho, co doopravdy milujeme. Obětovat část své lásky a věnovat ji někomu dalšímu. Umět svou lásku spravedlivě rozdělit mezi všechny, kteří si ji zaslouží. Láska patří všem, co ji umí také dávat. Rodičům, sourozencům a hlavně dětem, které lásku potřebují cítit víc než kdo jiný. To je smysl života. Milovat a být milován.
Dál ten příběh znáte, dál jej prožíváte, prý se tomu říká láska 🙂
 Vaše Ver.
0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account