„A co by si pomysleli ostatní???“ Jako bych slyšela svoji babičku z vesnice. Jenže nemusíte být z vesnice, aby Vás tato otázka přesto trápila. Možná jste v tom vyrostli. Chovat se tak, aby si ostatní nepomysleli bůh ví co. Možná se Vám to nezdá tak hrozné. Možná si říkáte: „No a co, tak se chovám tak, abych neměl/-a s nikým problémy.“ Jenže o to vůbec nejde.

Jde o to, že se nechováte tak, jak je pro Vás přirozené a místo toho, abyste se zajímali o to, co chcete rádi dělat a čím chcete být, tak se jen staráte o to, čím být nebo co mít, aby na Vás byli ostatní hrdí a nebo alespoň proto, aby si o Vás moc nepovídali.

Jenže potom se nemůžete divit, že nejste šťastní, když se stále jen snažíte někomu zavděčit. A co hůř! Když se snažíte někomu zavděčit, stejně to nejspíš neocení a ještě se to může otočit proti Vám. Proč? Protože tahle snaha o uznání druhých nebo snaha se jim zalíbit není nic jiného, než cesta do pekel dlážděná dobrými úmysly! Jak si Vás vlastně mohou vážit, když nemáte svůj názor? Jak si Vás může někdo všimnout, když se svobodně neprojevujete?

A věřte mi, že tenhle blok v mysli je u nás v Čechách blokem, co svou výškou do nebes sahá. Vezměte si jakýkoliv film před revolucí nebo těsně kolem ní. Vyrostli v tom naši rodiče, naši prarodiče, hodně z Vašich rodičů Vás v tom pak také vychovávalo.

 

Jak s tím bojovat

Opět není nic nemožné. Napřed je potřeba si uvědomit, že je to Váš případ, a že místo práce na svém štěstí se stále na někoho ohlížíte. Když si uvědomíte, jaké chyby děláte, pak víte čemu se postavit a proti čemu bojovat.

V prvé řadě si musíte uvědomit, že je úplně, ale naprosto úplně jedno co si kdo myslí. Nežijí Váš život, nemají Vaše vzpomínky, nemají Vaše emoce. A když někdo nic z Vás nemá, tak jak Vás může soudit? Správně!! – NEMŮŽE!

Přečtěte si 4 dohody, neuvěřitelnou knihu od Dona Miguela Ruize. Podrobně se věnuje tomu, proč je tak hrozně nedůležité, co si myslí ostatní. A dokonce se tam dozvíte, jak je nedůležité, co si o Vás myslí nejenom špatného, ale i dobrého. A to třeba i pro mne byla naprostá novinka. Snažila jsem se, aby si o mě lidé mysleli dobré věci… A pak se rozjel kolotoč toho, co jsem popsala výše. Když jsem se zbavila těchto pout, tak co se stalo? Ulevilo se mi. Konečně jsem se mohla začít soustředit na sebe.

 

Platí to i naopak

A neplatí to pouze o tom, co si kdo myslí, ale také o tom, co Vy si myslíte, že si oni myslí. Další věc, která Vás v cestě za štěstím v tomto ohledu brzdí je, že spekulujete o tom, co si kdo myslí. Já tomu ráda říkám „coby, kdyby“. Tady to konstruování, co se asi honí o Vás hlavou někomu jinému, ztrácíte denně tolik drahocenného času, že si to možná ani neuvědomujete.

A co by se s tím časem dalo dělat, kdyby byl pro Vás? Přece cokoliv senzačního!!! 🙂 Je to Váš čas, který ztrácíte denně naprosto zbytečně. Ženy toto velmi rády dělají, když přemýšlí o mužích. „Na co asi myslí? A proč řekl to a to? A proč udělal to a to?“ A v mysli konstuují všemožné scénáře dění, až se klidně stane, že samy sebe přesvědčení o něčem, co se nikdy nestalo a to klidně může znamenat, že se třeba na toho muže začnou zlobit.

Přiznejte se, kolik z Vás už strávilo hromadu času tady tím přemítání „coby, kdyby“ a v hlavě jste s partnerem vlastně „virtuálně“ hádali. A úplně jste se pak chtěli pohádat, protože jste to všechno, co jste si v hlavně vykonstruovali, pak tomu druhému chtěli říct.

 

A žárlivost je na světě

Takhle vzniká i žárlivost. Pořád člověk přemítá, co ten druhý asi dělá a ke všemu mu mozek nabízí ty nejvíce katastrofické plány a přitom se vůbec nic nestalo. Nebo se přihodila nějaká banalita, ale Vy už jste plní zloby a připravení s kopcem výčitek a pak ani možná nechcete nic slyšet.

Tohle všechno je kombinace toho, že je pro Vás důležité, co si ostatní myslí, to Vás vede k tomu, abyste se druhým zavděčili, to zas vede k tomu, že také Vy o ostatních pořád přemýšlíte a konstruujete pak v hlavě „coby, kdyby“, a protože člověk má tendenci myslet negativně, tak z toho nakonec nikdy není nic dobrého a celé to je cesta do záhuby.

Všechno vede ke všemu, vše se vším souvisí. Výhodou však je, že máte naprostou moc nad svým mozkem. A jestli teď říkáte, že ne, tak Vás vyvádím tímto z omylu! Mozek není nic jiného, než Vy samotní a můžete ovládat všechno co říká a jak to říká. Asi to budete muset chvíli trénovat, ale jde to! Však si přečtěte nějakou mou knihu. V černé se dozvíte, jak svůj mozek trénovat proti depresím a v bílé se dozvíte, jak trénovat jednání a svou intuici, abyste dosáhli všeho, co budete chtít. Ono tak těžké není, vážně! Trocha tréninku a pořádný, ale opravdu pořádný a nádherný sen a hned jste na dobré cestě. Jsou teď v akci 1+1 zdarma. Podívejte se sami sem >>.

A proto se nestarejte o to, co si o Vás myslí ostatní, nechtějte se jim zavděčit a naopak ani Vy nesmýšlejte o ostatní ve stylu „coby, kdyby“. Vždy, když s tím začnete, okřikněte se v duchu a začněte myslet na něco lepšího, krásného. Někdy samotné uvědomování si toho, co děláme špatně, to pomůže zcela vymýtit. Všechen ten čas, který Vám to zabíralo věnujte svým plánům a konáním na splnění Vašich přání! To je přece lepší činnost. Co říkáte?

Vaše Lenka

 

Většina lidí nemá jen jeden blok, ale nějakou kombinaci více. Čtěte moje pravidelné články. BLOK č. 1 – Křivdy z minulosti najdete tady >> a BLOK č. 2 – Sebevědomí najdete tady >>.

0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account