Andělské poselství na přístí týden - Pomíjivost

Krásný nadcházející týden, broučkové Jak jste se měli? Čeká nás poslední školní týden, vysvědčení a pak PRÁZDNINYYYY Těšíte se? Já moc! Chci si je s dětmi a všemi, které v životě mám, i s těmi, kteří do něj přicházejí, užít. Prostě spolu být. Užít si ten čas, kdy jsme spolu, i čas, kdy jsme třeba sami. Poslední dobou je pro mě čas tím nejdůležitějším měřítkem. Peníze vždycky nějak vyděláte, ale čas si za ně stejně nekoupíte. Ani nevím, proč vám tohle píšu, ale když se tak dívám na kartu pro příští týden, tak možná proto, že tato karta je o pomíjivosti. Od začátku roku spolu procházíme velmi důležitým procesem. Pomíjivost je ve své podstatě další level. Od zbavování starých vzorců, pouštění nefunkčních věcí nebo vztahů, stojíme před lekcí, která nás učí nelpění. Je to úžasná lekce. Pokud se nám ji podaří zvládnout, dostaneme se do rovnováhy. Protože už budeme vědět, a pozor, nejen teoreticky, že se vším, o co přicházíme, jsme zároveň obohacováni něčím novým. Vždycky to tak je. Bohužel, většinou je problém právě v nás, protože jsme tak zahlceni emocemi po tom, co odchází, že k sobě ani nic nového nepustíme, protože třeba stále doufáme nebo čekáme, že se nám to, co odchází, vrátí. Tento týden bude právě o tom naučit se nechat věci i lidi odcházet a zároveň SI DOVOLIT nechat přijít to nové. Ať už je to cokoliv. Vše kolem nás je proces. A tím pádem i my, protože jsme jeho nedílnou součástí. Proces nelze zastavit, protože stále trvá. Něco jako koloběh. I kdybychom sebevíc chtěli, nezastavíme to. Jen pokud jdeme s proudem života, jsme v rovnováze. Vesmír ví daleko lépe než my, proč zrovna v tu chvíli od nás něco nebo někdo odchází. Je důležité, abychom to dokázali přijmout. Tak jako se střídají roční období, den a noc, teplo a zima, střídají se i naše emoce – radost a smutek. Prosím, berte je na vědomí. Jsou tou nejdůležitější součástí nás a našeho procesu. Jakoukoliv emoci právě prožíváte, přijměte ji. Berte ji za svou a nechte ji proběhnout. Ona zase odejde, ale v tu chvíli je pro vás nesmírně důležitá. Nemá smysl zastavovat smutek, protože pokud máte radost, taky ji zastavit nechcete. Berte to tak, že po velkých vedrech je bouřka taky potřeba. A jak víte, nikdy netrvá věčně, a zanedlouho zase svítí sluníčko. Přátelé, nelpěme na ničem, ať je to cokoliv. Berme věci, tak jak jsou, jak přicházejí a odcházejí. Věřme vesmíru a sobě, že to, co potřebujeme, přijde. I když třeba ještě nevíme, co to vlastně je. Je to tak v pořádku. Vesmír ví vždycky víc, než my. Nelpění je úžasná cesta ke svobodě. Protože jen ve chvíli, kdy na nikom a ničem nelpíme, jsme svobodní. Vnitřně svobodní. To je přece nádhernej pocit. A nás už to za chvíli čeká…

Mějte se úžasně

Tereza