Čas vánoční se kvapem blíží a první adventní neděle je za námi. Já začala s vánočním úklidem poslední týden v listopadu a musím na sebe být pyšná, protože teď už nejsem v takovém presu. Teď jen udržovat. Ale abych se dostala k tomu, co vám chci sdělit. Neustále a stále dokola se omílá, že čas vánoc je čas pohody, klidu a míru. Ale ať se podívám doleva či doprava, všichni se stresují, honí a blázní. Já si vždy vše tak nějak rozvrhnu v dosažitelné cíle a termíny. Ten předvánoční shon si vlastně ve výsledku užívám. Snažím se navodit tu správnou atmosféru nejen pro sebe, ale i pro celou svou rodinu, abychom měli ten známý klid u rodinného krbu. A má to pro mě i hodnotný význam, o kterém se zmíním záhy.
Nemá pro mě smysl péct 20 druhů cukroví. Upeču 5 nejoblíbenějších a pak se uvidí. Dárky hledám na internetu, a co jde, objednám, anebo jdu přímo cíleně koupit danou věc. Nákupní centra jsou pro mě v tento čas horor. Místo toho si raději uděláme výlet na adventní trhy, dáme si svařák a nasáváme tu vůni. Jen ten sníh k tomu letos zatím chybí. Kéž by byli letos vánoce na sněhu!
Vánoce u nás slavíme a opravdu prožíváme, jak jsem již zmínila. Pro mě to jsou nejkrásnější svátky a ten čas příprav je pro mě daleko hezčí, než rozdávání dárků. Dárky to pro mě tak nějak končí a cítím se zklamaná. Ne kvůli obdrženým dárkům, ale tím, že je konec. Taky moc ráda dárky vymýšlím a dávám, ale po jejich rozdání si nikdy nejsem jistá, zda jsem se dost zavděčila. Snažím se vždy o praktické a užitečné dárky. Nemám ráda takzvané „pičupajdy“, na které se práší a nic z toho.
Ale zpět k tomu času příprav. Od té doby, co jsem s manželem, tak se Vánoce snažím dodržovat se všemi tradicemi a některé tradice si i sami zakládáme. Za sebe mám takovou povinnost manželovi ty všechny jeho vánoce z dětství vynahradit. Nebudu vás zasvěcovat do detailů, ale jeho rodiče se rozvedli, když byl docela malý a pak ty vánoce byly pro něj dost rozházené. V pozdějším věku Štědrý večer trávil s kamarádem na pivu. Každý měl tu svou „úplnou“ rodinu a on tak nějak zbyl. A tak peču, zdobím, uklízím, vymýšlím dárky a navozuju vánoční atmosféru svíčkami, adventními trhy, vánočkou a všeobecně se snažím o tu rodinnou pohodu. Aby vůbec poznal, co jsem já měla vlastně každý rok.
Sice se naši každý rok na Vánoce pohádali, ale nakonec to mělo ten šťastný konec a u večeře jsme se na sebe culili a táta si pak vždy ještě přes protest nás všech přidal a oddálil to rozbalování dárků, na které jsem se tak těšili.
Celým tímto textem vám chci jen doporučit se zamyslet. Tento čas je hlavně o rodině. O žádných dárcích, shonu, stresu či v horším případě půjčkách. Každý můžeme trávit vánoce po svém a klidně i bez dárků. Ale pokud je to bez nějakého člena rodiny, je to vždy dost smutné. Važme si toho, co a koho máme a kdy jindy si to připomenout než teď. Ponořte se do infantilnosti a slavte vánoce jako díti. Bez starostí a s radostí všedního dne!
Závěrem Vám chci popřát opravdu ty nejkouzelnější vánoce a úspěšný nejen Nový rok!
0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account