Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

mama_na_plny_plyn
mama_na_plny_plyn
Vloženo 22. 1. 2017
Líbí se mi

Velké vzrúšo ve Švýcarsku.

mama_na_plny_plyn
mama_na_plny_plyn
Vloženo 22. 1. 2017
Líbí se mi
Velké vzrúšo ve Švýcarsku.

Velké vzrúšo ve Švýcarsku.

Víte čemu se říká zatracená smůla?  Jedete si ve Švýcarsku po dálnici. Najednou se objeví cedule na začínající zúžení z důvodu údržby silnice. Zůstanete proto ve svém pravém pruhu, jen snížíte rychlost, stejně jako vždy. Jenže najednou rána a předemnou v čelním okně "pavouk" jak blázen. Údržba silnice spočívala v tom, že sekali trávu na travnatých úsecích mezi sjezdy. A nějakému "šikulovi" vystřelil zpod sekačky šutr přímo do mého okna. Zastavila jsem tedy v odstavném pruhu a vydala jsem se za oním dělníkem, abych se s ním domluvila o sepsání protokolu pro policii na celnici, aby mi nedělali problém a já mohla dojet alespoň na víkend domů a do servisu, nechat okno vyměnit. Milí zlatý mi ovšem řekl, že na tohle musí zavolat šéfa, ten přiveze protokol, sepíše mi to a vydá. No krása, takže perfektní zdržení. Ale tu půl hodinu jsem si na šéfa počkala. Přijel, chtěl po mě zelenou kartu, techničák a moje doklady, aby byli i oni krytí v případě, že bych to dala na polici, aby neměli problém. Vyhověla jsem jim, u dopravní nehody, nic neobvyklého. Prostě vše šlo jako u běžné nehody. Takže vypsal celý formulář o nehodě, co měl, to bylo v pořádku. 

Problém nastal, když jsem si řekla o své doklady zpět a o kopii protokolu. Nechtěl mi vrátit ani jedno, ani moje doklady, ani formulář a ani doklady od auta, když jsem chtěla vyndat mobil z kapsy a zavolat policii nebo šéfa o pomoc, snažil se mi z rukou vytrhnout i telefon a pořád opakoval, že já tam s nimi už zůstanu a pokračovat nebudu. Když už si dovolil na mě sahat, dovolila jsem si to taky, asi hodinové mordování, nervy na dranc, ale doklady jsem měla zpět a kupodivu jsem byla i v autě, ale tím to nekončilo, protože tenhle hajzlík, mi stál ve dveřích, nechtěl uhnout a když jsem chtěla dát klíčky do zapalování, chtěl mi sebrat i ty klíčky. Navíc se neustále usmíval takovým slizským pohledem, cosi mrmlal a mě jako nekuřákovi, vydechoval kouř od cigarety do auta.  Zoufalá, rozklepaná, vystresovaná s vidinou nejděsivějších scénářů o takovýchto případech z kriminálek, jsem už nevěděla co. 

Záchrana přišla nečekaně od neznámého kolegy, jízdou rychlou jako krok želvy jel těsně okolo mého auta a ustavičně troubil, takže přiměl tohodle blbce přivřít dveře a přimáčknout se k auta. Ale abych mu nemohla zavřít, nechal v mírně pootevřených dveřích rameno. Když kolega projel, otevřela jsem dveře, švihla ho jimi přes rameno, zabouchla jsem a zamkla. Tak strašně se mi klepali ruce, že jsem se nemohla ani klíčkem trefit do zapalování, rychle jsem nastartovala a chtěla jsem odjet, ale dva dělníky jsem měla před autem a tenhle mi visel na dveřích a sklopil mi zrcátko, abych neviděla na dálnici a bála se tam vjet. Když se mi podařilo dát klíček do zapalování a nastartovat, začal mi mým vlastním zrcátkem bušit do okýnka a pokoušel se ho rozbít ještě i bušením pěstí. Absolutně zoufalá jsem couvla a i bez zrcátka jsem vlítla do dálnice s tím, že mít rozmlácený auto a nebýt tam sama, je pořád lepší, než tam s nimi zůstat. On ze dveří při couvání seskočil a já při vjetí na jediný pruh dálnice, kde byla rychlost omezená na 70km/h vlítla hlava nehlava a čekala jsem ránu. Naštěstí vše klaplo a já odtud pádila jako by mi hořel koudel u prd...

Jako nekuřák jsem vyklepaná jak startka na hranicích vypila na jeden zátah kafe, zajedla to tabulkou čokolády, asi hodinu jsem to rozdýchávala a pak zavolala šéfovi, co se stalo, bral to s mnohem větším klidem, než jsem čekala. Neřešil okno, neřešil auto, prý jen ať si v klidu dojedu až se budu na to cítit. No šok jsem měla slušnej, papíry jsem si vyclila, díky bohu, i bez problémů vyjela z celnice bez povšimnutí mého krásného okna. A na druhý den dojela domů. "Drobeček" (jméno mého služebáku) šel rovnou do servisu na výměnu skla. 

A myslíte si, že jsem snad na Švýcarsko zanevřela po tomto zážitku a už se tam nikdy nechtěla vrátit? Kdepak, v úterý ráno už jsme na Švýcarských hranicích znovu vyclívali a těšili se na ty krásy přírody a na dobrodružství, co ještě zažijeme. 

 

Foto z toho jak dopadlo mé čelní okno. 

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
Jankkas
Jankkas 19. 6. 2020

Odpovědět
xxkouckaxx
xxkouckaxx 13. 5. 2020

Odpovědět
Maruš11
Maruš11 1. 4. 2020

Odpovědět
Kahomar
Kahomar 3. 2. 2020

bez takových zážitků by se člověk rád obešel..

Odpovědět
mama_na_plny_plyn
mama_na_plny_plyn 15. 2. 2020

To rozhodně.

Ovace
Ovace 22. 1. 2017

Odpovědět

ŽENY s.r.o. v číslech

3 887
testovaných produktů
96 054
registrovaných inspirativních žen
210 746
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.