Když jsem plánovala dubnový výlet v Itálii, jedním z míst, které jsem chtěla navštívit, byla úchvatná květinová zahrada Parco Giardino Sigurta. Nachází se jen kousek od známého jezera Lago di Garda a považuje se za jednu z nejkrásnějších zahrad světa.
Opravdu si nepředstavujte obyčejnou botanickou zahradu, tento park o rozloze 60 hektarů je dokonalým místem relaxace a pastvou pro oči. Najdete zde mimo jiné zábavné bludiště z tisu červeného, jedinečnou vodní zahradu nebo třeba čtyři sta let starý dub.
Jak už ale víte, výlet do Itálie se letos nekoná, a tak v duchu mé vlastní letošní výzvy „objev Itálii v Česku“ jsem se rozhodla porozhlédnout, zda i v našich končinách lze najít nějakou italskou zahradu. A opravdu se zadařilo. Hned dvakrát!
Tu nejkrásnější a nejryzejší ukázku italské zahrady jsem našla u zámku Stekník, který se nachází necelých šest kilometrů východně od Žatce (z Prahy zhruba hodina cesty autem). Na cestě obklíčené chmelnicemi jsem se příhodně cítila jako uprostřed italských vinic. Zámek je poměrně zapomenutý, nenajdete zde davy lidí, ale to je nakonec dobře. Aspoň si dokážete v klidu vychutnat okouzlující terasy, sochy a intimní zákoutí, která zahrada nabízí.
Druhou ukázku italské zahrady jsem našla v areálu zámku Nové Hrady u Litomyšle. Zámecký areál je tvořen několika typy zahrad, mimo jiné zde najdete i ukázku italské zahrady s typickými kaskádami. Oproti Stekníku se jedná opravdu jen o malou ukázku, nicméně i tak určitě stojí za vidění.
A jak byste vlastně měli takovou italskou zahradu poznat? Obvykle bývá ve svahu, proto jsou pro ni typické terasy. Spíše než druhům jednotlivých rostlin je věnována pozornost majestátným schodištím, geometrickým tvarům a kaskádám. Pokud máte rádi detaily jako já, italské zahrady si zamilujete. Vše je symetrické, harmonické a takové… uklidňující.
Když jsem se v těch zahradách toulala, napadlo mě, jak moc bych si přála mít vlastní zahrádku u domu. Místo, kde bych mohla kdykoliv jít relaxovat, posedět s celou rodinou a přáteli, utopit ve fontáně či jezírku všechny své starosti. Přesně taková by měla být domácí zahrada v italském stylu. Oáza klidu a odpočinku pro chvíle o samotě, srdečná a hlučná v kruhu rodiny a přátel. Tedy alespoň tak si ji představuji já.
