Premiér Andrej Babiš projevil neskromné přání, aby se lidé v Česku přestali strašit koronavirem. Proti tomu stojí tvrdá fakta, která prakticky říkají, že příštích několik týdnů bude těžkých – a že s tím nemůžeme moc dělat. Přání premiéra je ovšem slušné vyslyšet (je to přece jen člověk s rovnou páteří, nelže, nekrade a málo pije) a být tak nějak pozitivně konstruktivní. V takové chvíli sahá rozumný člověk i po pomoci psychologické, kterou nabízíme.
Co nás čeká a proč mluvit hned o katastrofě?
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ve středu ve sněmovně přiznal, že počet nakažených koronavirem bude narůstat, aktuální reprodukční číslo má hodnotu 1,59. Ministr vnitra Jan Hamáček pak dodal, že nárůst počtu nemocných začíná být exponenciální a na konci září můžeme mít až 8 tisíc nakažených denně.
Na Vysoké škole života se rozdíl mezi lineárním a exponenciálním šířením neučí. Kdyby se učil, věděli by i její absolventi, že situace je zlá. To je jedna věc.
Ta druhá je ještě zábavnější: co proti tomu můžeme dělat? Nic. Přesněji řečeno nic, co bychom nedělali už teď. Nebo ještě jinak: cokoli uděláme dnes a dál, projeví se nejdřív za několik týdnů. Nynější nárůst je důsledkem (ne)opatření, která se (ne)udělala někdy kolem 20. srpna. Ano, to byla ta chvíle, kdy ministr navrhoval přísnější nošení roušek, ale Babiš byl proti. Lidé už jsou z roušek unavení, řekl premiér, Vojtěch zašoupal nohama a bylo. Babiš sice za důsledky slíbil převzít odpovědnost, to ale nejspíš znamená, že ji vloží do holdingu, se kterým nemá nic společného. Nebo tak něco.
Ty dva tři týdny (a možná víc) opravdu nebudou veselé. Budou lítat šílená čísla (ve středu do 18. hodiny bylo 1293 nových případů, což znamená, že atakujeme hranici 2000 za den). Je tu vysoké riziko zahlcení nemocnic, chytrá karanténa nejspíš zkolabuje a zkolabuje i ta ne-chytrá, tedy klasické trasování. Budeme si muset zvyknout na počty zemřelých, jaké tu ještě nebyly.
Ale je v tom i bod naděje, že se křivky dříve či později začnou kulatit. Až na pár mašíblů, o kterých bychom rádi napsali, že jsou to trollové, ale oni budou spíš jen hlupci, budou fungovat ona základní pravidla – sociální distancing, dezinfekce, roušky, plánování zbytečných pochůzek, home-office, mytí rukou.
Když premiér říká „nestrašte se“, má na mysli „nestrašte mě“. Podle zpráv z jeho okolí je vyjukaný především on sám. Ať už z obav o své zdraví nebo o osud nejlepšího projektu, jaký kdy vymyslel, dříve známého pod názvem Vláda České republiky. To je také důvod, proč se Babiš uchyluje ke zjevným lžím.
„Dám vám pozitivní zprávy, které česká média, potažmo ČT nevysílá. První zprávou je, že včera na COVID-19 nikdo nezemřel,“ řekl Babiš v neděli ve svých Čaulidech. Nebyla to pravda. A nebyla to dokonce pravda už v okamžiku, kdy Babiš tato slova vypouštěl. V neděli večer už byl známý jeden případ úmrtí, postupně toto číslo vystoupalo na šest.
„Tolik, co my testujeme, nikdo netestuje,” hlásá do světa Babiš. Je to naopak. V přepočtu na počet obyvatel je v Evropě jen šest zemí, které testují méně.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ve středu ve sněmovně přiznal, že počet nakažených koronavirem bude narůstat, aktuální reprodukční číslo má hodnotu 1,59. Ministr vnitra Jan Hamáček pak dodal, že nárůst počtu nemocných začíná být exponenciální a na konci září můžeme mít až 8 tisíc nakažených denně.
Na Vysoké škole života se rozdíl mezi lineárním a exponenciálním šířením neučí. Kdyby se učil, věděli by i její absolventi, že situace je zlá. To je jedna věc.
Ta druhá je ještě zábavnější: co proti tomu můžeme dělat? Nic. Přesněji řečeno nic, co bychom nedělali už teď. Nebo ještě jinak: cokoli uděláme dnes a dál, projeví se nejdřív za několik týdnů. Nynější nárůst je důsledkem (ne)opatření, která se (ne)udělala někdy kolem 20. srpna. Ano, to byla ta chvíle, kdy ministr navrhoval přísnější nošení roušek, ale Babiš byl proti. Lidé už jsou z roušek unavení, řekl premiér, Vojtěch zašoupal nohama a bylo. Babiš sice za důsledky slíbil převzít odpovědnost, to ale nejspíš znamená, že ji vloží do holdingu, se kterým nemá nic společného. Nebo tak něco.
Ty dva tři týdny (a možná víc) opravdu nebudou veselé. Budou lítat šílená čísla (ve středu do 18. hodiny bylo 1293 nových případů, což znamená, že atakujeme hranici 2000 za den). Je tu vysoké riziko zahlcení nemocnic, chytrá karanténa nejspíš zkolabuje a zkolabuje i ta ne-chytrá, tedy klasické trasování. Budeme si muset zvyknout na počty zemřelých, jaké tu ještě nebyly.
Ale je v tom i bod naděje, že se křivky dříve či později začnou kulatit. Až na pár mašíblů, o kterých bychom rádi napsali, že jsou to trollové, ale oni budou spíš jen hlupci, budou fungovat ona základní pravidla – sociální distancing, dezinfekce, roušky, plánování zbytečných pochůzek, home-office, mytí rukou.
Když premiér říká „nestrašte se“, má na mysli „nestrašte mě“. Podle zpráv z jeho okolí je vyjukaný především on sám. Ať už z obav o své zdraví nebo o osud nejlepšího projektu, jaký kdy vymyslel, dříve známého pod názvem Vláda České republiky. To je také důvod, proč se Babiš uchyluje ke zjevným lžím.
„Dám vám pozitivní zprávy, které česká média, potažmo ČT nevysílá. První zprávou je, že včera na COVID-19 nikdo nezemřel,“ řekl Babiš v neděli ve svých Čaulidech. Nebyla to pravda. A nebyla to dokonce pravda už v okamžiku, kdy Babiš tato slova vypouštěl. V neděli večer už byl známý jeden případ úmrtí, postupně toto číslo vystoupalo na šest.
„Tolik, co my testujeme, nikdo netestuje,” hlásá do světa Babiš. Je to naopak. V přepočtu na počet obyvatel je v Evropě jen šest zemí, které testují méně.
Ta druhá je ještě zábavnější: co proti tomu můžeme dělat? Nic. Přesněji řečeno nic, co bychom nedělali už teď. Nebo ještě jinak: cokoli uděláme dnes a dál, projeví se nejdřív za několik týdnů. Nynější nárůst je důsledkem (ne)opatření, která se (ne)udělala někdy kolem 20. srpna. Ano, to byla ta chvíle, kdy ministr navrhoval přísnější nošení roušek, ale Babiš byl proti. Lidé už jsou z roušek unavení, řekl premiér, Vojtěch zašoupal nohama a bylo. Babiš sice za důsledky slíbil převzít odpovědnost, to ale nejspíš znamená, že ji vloží do holdingu, se kterým nemá nic společného. Nebo tak něco.
Ty dva tři týdny (a možná víc) opravdu nebudou veselé. Budou lítat šílená čísla (ve středu do 18. hodiny bylo 1293 nových případů, což znamená, že atakujeme hranici 2000 za den). Je tu vysoké riziko zahlcení nemocnic, chytrá karanténa nejspíš zkolabuje a zkolabuje i ta ne-chytrá, tedy klasické trasování. Budeme si muset zvyknout na počty zemřelých, jaké tu ještě nebyly.
Ale je v tom i bod naděje, že se křivky dříve či později začnou kulatit. Až na pár mašíblů, o kterých bychom rádi napsali, že jsou to trollové, ale oni budou spíš jen hlupci, budou fungovat ona základní pravidla – sociální distancing, dezinfekce, roušky, plánování zbytečných pochůzek, home-office, mytí rukou.
Když premiér říká „nestrašte se“, má na mysli „nestrašte mě“. Podle zpráv z jeho okolí je vyjukaný především on sám. Ať už z obav o své zdraví nebo o osud nejlepšího projektu, jaký kdy vymyslel, dříve známého pod názvem Vláda České republiky. To je také důvod, proč se Babiš uchyluje ke zjevným lžím.
„Dám vám pozitivní zprávy, které česká média, potažmo ČT nevysílá. První zprávou je, že včera na COVID-19 nikdo nezemřel,“ řekl Babiš v neděli ve svých Čaulidech. Nebyla to pravda. A nebyla to dokonce pravda už v okamžiku, kdy Babiš tato slova vypouštěl. V neděli večer už byl známý jeden případ úmrtí, postupně toto číslo vystoupalo na šest.
„Tolik, co my testujeme, nikdo netestuje,” hlásá do světa Babiš. Je to naopak. V přepočtu na počet obyvatel je v Evropě jen šest zemí, které testují méně.
Ale je v tom i bod naděje, že se křivky dříve či později začnou kulatit. Až na pár mašíblů, o kterých bychom rádi napsali, že jsou to trollové, ale oni budou spíš jen hlupci, budou fungovat ona základní pravidla – sociální distancing, dezinfekce, roušky, plánování zbytečných pochůzek, home-office, mytí rukou.
Když premiér říká „nestrašte se“, má na mysli „nestrašte mě“. Podle zpráv z jeho okolí je vyjukaný především on sám. Ať už z obav o své zdraví nebo o osud nejlepšího projektu, jaký kdy vymyslel, dříve známého pod názvem Vláda České republiky. To je také důvod, proč se Babiš uchyluje ke zjevným lžím.
„Dám vám pozitivní zprávy, které česká média, potažmo ČT nevysílá. První zprávou je, že včera na COVID-19 nikdo nezemřel,“ řekl Babiš v neděli ve svých Čaulidech. Nebyla to pravda. A nebyla to dokonce pravda už v okamžiku, kdy Babiš tato slova vypouštěl. V neděli večer už byl známý jeden případ úmrtí, postupně toto číslo vystoupalo na šest.
„Tolik, co my testujeme, nikdo netestuje,” hlásá do světa Babiš. Je to naopak. V přepočtu na počet obyvatel je v Evropě jen šest zemí, které testují méně.
