Tento web využívá cookies. Jeho používáním s tím vyjadřujete souhlas. Více informací

Mishula
Mishula
Vloženo 24. 8. 2015
Líbí se mi

Korsika. Moře, kouzelná městečka a úchvatná příroda

Mishula
Mishula
Vloženo 24. 8. 2015
Líbí se mi
Korsika. Moře, kouzelná městečka a úchvatná příroda

Korsika. Moře, kouzelná městečka a úchvatná příroda

Vy jedete na Korsiku? Super! A s jakou cestovkou? Máte ubytování? Ne, jedeme po vlastní ose a vezeme si stan

Dovolenááá.... Při výběru jsme se shodli celkem hned a jednoznačně (neříkejte mi hlavně, že je to výjimečný jev). A kdyby z jakéhokoliv důvodů nevyšla Korsika, tak druhá varianta bylo putování po ČR. No, co byste si vybrali vy? Česká republika je sice nádherná, vždy jsem si říkala, že bych měla poznat nejdříve krásy kolem nás... ale není všem dnům konec.

Příprava vs. realita

Surfovali jsme po internetu, četli cestopisy druhých, studovali průvodce a zjišťovali kam se podívat, jak se tam dostat a jaká by asi byla nejvhodnější trasa. Ve výsledku jsme prostě vyrazili na cestu a co se nám líbilo, tam jsme zastavili. Měli jsme předem sepsaná místa, která stojí za podívání, ale stejně jsme se toho nedrželi. Příště ale uděláme stejně totéž, protože občas jsme si říkali, jóó o tom už někdo psal. Takže kdo píše o tom, kde byl, piště dál. Lidem to opravdu pomáhá. Jednak v ujištění, že tam prostě musí taky, druhak v tom, že víc lidí více vidělo a o zapomenutých krásných místečkách by se vědět mělo.

Cesta

Naložené auto, kde každá věc měla své místo (věcí nebylo málo, kufr jsme měli dohromady, jídlo jsme samozřejmě neodhadli, bylo ho moc) vyrazilo s námi na cestu. Bylo úplně nové, takže jsme ho svým způsobem dost kvalitně mohli zajet a cestou jsme měli o literaturu postaráno. Fakt, poprvé jsme četla manuál na auto. Přestože jsem si myslela, že čtení v autě absolutně zvládám, tak jsem najednou zjistila, že to taková výhra není. Alespoň jsem si záhy uvědomila, že po cestě si knížku opravdu nepřečtu. Neotevřela jsem ji pro zážitky ani po zbytek celé dovolené. Jako spolehlivý a zábavný spolujezdec jsem sledovala trasu, všechny ukazatele a cedule, kdejaké hrady a zámečky na dohled ze silnice, stromy, kytky a zvířátka... a pak jsme byli v Alpách. Přiznám se, takhle jsem je viděla poprvé (lyžovat jsem po letech začala letos, vysokohorskou turistiku nebylo s kým absolvovat). Byla jsem v úžasu... dostala jsem náhle příslib výletu do Alp. ) Zvolili jsme tedy cestu přes Německo, Rakousko, Itálii. V Itálii jsme se byli podívat u šikmé věže v Pise a pak na trajekt do Livorna.

Korsika

Cesta trajektem trvala čtyři hodiny a pár minut. Usadili jsme se na přední části lodi, což nebyla dobře zvolená varianta, moooc se to s námi houpalo. Ke konci plavby jsme vyšli statečně ven, kde jsme zjistili, že tam by to bylo o hodně fajnovější. Svítilo sluníčko, foukal příjemně vítr a na zádi jsme se cítili fajn. Při cestě zpět zamíříme hned ven.

Na Korsice nás přivítala Bastia, přístavní město. Vyjeli jsme hned z města, s myšlenkou, že to projdeme až na konci dovolené, kdy budeme čekat na zpáteční trajekt... No kdybychom hned věděli, že přebookujeme trajekt a že prohlídku města nestihneme, tak bychom možná hned změnili plány. Ale nebudu předbíhat. Předem jsme se domluvili, že nejsevernější část ostrova vynecháme, protože dle slov všech turistů není nijak zajímavý. Můj Pan řidič ale přesto vyrazil do "vztyčeného prstu" (tvar ostrova pripomíná zaťatou dlaň se vztyčeným prstem), že tam třeba může přeci jen být hezky a je to jen kousek (skoro 100km). Úchvatné nám to přišlo v tom, že to byla první navštívená místa.

Navštívená místa

První navštívené místo bylo Saint-Florent, krásné menší přístavní městečko, krásné jachty, kavárničky, uličky. Historie a cestovni ruch se zde v letních měsících nezapře. Dále jsme projeli v nočních hodinách městečko L'lle-Rouse, Algajolu a prošli si úžasné hradby v Calvi, kde vás vítá nenápadná busta Kryštofa Columba.

Podél pobřeží s krásnými výhledy na malé pláže a skalní krásy jsme dojeli na pláž Galeria, kde se nám moc líbilo a užili si velkých vln. Moc jsme se nezdržovali a zas vyrazili dál směr Porto, kde jsme plánovali západ sluníčka nad mořem, ale nakonec bylo zataženo. Pláž byla také moc hezká, ale vydali jsme se na procházku k soutěsce Spelunca, která patří na Korsice k nejkrásnějším přírodním památkám. Jedná se o jeden z nejmohutnějších žulových kaňonů v Evropě. Na řece je krásný kamenný most Ponte Vecchiu (= Starý most) z 15. století, je konstruován tak, aby vydržel přívaly vody během jarních a podzimních měsíců.

 

Po cestě dál jsme se kochali Calanches de Piana, což je jedno z nejkrásnějších míst na Korsice, zapsané na Seznam UNESCO. Jedná se o skaliska z červeného porfyru (rozuměj prostě červený šutr ), rozervané erozí, vytvářejí nad zátokou Porto monumentální kulisy. Stálo to za to se k nim vyškrábat. A ty výhledy pak... Podél pobřeží a dalšími úzkými cestami jsme dojeli na další pláž, kde jsme se procházeli při již vydařeném zapadajícím slunci po pláži a pak šli spát. Čekalo nás hlavní město Ajaccio. Město hlavní, město velké, město přístavní. Viděli jsme sousoší s Napoleonem Bonaparte, prošli dále uličkami, prohlédli zaoceánské lodě a vyrazili unaveni k autu, poté směr Propriano hledat kemp. Kemp jsme našli, dali si pivo, přeprali pár kousků oblečení, bojovali s vosama a druhý den se na pláži pěkně připálili. Panthenol zachraňoval situaci a my vyrazili dále do nejvíc korsického (historického) městečka Sartene, které nás svou historií, která dýchala z uliček, budov a náměstíček úplně nadchla.

 

Následovalo Bonifacio, na které jsme vsázeli, že nám vyrazí dech. Všichni to vychvalovali a tak jsme to nejdříve obhlédli večer a na druhý den jsme se shodli, že si zaplatíme výletní lodičkou výlet kolem nejjižnější části ostrova, která opravdu stála za to. Viděli jsme starobylé město nad skalami v úplně jiném úhlu než z pevniny. Do města jsme již nešli, nelitovali jsme. Všechny uličky nám už přišly stejné a z každého přístavního městečka jsme si vzali své. V podstatě jsme se shodli, že nás fascinuje příroda kolem.

Příroda, krajina

Cestou do Porto-Vecchio jsme odbočili na pláž Palombaggia. Když tam přijdete, čeká vás bílý písek, tyrkysová průzračná voda a to vše ohraničeno na každé straně červenými skalami, jalovcem, borovicemi a výhledem na souostroví Cerbicale. Také ale spooooustu lidí, slunečníků a místy i chaluhy. Jinak jsme si tu lehli do úžasně teplého moře a rozdělali si ve vodě s kloboukama na hlavě plechovku piva.

Porto-Vecchio jsme projeli, doslova obkroužili centrem, abychom usoudili, že se opravdu podobá ostatním městečkům, a přesto jsme mohli též posoudit, že se jedná o obnovené stavby. Město bylo dříve zničeno a až nedávno znovu vystavěno. Doprava ale hustá a lidé opět na každém kroku.

Jedeme do hor! Čekají nás serpentýny a večeře na krásné vyhlídce. Ta krajina... to se nedá popsat. Hory jsou krásné a na každé straně ostrova vypadají jinak, někde skalisté, někde porostlé hustě stromama, jindy jen planina. Zvířata tu zdraví turisty tu ze skalky u silnice, tu přímo na přechodu. Bylo to vtipné, přítel viděl i divoké prase, já jen kozy a krávy.

Projíždíme a zažijeme noční život v horské vesničce Zonze, snažíme se pochopit tu spoustu lidí na poutním místě Bavella a přijíždíme na píšečnou pláž do Alérie. Dále do Corte, jednoho z největších vnitrozemských měst Korsiky. Leží v samotném srdci – středu ostrova, obehnáno mohutnými žulovými masivy hor. Je to údajně nejkorsičtější město ostrova a stále je považováno za neformální hlavní město Korsiky, to se ale říká i o Sarténe, které se nám líbilo mnohem více.

Hory

Horských hřebenů je tu hodně, tzv. dvoutisícovek, informací o nich je na internetu spoustu. Prý jestli se sem někdy vrátit, tak absolvovat horské tůry. Abychom se ale nezahanbili, tak jsme jeden výlet podnikli. Vyšlápli jsme si to k horským jezerům Melo a Capitello. Jedná se údajně o středně náročný počin. Asi v polovině cesty jsme potkali „salaš“ Berg de Melo nabízející občerstvení s posezením na zahrádce, což není na Korsice prý vůbec obvyklé. A kousek před prvním jezerem zase kovové schody umístěné na snadnoslezitelném místě, o kousek dál už se pro usnadnění nacházelo ocelové lano. Pro mne to byla první taková zkušnost a hrozně mne to uchvátilo. Hory mne doslova dostaly, příroda nadchla. 

Už jsme se blížili zase k Bastii odkud jede trajekt zpět do Itálie. Byl pátek, loď nám plula v pondělí. Měli jsme v plánu odpočívat, válet se tři dny na pláži... ale přišlo nám to zbytečné, když jsme mohli vidět ještě kus jinde na Zemi. Zkusmo jsme se jeli podívat do kanceláře a podařilo se nám přebookovat trajekt... chvíli jsem tu změnu trávila, neboť jsme neměli suvenýry, nebyli najedení a tak... ale čeká nás Itálie, Benátky, Lago di Garda... 

Ale o tom až příště. Chcete krátce vyprávět o tom, co jsme viděli ve zbytku naší úžasné dovolené?

 

Místo, kde můžeš psát a diskutovat

Pro možnost vložit komentář musíte být přihlášena.
Jankkas
Jankkas 1. 7. 2020

Odpovědět
sasidlo
sasidlo 1. 7. 2020

Odpovědět
xxkouckaxx
xxkouckaxx 3. 5. 2020

krása , manžel tam s kamarádem vezl busem zájezd a byl nadšený

Odpovědět
Maruš11
Maruš11 5. 4. 2020

super

Odpovědět
avatar
Alena Otilová 15. 12. 2018

Ty fotky jsou jedním slovem nádhera. Musím jedině souhlasit, že na Korsice je opravdu nádherná příroda. My jsme tam také jednou byli a byli jsme nadšeni. Měli jsem s sebou nafukovací člun, který manžel nafouknul kompresorem https://www.kompresory-vzduchotechnika.cz/p/5563/prenosny-kompresor-o15-1-1-cm a vydali jsme se vstříc novému poznání.

Odpovědět

ŽENY s.r.o. v číslech

3 887
testovaných produktů
94 781
registrovaných inspirativních žen
210 746
vložených hodnocení

Chci odebírat novinky na svůj email.