Filipova Huť – nejvýše položené sídlo v České republice
Oblíbené místo, kam se rádi vracíme. Šumava a Filipova Huť,
Modrava, Srní a další místa.
Filipova Huť leží ve výšce 1093 m n. m. v místní části obce Modrava.
Původně sklářská osada byla založena v roce 1785 kolem sklářské huti na duté sklo.
Na jižních svazích hory Sokol, v údolí Filipohuťského potoka,
ve výšce 1093 m n.m., leží nejvýše položené sídlo v Česku.
Filipova Huť vznikla roku 1785 jako osada kolem sklářské huti.
Osada byla založena v místech, kudy procházela obchodní stezka
z Kašperských Hor do Pasova.
Jméno osada nebo tenkráte spíše huť dostala podle tehdejšího majitele
Prášilského panství hraběte Filipa Kinského z Vchynic a Tetova.
Sklárna stála někde u současného mostku přes Filipohuťský potok
při turistické značce.
Filipova Huť leží ve výšce 1093 m n. m. v místní části obce Modrava.
Původně sklářská osada byla založena v roce 1785 kolem sklářské huti na duté sklo.
Na jižních svazích hory Sokol, v údolí Filipohuťského potoka,
ve výšce 1093 m n.m., leží nejvýše položené sídlo v Česku.
Filipova Huť vznikla roku 1785 jako osada kolem sklářské huti.
Osada byla založena v místech, kudy procházela obchodní stezka
z Kašperských Hor do Pasova.
Jméno osada nebo tenkráte spíše huť dostala podle tehdejšího majitele
Prášilského panství hraběte Filipa Kinského z Vchynic a Tetova.
Sklárna stála někde u současného mostku přes Filipohuťský potok
při turistické značce.
Na jižních svazích hory Sokol, v údolí Filipohuťského potoka,
ve výšce 1093 m n.m., leží nejvýše položené sídlo v Česku.
Filipova Huť vznikla roku 1785 jako osada kolem sklářské huti.
Osada byla založena v místech, kudy procházela obchodní stezka
z Kašperských Hor do Pasova.
Jméno osada nebo tenkráte spíše huť dostala podle tehdejšího majitele
Prášilského panství hraběte Filipa Kinského z Vchynic a Tetova.
Sklárna stála někde u současného mostku přes Filipohuťský potok
při turistické značce.
Filipova Huť vznikla roku 1785 jako osada kolem sklářské huti.
Osada byla založena v místech, kudy procházela obchodní stezka
z Kašperských Hor do Pasova.
Jméno osada nebo tenkráte spíše huť dostala podle tehdejšího majitele
Prášilského panství hraběte Filipa Kinského z Vchynic a Tetova.
Sklárna stála někde u současného mostku přes Filipohuťský potok
při turistické značce.
z Kašperských Hor do Pasova.
Jméno osada nebo tenkráte spíše huť dostala podle tehdejšího majitele
Prášilského panství hraběte Filipa Kinského z Vchynic a Tetova.
Sklárna stála někde u současného mostku přes Filipohuťský potok
při turistické značce.
Prášilského panství hraběte Filipa Kinského z Vchynic a Tetova.
Sklárna stála někde u současného mostku přes Filipohuťský potok
při turistické značce.
při turistické značce.
Hudlenka
