Kdy to konečně doděláš? ! Potřebuješ nějakou novou techniku, nějaký nový plán, který budeš dodržovat! Něco, co konečně zafunguje! Co ti pomůže, co tě donutí konečně dokončit to, co sis předsevzala. Víš přece přesně, co máš dělat, tak proč to sakra neuděláš? Jsi nemožná!!

   Tak co, taky jste se poznali? Taky máte nějaký cíl? Něco, co máte v plán, chcete, potřebujete udělat? A pořád to odkládáte? A taky se za to nenávidíte, nadáváte si, kritizujete se? A hlavně, vůbec nechápete PROČ? Proč se radši díváte na úplné pitomosti v televizi, vygruntujete celý byt, upečete buchtu nebo cokoliv jiného? Jen abyste nemohli napsat ten článek, zvednout ten telefon a zavolat, poslat ten životopis, dodělat tu webovku, dokončit tu prezentaci? Máte pocit, že to vůbec nedává smysl? Ale jistěže dává! Prokrastinace je špatně uchopená sebeláska. Tím, že nás naše podvědomí nepustí udělat to, co bychom chtěli, měli, brání nám vystoupit z naší komfortní zóny. Protože tam to známe a tam nám nehrozí žádné nebezpečí. A udržovat nás v bezpečí je hlavním programem našeho podvědomí. Někde hluboko uvnitř sebe máme nějaký hodně dobrý důvod, proč neudělat to, co je třeba!

    Když napíšu ten článek, lidé si ho přečtou a budou mě kritizovat. Když zavolám, odmítnou mě, budu na mě nepříjemní. Když pošlu ten životopis, pozvou mě na pohovor a tam se ztrapním, budou mi klást nepříjemné otázky a pak mě nevezmou. Když dokončím tu prezentaci, budu jí muset někomu odprezentovat. Budu muset vylézt před lidi a něco jim říkat. Když konečně zavedu s partnerem řeč na to, co mě trápí, zažiju možná hodně nepříjemné chvilky a kdoví, jak to všechno dopadne!! Tak co, už vám to dává větší smysl? Naše podvědomí nás za všech okolností chrání.

    Je tedy jasné, že se musíme podívat do svého podvědomí! Jaké by to bylo, kdybychom svůj úkol dokončili? Dokud na nás při představě, že jsme to zvládli, budou přepadat nějaké nepříjemné pocity, nic se nezmění! Naše podvědomí, protože je desettisíckrát chytřejší, než naše vědomí, vždycky vymyslí nějaký způsob, jak zabránit tomu, abychom úkol dokončili.

    Takže, pokud už máte dost prokrastinace, zkuste si představit, jaké by to bylo, kdybyste to, co plánujete, konečně udělali. Nespokojte se s prvním výkřikem, že by na tom nebylo nic špatně, že se nemůžete dočkat. Protože to mluví vaše vědomí, vaše racionální část, vaše vůle. A vůlí ničeho nedosáhnete (.. přestože teď možná máte velmi silnou potřebu se mnou na toto téma polemizovat :)) . Jestliže vaše vědomí, rozum, vůle něco chce a ve vašem podvědomí, pocitech je nějaký důvod, proč to nedělat, podvědomí VŽDYCKY vyhraje. Je třeba zbavit se nepříjemných pocitů, které to v nás vyvolává, když se ponoříme opravdu hluboko. Co by bylo špatně na tom, kdybyste svůj úkol dokončili?

 Tady je pár nejčastějších strachů. Možných důvodů, proč to neudělat:

1) Strach z neúspěchu… Když to dokončím, lidé mě možná budou kritizovat, nebude se jim to líbit, nikdo o to nebude stát…… 

2) Strach u úspěchu … Když to dokončím, budu mít úspěch, budu všem na očích, nebudu mít chvilku klidu, budou mě kritizovat, že si úspěch nezasloužím, že jsem ho dosáhla špatnou cestou, lidé ode mě budou mít očekávání, která nedokážu naplnit..…. 

3) Strach ze změny …Když to dokončím, všechno bude jinak..Ztratím své jisté, vydám se do míst, která neznám, kdo ví, co mě tam čeká. Určitě něco zlého. 

4) Strach rozvířit stojaté vody …. Když začnu měnit status quo, lidem kolem mě se to nebude líbit, možná ztratím přátele, možná tím někomu ublížím, seberu mu něco důležitého, na to nemám právo…

   Jestliže opravdu chceme změnu, je zásadní  dovolit si cítit, co je uvnitř. Ponořit se do svých pocitů co nejhlouběji. A potom je propustit. Přenastavit svou vibraci. Abychom, když na svůj cíl myslíme, cítili touhu se pustit do práce a dosáhnout ho. Protože tehdy je v souladu s cílem i naše podvědomí. A to, jak víme, tvoří…. Jedině tak svého cíle dosáhneme.. Pokud se s podvědomím perete, na svůj cíl zapomeňte.

    Pokud se ptáte, jak své nastavení změnit a nepříjemné pocity vyčistit, odpovím, že za mě EFT a NLP. Za mě jsou naprosto bezkonkurenčně nejefektivnějším, nejsnažším a nejrychlejším nástrojem. Ale cest se samozřejmě mnohem víc. Skoro se mi chce napsat, nekonečně mnoho.

A za mě, hledání toho nástroje, který konkrétně zrovna mě pomůže žít  tak, jak chci a radovat se, bylo jedno z nejzajímavějších dobrodružství života. Přeju mnoho krásných zážitků při hledání.

Alena

1 Komentář
  1. Kamila Novotná 7 měsíců ago

    Prokrastinací trpěl můj manžel a bylo to nejhorší období. Nic nedodělal a vůbec nefungoval, jak v práci, tak ani v soukromí. Naštěstí mi moje kamarádka poradila, jak s tímhle nešvarem zatočit. Pořídila jsem mu diář, do kterého si začal psát všechny svoje pracovní úkoly. Nejdříve to nemělo moc velký úspěch, ale po nějakém čase si na všechno zvykl a konečně stíhal svou práci.

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account