Rytíři Jiříku,chtěla bych ti vyprávět příběh,který zasáhl můj život a změnil jedno velké srdce jedné malé dívence.Žila byla smutná princezna,kterou opustil princ a zamířil do světa hedat své štěstí.Každý den se snažila pracovat na svém hradě a starala se o své dva poklady.Zarůstalo srdce temnotou zlobou a záští a mraky černaly každoddenní rutinou.Jednoho večera opustila zdi hradu,které se zdály být jediným útočištěm.Přišlo to náhle bez varování a její srdce poskočilo nad touhou a láskyplným pohledem přítele,který netušeně zasáhl rozpolcenou duši.Každý okamžik v jeho přítomnosti se zdál být nekonečný a jakoby slunce opět začalo svítit.Jak náhle se zjevil,tak opět utichl ten hlad po vášni a touze.Princezna procitla a začla žít v naději,že něco špatného končí a něco nového začíná.Dlouho nemohla vstát a popadnout dech a každá chyba se stala výzvou.Dvě duše závislé na lásce své paní roztančili pevnost a čekají věrně pod její sukní na tolik vytoužené okamžiky něhy a lásky,které se jim plnými doušky dostává.Je krásné vědět a snít o naději.Jak to s nimi bylo dále se dozví jen ten,kdo prožil pohádku se šťastným koncem.Snad mohu jen říct závěrem,buď dál i ty v naději že zázraky se dějí

0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account