jsem jako ptáček v kleci s otevřenými dvířky
létám zběsile z jedné strany na druhou
jak krásné by asi bylo střemhlav řítit se z výšky
a nechat se unášet vzduchem pod modrou oblohou
na křídlech s nápisem svoboda nespoutaně letět
rychle anebo pomalu jak se mi zachce poletovat světem
těsně nad zemí zpomalit a opět vzlétnout do nebe
mít volnost na dlani a cítit otevřený prostor kolem sebe
jak jen tu klec mám opustit když mě vychovala a svou lásku mi dala
jak by mi mohla můj úlet odpustit vždyť jsem v ní žila už jako malá
srdce mi puká lítostí ona mě nedrží ani do mě nestrčí
je tichá klidná a s dotekem vlídnosti mě chrání když mlčí
kdyby jen teď to rozhodnutí za mě udělala
já se nemusela ničím trápit a jen sladce spala
sbohem a děkuji Ti za všechno má kleci milovaná
jak krásná jsi zvenku takto jsem tě nikdy nepoznala
cítím se lépe a jinak i když nejistě svými křídly třepotám
dala jsem přednost svobodě a s nadšením letím k novým hodnotám

0 Komentářů

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account