“Ahoj Martine! 🙂 Hádej co, hádej cooooo?” 
“Seš v tom?? Nekeceeej!” 
“Ale prdlačky………….něco lepšího kámo! První lekce kytary! Dneska bude!” 
“Fakt jo……co si pamatuju, tak furt jen slibuješ slibuješ…..sem zvědavej….dávám ti dva dny, než s tím sekneš.”
——————————————
Já byla taky zvědavá. A rozhodně hodlám předčít dva dny. 🙂 Na vědomost se dává, že jsem dnes začala hrát na kytaru. Tramtadadáá!!! No, hrát…..jako. Myslím, že i pití se zakloněnou hlavou a přitom psaní prstama u nohy na klávesnici počítače mi jde momentálně líp.
Sousedům se tímto omlouvám, čekají je týdny náročné a krušné….na nástěnku jsem nalípla papírek: ŠPUNTY ZDARMA K DOSTÁNÍ VE TŘETÍM PATŘE. Zatím jsou tolerantní. Uvidíme. Dávám jim dva dny…:D
Tohle bude můj deník – dokumentační a zároveň motivační. Uaaaaah!
Odhodlání – 100 %
Energie – 278%
……………..
Takže. Po hodině a půl cvičení základního akordu C a G…hm….přijdu si jako pyšná princezna, když jí král Miroslav, hodný a trpělivý muž, učil hrát na loutnu….Můj učitel se dostavil. “Takže cééé…dééé…ééé” “Omg…počkej! Na mě musíš pomalu. Kruci….nejde mi to!” ohlásím rezolutně po prvních 7 minutách. Nestíhám tempo, čučim na prsty, kde zevlej a dejchám si. Do rytmu, ovšemže…. “Co ti nejde?” “To snad vidíš, ne????” “Spíš slyšim….” “Grrr…” “Pájo, to je dobrý. Vždyť máš krásný G!!” Sakra co tim myslel? Aha…. Dobrý, dobrý. No panic!
Má představa toho, že za dva dny se naučím hrát své oblíbené odrhovačky jako Já budu chodit po špičkách, padla. Já spíš budu brzy asi lézt po stropě….
Takže shrnuto po další hodině. Výchozí situce: bolí ruce. Malíček mám u akordů ohnutý jako kdyby mi na něj spadla popelnice z výšky pěti metrů. Ne, není to sexy. A dívat se před sebe když hraju? Ani náhodou. Jakmile zvednu oči, rozhodím si rytmus a mám chuť ruce použít jen k tomu, abych ukázala své kytaře fakáče….
Pro dnešek stačí. Na první písničce se pracuje.
Energie: -4 % (dobře, čokoládová zmrzlina s oříšky to zvedla zase na 78%)
Odhodlání: …… no comment pro zatím, na tom se také pracuje (Jo Martine, pracuje!! Tohle nedopadne jako můj poslední pokus se naučit chodit po laně – jediný, kdy mi to šlo, byl stav po třech deckách vínka..)
Tohle nebude lekce kytary. Ale lekce trpělivosti a výdrže…………..Držte palce (a huby, pokud chcete říct něco jako KLIDÉÉK).
 
S ČÍM JSTE DNES ZAČALI (PŘÍPADNĚ SKONČILY) VY? *heart**heart*         zrzka-drzka.com

1 Komentář
  1. Kamila Novotná 8 měsíců ago

    Já si ještě pamatuji svou první lekci na hru na klasickou kytaru. Byla jsem, tak nervózní, že mi nešel zahrát ani jeden akord. Zatím se učím ještě základní akordy a zjišťuji, že i jednoduché melodie mohou být velmi náročné. Každý správný tón je malým vítězstvím a krokem, že se brzy naučím hrát svou oblíbenou písničku. Jen to potřebuje trochu trpělivosti.

Napište komentář

©2024 Ženy s.r.o.

nebo

Přihlášení

nebo    

Zapomenuté heslo

nebo

Create Account